Jak pomoci českému venkovu

© Shutterstock

Na venkově chybí občanská vybavenost, infrastruktura a lidé ochotní zde pracovat. Pomoci mu mohou snížení administrativní zátěže pro podnikatele, ale i moderní technologie.

Mapa českého venkova se mění. Zatímco satelity velkých měst se rozrůstají o novostavby rodinných domů, z nejmenších vesniček se vytrácí život, chátrají zde opuštěná stavení a místní obyvatele tvoří zejména senioři. V odborných i laických kruzích se tak často hovoří o stárnutí a vylidňování venkova, které postihlo nejen Českou republiku, ale i Evropu. Potvrzuje to statistika Evropské sítě pro rozvoj venkova, podle níž se počet Evropanů žijících na venkově mezi lety 2011 a 2016 snížil o 1,6 procenta, přestože celkový počet obyvatel EU mírně vzrostl.

Poslední údaje pro Česko však začínají svědčit o opačném trendu. V obcích, které mají méně než 2000 obyvatel, žije v současné době celkem 2,8 milionu lidí, to znamená skoro o 200 tisíc více než v roce 2001. O obrodu českého venkova se přesto nejedná. Oblíbené jsou totiž zejména vesnice v blízkosti velkých měst, lidé tedy ve vesnicích bydlí, ale pracovní a společenský život vedou mimo ně. Odlehlejší obce jsou na tom ještě hůře. „V některých oblastech připomíná hustota zalidnění Sibiř,“ komentoval rozvoj českého venkova demograf Radim Perlín z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Situace je podle něj vážná zejména na pomezí Středočeského kraje a krajů Jihočeského a Plzeňského, dobře na tom nejsou ani obce severně od Olomouce.

Z českého venkova mizí zemědělci. Stárnou a nemají žádné následovníky

Farmy začínají mít nouzi o pracovníky. Mladí lidé se do zemědělství zrovna nehrnou a neláká je ani život na venkově. Ke krajině a půdě totiž nemají vztah.

Zemědělství netáhne

S životem na vesnici bylo po dlouhá léta spjato zemědělství. Agrární sektor ale podle Ústavu zemědělské ekonomiky a informací v dnešní době zaměstnává pouze pět procent venkovského obyvatelstva. Zemědělské podniky totiž pro řadu lidí nepředstavují dostatečně atraktivní pracovní příležitost, ať už kvůli podprůměrným platům, nebo náročné práci. Lidskou sílu navíc v mnoha případech nahrazují stroje a podniky dnes potřebují mnohem méně pracovníků, než tomu bylo v minulém století. V zemědělství je zaměstnáno pouze 100 tisíc lidí, ještě v roce 1990 se přitom jednalo o téměř 540 tisíc pracovníků.

Aby se zaměstnanost venkovanů v agrárním sektoru zvýšila, podniky se dnes snaží svou činnost rozšiřovat i na další aktivity, nejenom zemědělskou produkci. Spolupracují například s obcemi při odklízení sněhu a údržbě místních silnic, poskytují ubytování a stravování, případně se věnují zpracovávání a prodeji vlastních potravin. Motivací jsou pro ně dotace z Programu rozvoje venkova, které mají mimo jiné za cíl vytvořit nová pracovní místa a podpořit hospodářský růst na venkově. V Česku se díky nim začala v posledních třech letech rozvíjet i agroturistika, tedy poznávání života na farmách.

Agroturistika se těší čím dál větší oblibě. Lidé mají zájem zejména o práci se zvířaty

Projížďky na koních, relaxace v rozkvetlých venkovských zahradách nebo krmení domácí zvěře. To jsou nejčastější aktivity takzvané agroturistiky, které přispívají k rozvoji venkova a zemědělství.

Poskytování služeb turistům ale rozhodně není jedinou možností, jak zaměstnávat na venkově více lidí. Další nápady zazněly od řečníků lednové konference Budoucnost českého venkova, kterou pořádal mediální dům Economia ve spolupráci se serverem Euractiv.cz. „Lidem na venkově může dát práci zpracovatelský průmysl,“ upozornil Josef Tabery, vedoucí odboru ministerstva zemědělství pro řízení Programu rozvoje venkova. Zpracovávání zemědělských surovin je však v tuzemsku málo rozvinuté – například dobytek se ve velkém množství vyváží do zahraničí a k nám se vrací zpět ve formě zpracovaného masa. Posílení zpracovatelského průmyslu by tak mohlo nejenom vytvořit nová pracovní místa, ale také ekonomicky povzbudit české zemědělství.

Chybějící infrastruktura

Vznik nových pracovních příležitostí je tedy klíčový, musí jít ale ruku v ruce se zájmem lidí o práci na venkově. A právě to může být podle účastníků konference problém. Ve městech je totiž v současné době vysoká poptávka po pracovnících, zatímco na vesnicích nikoli. V obcích navíc mnohdy chybí obchody, pošty a další občanská vybavenost, jejich obyvatelé proto dojíždí do měst nejen za prací, ale také zde nakupují a tráví volný čas. Venkov tak ztrácí finanční příjem, nemůže se samostatně rozvíjet, a je proto často odkázán na dotační podporu, z níž obecní samosprávy budují alespoň základní infrastrukturu.

„Většina obcí chce dotace na infrastrukturu, zejména na výstavbu silnic,“ uvedl náměstek ministerstva zemědělství Pavel Sekáč. Potvrzuje to i analýza Svazu měst a obcí z roku 2018, vycházející z dotazníků zaslaných více než 700 obcím. Podle většiny z nich je nejvážnějším problémem nedostatek chodníků a místních komunikací. Zástupci místních samospráv zmínili také nezbytnost rekonstrukce veřejných budov, nakládání s odpady a zlepšení veřejné kanalizace spolu s čističkami odpadních vod.

Proč je rakouský venkov malebnější než ten český?

Úspěšný příběh rakouského venkova spočívá mimo jiné v tom, že veřejnost má o svých vesnicích a zemědělcích dobré mínění. Rakušané si uvědomují, jak je venkov pro celou zemi důležitý, a proto jej navštěvují. 

Podle analýzy jsou v Česku připojeny na veřejnou kanalizaci tři čtvrtiny venkovských obcí, nejhůře jsou na tom v Pardubickém a Středočeském kraji. Kanalizací s napojením na čističky odpadních vod však disponuje jen necelá polovina českých venkovských obcí. Díky dotacím ale jejich počet roste, mezi lety 2006 až 2016 to bylo dokonce o 20 procent v každém kraji. Až 10 procent obcí také není napojeno na veřejný vodovod, což způsobuje problémy zejména v suchých letních měsících, kdy vysychají zásoby vody ve studnách. Tisíce venkovanů tak mají svou zkušenost s tím, že se ocitli na pár dní bez vody a museli čerpat z přistavených cisteren.

Problémem jsou také chybějící školy nebo pošty. Disponuje jimi pouze 60 procent českých obcí, přičemž nejhorší je situace na Vysočině, kde má školu pouze čtvrtina z nich. V polovině českých obcí také chybí zdravotnické zařízení, což je problém zejména pro seniory. Síť Místních akčních skupin, jež pomáhají lidem v regionech čerpat dotace na rozvoj venkova, v této souvislosti upozorňuje i na nedostatek poskytovatelů sociální péče. Občané vesnic v pokročilém věku jsou tak mnohdy odkázáni sami na sebe a jsou vystaveni zdravotním i ekonomickým rizikům.

I venkov je on-line

Výstavba nové infrastruktury ale český venkov nespasí. Na konferenci tento názor vyjádřil místopředseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Pavel Vinohradník. Podnikání na venkově totiž komplikuje zejména byrokracie. „To, co opravdu potřebujeme, je snížení administrativní zátěže pro podnikatele. Jsme neustále zahlcováni novými požadavky a kontrolami,“ prohlásil Vinohradník. V zemědělství je v České republice zaměstnáno pouze 100 tisíc lidí.

Podnikatelům v zemědělství by v budoucnu mohly od administrativních povinností ulevit digitální technologie, díky nimž by už nemuseli docházet na úřady nebo čelit osobním kontrolám. Potřebné dokumenty by mohli se státní správou sdílet přes internet. Jejich pozemky jsou navíc sledované pomocí satelitů, kontrolní úřady by proto mohly například při poskytování dotací využívat data z vesmíru.

Překážkou je však nedostatečná digitalizace státní správy a také problém s připojením k internetu ve vesnicích. Pokrytí vysokorychlostním internetem stále pokulhává zejména na Olomoucku či Ústecku, vybavenost obcí se ale po této stránce výrazně zlepšuje. Svůj podíl na tom má i Evropská unie, jež od loňského roku poskytuje obcím příspěvek ve výši 15 tisíc eur na vybudování wi-fi hotspotů ve veřejných prostorách. Tuto podporu v prvním kole výzvy získalo i 171 obcí v České republice.

Obce mohou žádat o evropské dotace na bezplatné wifi. Je ale potřeba si pospíšit

Komise dnes otevřela registrace pro příjem žádostí o financování bezplatného bezdrátového internetu na veřejných místech. První vlna je připravena pouze pro tisíc šťastlivců. Na koho se nedostane, bude mít šanci ještě v průběhu dvou let.

Úleva od administrativních povinností není jedinou výhodou, kterou mohou nové technologie a internet na venkov přinést. Zemědělství se s jejich pomocí modernizuje, stává se fyzicky méně náročným, a tedy i zajímavějším pro mladé lidi. Farmáři dnes mají k dispozici roboty, kteří jim pomáhají obstarávat dobytek i pole. Zavádění a využívání moderních technologií se přitom neobejde bez znalostí, zemědělské školy však mají s nabíráním nových žáků problém. Podle loňské analýzy podnikání na venkově, již předložila Asociace malých a středních podniků a živnostníků, se na zemědělské učňovské obory hlásí čím dál méně uchazečů, přestože tyto obory vykazují nulovou míru nezaměstnanosti. Vzdělávání nové generace je proto pro celý sektor velkou výzvou, stejně jako lákání mladých lidí do odvětví. A právě moderní technologie by v tom mohly sehrát důležitou roli.

„Své hospodářství budu předávat generaci, která funguje úplně jinak. Sedláci musí být připraveni a otevřeni novým technologiím, nesmějí se uzavírat sami do sebe. Aby venkov i zemědělství prosperovaly, potřebujeme nový impulz,“ shrnul debatu o budoucnosti venkova předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík.

Farmaření prochází digitální revolucí. Roboti pomáhají na poli i v kravínech

Hospodaření založené na moderních technologiích přináší zemědělcům méně nákladů a více výnosů. Češi patří v tomto směru ke světové špičce.

Článek původně vyšel v magazínu Hospodářských novin Budoucnost venkova v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.