I učňové a studenti odborných škol by měli mít IT znalosti. Lepší výuku má zajistit podpora z EU

© Shutterstock

Na středních odborných školách nebo učilištích v Evropské unii studuje více než 10 milionů žáků, což je téměř polovina všech středoškoláků. Vyplývá to z údajů unijního statistického úřadu Eurostat z roku 2017. Nejvíce z nich − necelých 300 tisíc − je právě v Česku.

Studenti odborných středních škol a učilišť tvoří v českém středoškolském vzdělávacím systému 72 procent. Jejich počet se ale v posledních letech snižuje, a to nejen nástupem tzv. slabších ročníků. Z ekonomických prognóz EU vyplývá, že absolventů učilišť bude za pár let nedostatek. Žáci a rodiče totiž čím dál častěji preferují gymnaziální střední vzdělání, zatímco to odborné je až druhořadou volbou. Evropský i český trh práce však stále vykazuje velký zájem o kvalitní odborné pracovníky a řemeslníky.

Bojovat se s tím rozhodla například čtveřice vsetínských základních škol − ZŠ Luh, ZŠ Ohrada, ZŠ Sychrov a ZŠ Trávníky. Jejich společný projekt Řemeslo má budoucnost, podpořen evropskými dotacemi, si stanovil jasný cíl − vzbudit v dětech zájem o manuální práci. „Pokud chcete vybudovat v dětech vztah k řemeslu, je na střední škole už pozdě,“ vysvětluje mluvčí města Vsetín Jana Raszková.

Vsetínské základní školy chtějí oživit zájem dětí o řemesla a učňovské obory

Česko trápí nedostatek řemeslníků. Jak ale mladé lidi nalákat do dílen? Právě na to se zaměřil projekt čtyř vsetínských základních škol.

Pouze probírání látky, ale ne učení

Vzdělávací systémy jednotlivých členských států Evropské unie se sice liší, trendy v rámci odborné přípravy a pracovního trhu jsou si ale do jisté míry podobné. Řemeslné vzdělávání se v členských státech netěší dobré pověsti a v některých případech oprávněně. Podle České školní inspekce vykazují tuzemské střední odborné školy a učiliště výrazné nedostatky v procesu vlastního učení. Výuka se soustřeďuje pouze na probírání učiva, a ne na učení žáků, tedy na skutečné znalosti a dovednosti.

Šetření také prokázalo nízkou úroveň mediální gramotnosti studentů. Lépe jsou na tom podle předsedy Sdružení učňovských zařízení Karla Dvořáka studenti v oblasti digitální gramotnosti. „Na školách je dostatečný počet počítačů i tabletů a v odborném výcviku mnoho testovacích přístrojů, se kterými žáci pracují. Tyto dovednosti jsou ve školních vzdělávacích programech zakotveny a je jim věnován dostatečný prostor,“ uvádí Dvořák.

Problém představuje nedostatek kvalifikovaných učitelů a vysoká absence žáků. Ta je podle Dvořáka spolu s nezájmem o výuku jedním z klíčových úskalí odborného vzdělávání. Dvořák navíc upozorňuje, že studenti se z výuky často ani neomluví. „Přesto se daří u většiny dokončit učební obor a dát jim aspoň základ pro to, aby se ve vybrané profesi mohli zdokonalovat,“ dodává předseda sdružení.

Škola hrou. Děti z Vysočiny se učí pomocí moderních technologií

Více jak šedesát základních i středních škol na Vysočině postupně modernizuje vybavení svých učeben a kabinetů. Novinkou jsou i digitální vzdělávací programy, díky kterým se mohou žáci zajímavou formou naučit, jak funguje cyklus vody v přírodě nebo třeba lidské tělo.

Studenti musí umět to, co chtějí zaměstnavatelé

Podpora odborného a učňovského vzdělávání se stala jednou z prioritních agend Evropské unie. Ta chce členským státům pomoci s jeho zkvalitněním a zatraktivněním. Řada odvětví v čele se stavebnictvím totiž hlásí nedostatek pracovních sil. Jedná se přitom právě o sektory, které dříve čerpaly pracovníky z odborných škol a učilišť.

Za iniciativou Evropské unie, která má lépe sladit potřeby pracovního trhu se vzděláváním, stojí skupina poslanců Evropského parlamentu. Mezi nimi je i česká europoslankyně Martina Dlabajová (za ANO), která navrhla pilotní projekt přeshraniční spolupráce právě na podporu učňovského a technického vzdělávání v Evropě. Dlabajová následně prosadila europarlamentem zprávu o zaměstnanosti a lepším propojování dovedností s trhem práce.

Europoslankyně upozorňuje, že nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na trhu práce může být překážkou jak pro růst firem, tak ekonomiky. V současné době by měli zaměstnanci mít alespoň základní digitální znalosti. Právě jejich podpora je podle Dlabajové klíčová. „Musíme si uvědomit, že pracovní trh se velmi rychle mění. S nástupem nových technologií je rozhodně namístě tvrdit, že digitální gramotnost bude patřit mezi základní dovednosti nutné k uplatnění na trhu práce. Studie, které vycházejí v EU, hovoří o tom, že v horizontu deseti let bude 90 procent všech pracovních míst potřebovat určitou úroveň digitálních dovedností,“ vysvětluje Dlabajová.

Roboti ve třídách a tablety místo sešitů. Jak by mělo vypadat školství v digitální éře?

Zapojení digitálních technologií do běžné výuky na všech školách nebo rozvoj digitálních dovedností žáků i učitelů. To by měl být lék na nedostatečné digitální vzdělávání na českých školách, kterého si všimla i Evropská komise v rámci letošního evropského semestru.

Evropská komise ve snaze zvrátit negativní trendy přišla s Novou agendou dovedností pro Evropu, jejímž cílem je zlepšit kvalitu vzdělávání tak, aby studenti uměli právě to, co od nich zaměstnavatelé očekávají.

Komise v rámci této agendy každoročně pořádá Evropský týden dovedností v odborném vzdělávání a přípravě, prostřednictvím kterého se snaží zvyšovat povědomí o odborném a učňovském vzdělávání. Snaží se také usnadnit mezinárodní uznávání kvalifikací a dovedností a identifikovat ty, které pracovní trh bude ve střednědobém horizontu poptávat. Podporuje dále spolupráci firem a škol či přeshraniční studijní pobyty pro studenty.

Unie členským státům poskytuje finance na podporu učňovského vzdělávání prostřednictvím programu Erasmus+ a Evropského sociálního fondu (ESF). Erasmus+ poskytl v období 2014−2022 na odborné vzdělávání tři miliardy eur. Každý rok díky tomu vycestuje do zahraničí zhruba 130 tisíc evropských učňů a 20 tisíc učitelů z odborných škol. V rámci klasického programu Erasmus+ totiž existuje Erasmus Pro, který je zaměřený na podporu dlouhodobých učňovských stáží v zahraničí.

„Mladí lidé mohou díky němu strávit šest až 12 měsíců na stáži v zahraničí, kde mohou získat cenné zkušenosti, zdokonalit se v cizím jazyce a nabrat kontakty, které mohou v budoucnu využít,“ vysvětluje europoslankyně Dlabajová. Kromě toho je z tohoto zdroje každoročně financováno skoro 500 projektů a dalších aktivit.

Tandemová výuka nebo simulátory pro budoucí lékaře. Jak české školy využívají fondy EU?

České školy těží evropské dotace nejen na rekonstrukce budov, ale také na modernizaci výuky. Týká se to i samotných učitelů, kteří si mohou díky evropským projektům rozšiřovat obzory.

Odborník může mít mzdu na úrovni vysokoškoláka

Podle poradního výboru pro odbornou přípravu EU 40 procent evropských zaměstnavatelů stále nemůže na trhu práce najít vhodně kvalifikované zaměstnance. Poptávka po odborně vzdělaných absolventech je velká, 80 procent z nich si najde práci do půl roku od ukončení vzdělání a až v 70 procentech případů absolventi začnou pracovat ihned po absolvování studia. Jejich platové ohodnocení je v průměru o 16,5 procenta vyšší než absolventů obecného středoškolského vzdělávání, a v některých členských státech je dokonce srovnatelné s platy vysokoškolsky vzdělaných lidí.

Komise již zahájila konzultace k budoucí podobě agendy dovedností po roce 2020. Evropská asociace poskytovatelů odborné přípravy jí například doporučuje, aby navrhla společnou evropskou klasifikaci odborného vzdělávání. Učni by tak mohli po absolvování studia získat osvědčení platné po celé Evropské unii. Asociace pobízí komisi také k tomu, aby kladla důraz na modernizaci odborného vzdělávání a zvyšování digitální gramotnosti.

S tím souhlasí europoslankyně Dlabajová, podle níž musí komise do budoucna zohlednit především rychlý vývoj na evropském pracovním trhu a je nezbytné, aby agenda pracovala s tématy, jako je automatizace, robotizace a umělá inteligence. „Digitální znalosti by se měly stát pevnou součástí výbavy všech absolventů včetně těch, kteří dokončí odborné školy či učiliště,“ dodává.

České školství je závislé na evropských dotacích

Vzdělávání je jedním z hlavních motorů státní ekonomiky a konkurenceschopnosti. To české má ale stále své limity v podobě starých osnov, nedostatku kvalitních učitelů i omezeného vybavení škol a učeben.

Článek původně vyšel v příloze Hospodářských novin v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.