Hradecká univerzita se snaží vyvinout lék na Alzheimerovu chorobu. Na projekt získala 130 milionů korun z EU

© Univerzita Hradec Králové

Tento článek je součástí Special reportu: Prosperující Česko

Je to projekt s velkými ambicemi: najít cestu k novým lékům na těžké neurodegenerativní nemoci, jako jsou například Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba a s nimi související poruchy.

Na tyto nemoci lidstvo marně hledá lék už desítky let. Pomoci by mohl projekt IT4Neuro, který teď řeší Univerzita Hradec Králové společně s Fakultní nemocnicí Hradec Králové a Univerzitou Pardubice a který zahrnuje celou řadu vědeckých disciplín. IT4Neuro je součástí konceptu rozvoje hradecké univerzity. Evropská unie poslala škole na rozvoj více než 130 milionů korun, které může univerzita čerpat až do roku 2022.

V projektu IT4Neuro pracují od loňského března desítky výzkumníků v oblastech medicínských aplikací, navrhování a testování nových látek pro preklinický vývoj inovativních léčiv.

„Projekt máme rozdělený na tři základní části: zjednodušeně řečeno na chemickou, ekonomicko-sociální a část klinických aplikací. V rámci té první jde vlastně o návrh a přípravu látek, které by mohly v budoucnu sloužit k léčbě neurodegenerativních onemocnění,“ přibližuje vedoucí výzkumného týmu Miroslav Lísa z Přírodovědecké fakulty UHK. „Druhá část se týká simulace dopadů těchto onemocnění a následné léčby na společnost, a to zejména při zohlednění ekonomických ukazatelů, jako je třeba dopad na státní rozpočet,“ dodává docent Lísa.

Čeští vědci hledají lék na rakovinu v centru postaveném z evropských fondů

Finance z EU se nemalou měrou podílejí na rozvoji české vědy a do budoucna by měly ještě více. Jedním z velmi úspěšných příkladů je světově uznávané centrum BIOCEV, kde se mj. provádí výzkum vzácných chorob.

„Cílem čtyřletého bádání není vymyslet lék na Alzheimerovu chorobu, tam se s největší pravděpodobností ještě dlouho nikdo nedostane. My se v této oblasti snažíme poznání posunout zase o kousek dál. Ideální výsledek je získat nebo alespoň navrhnout molekuly, jež mohou mít potenciál léčby do budoucna,“ vysvětluje Lísa.

Díky projektu už vědci koupili hmotnostní spektrometr a superpočítače. Jde o investice v řádu desítek milionů korun. „Hmotnostní spektrometr pomůže s analýzou látek, jež budeme připravovat jako potenciální léčiva. Například potvrdí, zda je struktura připravované látky v pořádku či zda je požadované čistoty,“ říká Lísa.

Rozvine se i celoživotní vzdělávání

V evropském projektu na rozvoj hradecké univerzity ale zdaleka nejde jen o inovace v medicíně. Univerzita je proslulá svým bohatým programem celoživotního vzdělávání, který chce teď posunout ještě dál. Celoživotní vzdělávání zahrnuje širokou škálu vzdělávacích aktivit, například programy pro veřejnost, pro zaměstnance, letní školy, popularizaci vědy a zejména velmi oblíbenou univerzitu třetího věku, kterou aktuálně navštěvuje téměř tisícovka účastníků.

„Byť nejde o velký projekt − mluvíme o částce do pěti milionů korun −, disponuje zajímavým potenciálem pro Královéhradecký kraj. Jedním z jeho cílů, kromě profesionalizace nabídky a kvalitnější propagace celoživotního vzdělávání, je vytvořit na Univerzitě Hradec Králové čtyři nové vzdělávací programy,“ říká mluvčí univerzity Jakub Novák.

Děti z vyloučených lokalit se hůř učí. Projekt ústecké univerzity se to pokusil změnit

Chudobou či sociálním vyloučením v Česku trpí nezanedbatelné číslo populace. V Ústeckém kraji vznikl projekt, který si vzal za cíl zlepšit vzdělávání žáků z takového prostředí. V budoucnu by se pak mohl rozšířit i do dalších regionů, nejen těch postižených. 

Hradecká filozofická fakulta chce například nově spustit program o zpřístupňování kulturního dědictví nebo o současném politickém, ekonomickém a kulturním vývoji v Africe, Asii a Latinské Americe. Na přírodovědecké fakultě zase plánují učit o toxikologii a analýze škodlivin.

Dalším z pozoruhodných projektů, jež škola uskutečnila díky financování z EU, je Gama 1. Podařilo se jí vyvinout a ověřit zařízení, které dokáže detekovat živé organismy, například lidi nebo zvířata, v uzavřených prostorech, třeba v osobních a nákladních autech. Inovace se už chytla komerční firma a zařízení letos uvede na trh. Přístroj vypadá jako krabička ve tvaru knihy a funguje na principu rozpoznání srdečního tepu. Poslouží například na hraničních přechodech či na kontrolách vjezdu a výjezdu aut ze střežených míst, jako jsou věznice.

Kraj: Studenti se u nás usazují

Hejtman Královéhradeckého kraje Jiří Štěpán říká, že kraj vnímá univerzitu pozitivně.

„Soustřeďuje vědu, výzkum a snaží se propojovat komerční sféru s akademickou. Míří k nám mladí lidé, kteří se zde často usazují natrvalo, pracují tu a zakládají rodiny,“ pochvaluje si Štěpán. Dodává, že rozvoj univerzity, mimo jiné i díky zmíněnému projektu, kladně ovlivňuje také rozvoj regionu. Univerzita podle hejtmana pomáhá kraji řešit ty nejcitelnější problémy, třeba analyzuje nedostatek sociálních pracovníků.

Článek původně vyšel v magazínu Hospodářských novin v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.