Hornickému regionu Krušnohoří pomohly dotace z EU, nyní je na seznamu UNESCO

[© Pixabay]

Česko-saský hornický region, který je součástí přeshraničního euroregionu, slaví úspěch. Dostal se totiž na seznam světového dědictví UNESCO a nyní se může těšit velkému zájmu turistů. Jakou roli v tom sehrávají evropské dotace?

Česko má od letošního léta další památky na seznamu Světového dědictví UNESCO. O zapsání česko-saského hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří rozhodl Výbor pro světově dědictví již na začátku července. Na tomto úspěchu se přitom podílely i evropské fondy. Přestože veškeré přípravy samotné žádosti o zápis byly podle Michala Urbana, ředitele Montanregionu, hrazeny z národních, regionálních a místních zdrojů, Unie před zapsáním podpořila propagaci regionu a rozvoj turistické infrastruktury částkou dva miliony eur v rámci přeshraničního projektu „Zdař Bůh, světové dědictví!“.

„Na české straně byla v rámci tohoto projektu například opravena rozhledna na Blatenském vrchu, vybudovány dvě nové naučné stezky, byl aktualizován web Montanregionu, nebo se konají akce pro veřejnost,“ upřesnil redakci Urban.

Kromě toho se podle jeho slov momentálně připravuje centrální rezervační a odbavovací systém pro vybrané návštěvnické lokality a dále probíhá příprava tištěných průvodců po Montanregionu. Návštěvníků v regionu totiž po získání světového věhlasu začalo rapidně přibývat.

České památky potřebují víc mecenášů i dobrovolníků

V Česku je asi 700 kulturních památek v havarijním stavu. Chátrají mimo jiné proto, že se za minulého režimu přerušila vlastnická kontinuita. Často také ztratily svou původní funkci a ne vždy se pro ně daří najít nové využití.

Unikátní tradice se světovou značkou a podporou EU

Vítězný region se skládá z 22 částí, z nichž 17 se nachází na území Saska a pět v českém Krušnohoří. Českou část reprezentují Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Rudá věž smrti, Hornická krajina Krupka a Hornická krajina Mědník. Na jejich území se nacházejí pozůstatky těžby a zpracování různých rud, zejména stříbra, cínu, kobaltu, železa a uranu. Odsud také pocházejí světově uznávané vynálezy a inovace báňských a hutních technologií, báňská legislativa, administrativa, školství a finance.

Díky tomu všemu se v Krušných horách rozvinula jedinečná hornická krajina s unikátními montánními památkami nad zemí i v podzemí a hustá síť specifických hornických měst, která je nyní oceněným světovým unikátem.

A právě projekty spolufinancované ze strukturálních fondů EU umožňují turistům z Čech i zahraničí objevovat tyto krásy jedinečného regionu z různých pohledů. Návštěvníci si tak například mohou projít přeshraniční hornickou naučnou stezku Krušnohořím Olbernhau – Brandov, Krušnohorskou pivní stezku, Krušnohorskou přírodní stezku Rübenau-Blatno nebo naučnou stezku mezi údolními nádržemi Fláje a Rauschenbach, která je lemovaná informačními tabulemi.

Kromě turistické infrastruktury se nezapomíná ani na rekultivaci krajiny po těžbě nerostných surovin, která je rovněž podpořena přeshraničním programem EU. Na monitoring důlních vod po ukončení těžby se zaměřuje hned několik českých i německých univerzit.

Od cyklostezek až po nové metody kompostování. Přeshraniční projekty zlepšují život v pohraničí

Česko může čerpat až 675 milionu eur na projekty přeshraniční spolupráce. Peníze využívá na podporu inovací a výzkumu, na ochranu životního prostředí, kulturních a přírodních památek nebo na podporu vzdělávání.

Stírání mezilidských hranic díky fondům EU

Ke světovému dědictví se váže i přeshraniční edukační projekt „Naše světové dědictví – hornická krajina Krušnohoří“, který vede Technická univerzita Bergakademie ve Freibergu. Jeho cílem je podle Urbana z Montanregionu Krušných hor posílení pouta obyvatel regionu ke společnému česko-saskému hornickému dědictví a prohloubení porozumění jeho globálního významu.

„Projekt se prostřednictvím různých vzdělávacích formátů zaměřuje na širokou skupinu obyvatel – na žáky a učitele základních škol a gymnázií, na univerzitní studenty, na seniory, na členy zájmových spolků a na provozovatele a správce památek světového dědictví v Krušných horách,“ upřesnil serveru EURACTIV.cz zástupce oceněného hornického regionu.

Pro místní z obou stran regionu byly v posledních letech skrze další projekty uspořádány také fotbalové zápasy, lyžařské závody nebo koncerty bez hranic, dále pochody přes hranice či setkání včelařů nebo hasičů.

Díky přeshraničnímu projektu Nová tvář společné krajiny se zase uskutečnily dva workshopy pro odborníky i širší veřejnost a v červnu tohoto roku byla vydána dvoudílná česko-německá vzdělávací brožura. Cílem tohoto projektu byla výměna zkušeností a znalostí o historii a současnosti těžebních oblastí.

„Je to úžasná pomoc EU pro rozvoj dobrých sousedských vztahů, ke sbližování lidí a pro odbourávání nezdravého nacionalismu,“ vyzdvihl obecný přínos unijních dotací na dotaz redakce František Bína, jednatel euroregionu Krušnohoří, do kterého spadá i oceněná hornická oblast.

Důvěra, porozumění, ale také dopravní propojení. Spolupráce evropských regionů bourá hranice

České příhraniční regiony úzce spolupracují se svými evropskými partnery. Programy přeshraniční spolupráce však mají své limity – zejména co se týče náročné administrativy.

Euroregiony a fondy

Pojmem „euroregion“ se označují spolupráce sousedních regionů napříč státními hranicemi dvou a více zemí. Dnes lemují státní hranice ČR, z celkových 13 jich nejvíce leží na česko-polské hranici, následované německým pohraničím. Tři se pak nacházejí na česko-rakouských a tři na česko-slovenských hranicích.

Uskupení jsou zcela dobrovolná, bez legislativního základu na národní či evropské úrovni. Liší se proto velikostí, členstvím či zaměřením. Členy mohou být nejen obce a regiony, ale také podnikatelé nebo neziskové organizace. Členská základna navíc není stabilní, ale kontinuálně se vyvíjí.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.