Fondy EU mohou pomáhat se sociálními službami nebo rozrůstáním měst. Co chtějí české obce a kraje?

[© Shutterstock/Rawpixel.com]

České obce a regiony usilují v jednáních o budoucí kohezní politice pro období 2021-2027 o menší administrativu a větší flexibilitu. Tematické priority mají již ustaveny města, kraje se na nich teprve domlouvají. Mezi klíčovými oblastmi mimo jiné dominuje snaha posílit sociální péči nebo řešit problematiku rozrůstání měst. Jakým dalším výzvám obce a regiony čelí? A budou na ně finance i po roce 2020?

Návrh nové kohezní politiky po roce 2020 počítá s tím, že za projekty spolufinancované z peněz EU budou mít větší odpovědnost místní úřady. Spolupráci měst má podpořit nová Evropská městská iniciativa zacílená na otázky integrace migrantů, bydlení, kvalitu ovzduší, městskou chudobu nebo energetiku.

Jednání o podobě kohezní politiky pro období po roce 2020 jsou teprve na začátku, někteří čeští europoslanci ale pochybují o tom, že česká města a regiony skutečně ví, co od ní chtít. Zmínili to na červnové debatě s českými regionálními novináři v Bruselu.

„Vzhledem k tomu, že nastavení fondů včetně podmínek jejich využívání je stále ve stadiu projednávání, nelze prozatím přijmout jasné stanovisko krajů k této otázce,“ reagovala na dotaz redakce k této kritice Michaela Vrbová, tisková mluvčí Asociace krajů ČR (AK ČR).

„Pokud by nastavení fondů nekorespondovalo se skutečnými potřebami v území, nedocházelo by k efektivnímu čerpání zdrojů, a nevyrovnávaly by se tak ani rozdíly mezi regiony,“ zdůraznily potřebu zapojení substátních jednotek do jednání o budoucích unijních fondech Kateřina Kapková a Lucie Kořínková ze Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR).

ČR chce víc manévrovacího prostoru pro přesouvání peněz EU v operačních programech

Česko chce do budoucna větší flexibilitu v tom, jak bude nakládat s evropskými prostředky. Zároveň bude při vyjednávání o víceletém finančním rámci usilovat o zmírnění implementačních pravidel.

Již v současném programovém období mají města a regiony větší roli než dříve díky integrovaným nástrojům kohezní politiky (tj. integrované územní investice ITI, integrované plány rozvoje území IPRÚ a komunitně vedený místní rozvoj CLLD). To znamená, že výběr projektů i řízení celé integrované strategie včetně jejího monitorování, hodnocení a další činnosti leží na samotných zástupcích obcí a krajů.

„V tomto přístupu je ČR dávána jiným členským státům za vzor,“ zdůraznilo na dotaz redakce ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).

Výzvou je suburbanizace a život na venkově

Podle europoslance Stanislava Polčáka (STAN, EPP) se české regiony v současné době potýkají s několika problémy, na jejichž řešení by se měly s podporou evropských dotací zaměřit po roce 2020.

Jedná se například o vnitřní migraci a přesun lidí z venkova do měst. Podle odhadů se očekává, že do poloviny příštího desetiletí bude ve městech žít 80 procent populace.

S tím podle Polčáka souvisí i další problém, a to rozšiřování suburbanizovaných oblastí kolem krajských měst a nezvládnuté územní plánování.

Rozšiřování předměstí, zejména v okolí hlavního města Prahy, potvrzuje i nedávná studie OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), která hodnotí stav a politiku životního prostředí v ČR včetně místního rozvoje. Zvětšování urbanizovaných zón je zde přesto v porovnání s dalšími zeměmi OECD stále malé.

Infografika: Znečištění ovzduší v ČR

Česko patří mezi země, které neplní evropské limity pro kvalitu ovzduší. Podívejte se, co je to za problém a kdo za něj může

Zpráva nicméně kritizuje nedostatečnou dostupnost MHD pro okrajové části měst, což zapříčiňuje nadměrné užívání automobilů. Ty jsou vedle spalování fosilních paliv v domácnostech hlavním znečišťovatelen ovzduší, které v Česku způsobuje jednu z nejvyšších úmrtností v porovnání s ostatními zeměmi OECD.

Dopravní a environmentální infrastruktura jsou podle studie zároveň oblasti, kde jsou fondy EU v Česku hlavním zdrojem financí.

Nedostatečná je ovšem synergie mezi dopravou, bydlením a územním plánováním v obcích. OECD proto doporučuje přijetí „propojeného modelu rozvoje s celostním přístupem k rozvoji měst“.

Sdílená ekonomika v době chytrých měst – výzvy a doporučení

Sdílená ekonomika pomáhá hospodářství, sociálním vazbám i ekologii. Jak ale nastavit pravidla tak, aby z nich společnost skutečně těžila a aby se stát choval férově k malým i velkým hráčům?

V zatraktivnění venkova mohou pomoci nové technologie a digitalizace, které by tam mohly udržet místní občany nebo přitáhnout nové. Taková inovativní opatření by mohl přinést nový koncept tzv. smart cities (chytrá města), a vzhledem k řadě malých obcí v ČR také jejich odnož „smart villages“ (chytré vesnice), které EU rovněž zamýšlí podporovat.

Budovat by se podle Polčáka dále měly školy, školky, infrastruktura a služby ve strukturálně postižených regionech, které se podle něho velmi razantně propadají v demografických kritériích. Domnívá se, že takový problém téměř nikdo neřeší.

Důvodem je podle něho zaostalost venkova, která se s rozvojem doby a nových technologií dále prohlubuje. Je to patrné například na nedostatku lékařů na venkově. Řešení vidí třeba v digitální komunikaci mezi pacientem a jeho doktorem, což už úspěšně funguje například ve Finsku.

Místní a regionální problémy a jejich řešení s podporou unijních fondů

Obce a regiony ale často podle europoslanců takové priority nemají. „Neměli bychom jen čekat na dotace a když tu náhodou jsou, tak proč je na ‚něco‘ nevyužít,“ kritizuje současnou situaci kolem unijních fondů v Česku europoslanec Pavel Poc (ČSSD, S&D). Naopak by podle něj měly mít finance z EU jasné zacílení a podporovat to, co je skutečně potřeba. V opačném případě to podle europoslance deformuje městské rozpočty.

„Obce a regiony mají mít nějaký rozvojový program, v němž by měly seznam věcí, které musejí z nějakých důvodů dělat – například konektivita, vzdělanost nebo výstavby přehrad,“ rozvíjí svou myšlenku Poc.

Návrh budoucího rozpočtu EU odráží priority Česka, zdůrazňuje komisařka Jourová

Priority budoucího unijního víceletého finančního rámce po roce 2020, jako bezpečnost, obrana, program Erasmus, výzkum či digitalizace jsou i v zájmu ČR. Boj o evropské peníze však nebude lehký, upozornila na dnešní návštěvě Česka komisařka Jourová.

SMO ČR již vypracoval souhrn priorit měst a obcí pro čerpání evropských dotací v období 2021 – 2027, který vychází z konkrétních zkušeností a potřeb starostů. V některých oblastech se shodují s požadavky europoslanců.

Jak větší, statutární, tak menší města a obce mají podle SMO ČR primárně usilovat o zlepšení kvality života obyvatel a zvýšení své konkurenceschopnosti.

Mezi konkrétními tematickými oblastmi starostové požadují, aby finanční prostředky cílily na „dopravní a technickou infrastrukturu či dostupnost služeb – jako je lékař, pošta nebo obchod“. Podporovat by se také měl místní ekonomický rozvoj, bydlení, občanská vybavenost, malé a střední podniky nebo cestovní ruch a to zvláště v nejchudších periferních oblastech.

Na sociální oblast se také myslí, zdůrazňuje MMR

Jasné jsou již podle MMR některé oblasti, kam mají po roce 2020 proudit evropské finance. Jedná se o „digitální ekonomiku, technologické změny, budování klíčové infrastruktury, změny klimatu či prodlužování věku a stárnutí obyvatelstva.“

Zvláště na sociální oblast bude podle MMR kladen velký důraz, protože „se prolíná celou společností – od poskytování sociálních služeb, přes sociální integraci znevýhodněných skupin a lokalit, pomoc a podporu řešení zadluženosti obyvatel, rozvoj dětských skupin, sdílených pracovních míst a komunitních skupin, až po podporu a rozvoj sociálního podnikání a sociálních inovací.“

Stárnutí obyvatelstva jako jedna z hlavních sociálních výzev je navíc sdílený problém většiny členských států, jak redakci připomenulo MMR.

Přesto několik europoslanců na bruselské debatě kritizovalo nedostatek unijních finančních prostředků na sociální projekty v současném programovém období. Podle nich si některé regiony či města stěžují, že mezi lety 2014 až 2020 nemohou čerpat na investice do oblasti péče o seniory – například bydlení pro seniory a další sociální péči.

Podle MMR ale již nyní mohou dotace směřovat třeba z Operačního programu Zaměstnanost na projekty jako je odborné a sociální poradenství, nebo z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) na projekty sociálního bydlení.

Dojicí roboti, dílny nebo operační sály. Podívejte se, jaké projekty ve vašem okolí financovala EU

Dotace EU jsou spojené nejen s podvody a kauzami typu Čapí hnízdo. Podporu z evropských fondů získalo také více než 70 tisíc projektů, které pomáhají lidem v každodenním životě.

Prozatím zejména procesní priority

České kraje se zatím věcnou stránkou budoucí kohezní politiky nezabývaly.

„Představitelé krajů se v minulých měsících soustředili především na formulaci společných zásad a všeobecných priorit při nastavování pravidel pro nové programové období,“ odůvodnila prozatímní absenci regionálních tematických priorit Vrbová z asociace.

Odkázala pouze na Pozici krajů České republiky k budoucí podobě politiky soudržnosti EU po roce 2020, která prezentuje všeobecné společné priority pro nové programové období.

Zdůraznila však, že až ve druhé polovině roku budou mít kraje jasnější představy, kam by chtěly peníze nasměrovat.

Mezi technickými úpravami žádají obce, města i kraje zejména snížení administrativní zátěže, větší flexibilitu a jasný právní rámec.

Kromě toho se má podle nich omezit přílišný důraz na formality – jako splnění kritérií či provedení kontrol – a více se zaměřit na samotné výsledky. Posílit by se měl také přístup zohledňující místní specifika (place-based approach).

Unijní fondy se po roce 2020 sníží, budou sledovat nové cíle a řídit by se měly jednoduššími pravidly. Česko má získat o čtvrtinu méně peněz

Komise dnes diskutovala s europoslanci své představy budoucí kohezní politiky. Navrhuje nižší rozpočet, méně byrokracie i nové podmínky pro rozdělování fondů.

Do konce roku by měla vzniknout první verze Národní koncepce pro novou politiku soudržnosti, která ukáže národní priority pro financování. Podle MMR v současné době vznikají další analýzy a pokračují diskuse o tom, jaké priority by mělo Česko mít.

Jak ale upozornila europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM, GUE/NGL), ve výsledku bude opět na ČR, jak vyjednaná pravidla implementuje v praxi. „Zastavení tzv. gold-platingu, tedy nabalování administrativních podmínek nad rámec těch, které budou povinně stanoveny Komisí,“ zdůrazňuje i SMO ČR, řekly zástupkyně svazu serveru EURACTIV.

#jasnovEU – díl 20: Jak tuzemský zákonodárce do bruselské omáčky český omastek přidal

Není týdne, aby u nás nevzbuzovala vášně nějaká regulace EU. Od vysavačů přes GDPR po brčka. Ne vždy je ale namístě ukazovat prstem na Brusel. Na vině mohou být i čeští legislativci, kteří do bruselské omáčky před servírováním něco přimíchali.

Města i regiony se účastní jednání o budoucí kohezní politice EU

Jak regiony, tak města všech velikostí se jednání o budoucí kohezní politice účastní prostřednictvím svých pozičních kolektivních stanovisek nebo připomínkováním průběžných materiálů. Zástupci krajů a obcí se také scházejí k diskusím přímo s vládními resorty, vysvětlilo MMR redakci.

SMO ČR se při vyjednávání snaží reflektovat potřeby jak menších obcí, tak velkých měst. „Aby města a obce získala peníze z evropských fondů na potřebné a smysluplné projekty, je nezbytné, aby vystupovala jednotně,“ odůvodňuje zapojení lokálních aktérů Kapková a Kořínková ze Svazu.

Regiony se na jednáních mohou podílet rovněž rovným dílem. V rámci AK ČR fungují orgány na politické a odborné úrovni, kde zástupci všech krajů diskutují podobu budoucího programového období.

Informace o postupu vyjednávání budoucí kohezní politiky předává MMR územním partnerům přes meziregionální pracovní skupinu. Pravidelně se koná Národní stálá konference, kde územní celky prezentují své pozice před resorty, které se podílejí na řízení a implementaci evropských fondů.