GMO a pesticidy v zemědělství? Frakce Renew Europe chce prolomit tabu

[© Shutterstock/l i g h t p o e t]

Liberální frakce Renew Europe (Obnovme Evropu) chce „prolomit tabu“ v zemědělském sektoru. Vyplývá to z vyjádření českého europoslance a člena této politické skupiny Martina Hlaváčka.

„Rozhodli jsme se otevřít debatu o takových otázkách, jako je GMO, pesticidy a další, a to bez jakýchkoliv limitů a tabu,“ uvedl Martin Hlaváček (za ANO, RE) pro EURACTIV.com při příležitosti konference o inovacích v zemědělství, kterou koncem ledna uspořádal Evropský svaz vlastníků půdy.

„Respektujeme odlišné zájmy europoslanců a budeme se o nich dále bavit,“ dodal český europoslanec, který je rovněž členem europarlamentního výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI).

Martin Hlaváček: Národní i evropské dotace by měly být v ideálním případě zrušeny

Nově zvolený europoslanec za hnutí ANO Martin Hlaváček se chce v Evropském parlamentu zaměřit na reformu a budoucnost společné zemědělské politiky. Pro Českou republiku je podle něj důležité, že ve výboru AGRI zasedli hned tři čeští zástupci. „Pokud budeme schopni spolupracovat na obhajobě českých zájmů, můžeme být velmi úspěšní,“ myslí si.

Společnou zemědělskou  politika EU (SZP) čeká reforma, o které členské země již několik měsíců jednají. Zemědělství má zároveň sehrát svou roli při plnění klimatických cílů, které Evropská komise představila v rámci Zelené dohody pro Evropu. Součástí těchto „zelených“ plánů je i strategie z Farmy na vidličku (Farm-to-Fork strategy, F2F), která má přispět k udržitelnějším zemědělským praktikám a lepší potravinářské politice.

Evropská komise i za tímto účelem navrhuje, aby zemědělské dotace v rámci společné zemědělské politiky EU (SZP) po roce 2021 směřovaly na klimatická opatření ve větší míře, než je tomu v současné době.

Podle evropského komisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowskiho však není potřeba současný návrh reformy SZP měnit, protože už ten stávající obsahuje celou řadu prvků, které umožní agrárníkům přispět k plnění Zelené dohody.

Nový model SZP by měl zároveň dát členským státům větší odpovědnost při rozdělování unijních dotací. Země ale musí Evropské komisi předkládat národní strategie, které by měly směřovat k plnění předem stanovených cílů.  Mezi nimi je nejen ochrana životního prostředí, ale také inovace nebo digitalizace zemědělského sektoru.

2020: Reforma společné zemědělské politiky odložena na neurčito

Nad objemem agrárních dotací, způsobem jejich rozdělování i celkovou podobou reformované SZP stále visí otazník. Podaří se v tomto roce dosáhnout finální dohody? Komise doufá, že ano, členské státy jsou však opačného názoru.

Cioloș: Potřebujeme dlouhodobou vizi

Předseda frakce Renew Europe Dacian Cioloș se domnívá, že k přeměně evropského potravinářského sektoru je zapotřebí celá řada inovativních řešení a nových technologií.

„Například digitalizace ovlivní zemědělství jako celek, tedy nejen zemědělské praktiky v rámci precizního zemědělství, ale také vztahy v rámci potravinového řetězce,“ uvedl pro  server EURACTIV.com.

Podle něj by digitalizace pomohla snížit vliv zemědělství na životní prostředí a přírodní zdroje, zlepšit systém zavlažování, lépe propojit farmáře s jednotlivými trhy a mobilizovat inovace.

„Farmáři mohou pomoci s celou řadou výzev, zabezpečit dodávky potravin a bojovat proti klimatickým změnám,“ vysvětlil Cioloș s tím, že SZP musí zároveň respektovat Zelenou dohodu.

„To je důvod, proč je potřeba zohlednit současný návrh, přizpůsobit se mu a respektovat také strategii F2F,“ upřesnil šéf liberální frakce, do které v Evropském parlamentu spadá i hnutí ANO.

Frakce Obnovme Evropu bude podle něj v nadcházejících týdnech aktivně pracovat na tom, aby sjednotila očekávání skupiny k SZP v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.

„Farmáři potřebují předvídatelnost a také dlouhodobou vizi pro SZP založenou na udržitelných praktikách, spravedlivých mzdách a silném spojení se spotřebiteli,“ uzavřel Cioloș.

Místo zastropování platba na první hektary. Doladění nové zemědělské politiky mají v rukou europoslanci

Po dvou a půl letech budou 4 čeští europoslanci bránit zájmy národního agrárního sektoru v zemědělském výboru EP. Čeští agrárníci to vítají, zvláště v době klíčových jednání o budoucí SZP po roce 2020, s jejímiž návrhy ne vždy souhlasí.