Fond spravedlivé transformace nabobtnal na 40 miliard eur. Kolik dá EU českým uhelným regionům?

Eurokomisařka Elisa Ferreirová © EPA-EFE/ ARIS OIKONOMOU

Fond spravedlivé transformace přinese evropským uhelným regionům 40 miliard eur. Počítá s tím nový návrh unijního víceletého finančního rámce a fondu obnovy. Jak pokračují přípravy regionů na přechod k čisté ekonomice a jak se může Fond ještě proměnit?

Komise dala v posledních týdnech jasně najevo, že by evropské státy neměly kvůli dopadům koronavirové krize sejít z cesty směrem ke klimatické neutralitě. Plány hospodářské obnovy tak se zeleným směřováním počítají, což se promítlo i v novém návrhu víceletého finančního rámce EU a fondu obnovy. „S více zdroji se nyní můžeme soustředit na zelenou transformaci,“ potvrdil místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který má na starosti agendu Zelené dohody.

Fond spravedlivé transformace, který je součástí tří pilířového transformačního mechanismu, chce Komise navýšit na 40 miliard eur. Desítky miliard eur navíc by mohly potěšit kritiky původního návrhu ve výši 7,5 miliardy eur, mezi kterými byli i někteří europoslanci.

Podle českého europoslance Ondřeje Knotka (ANO, RE) panovala v Evropském parlamentu jasná shoda, že navýšení prostředků fondu je cesta správným směrem. Upozornil ale na to, že z dlouhodobého rozpočtu půjde do Fondu 10 miliard eur, zbylých 30 si Unie půjčí na finančních trzích. „Tím se ale posouváme k otázce, jestli chceme, aby klíčový nástroj přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku byl hrazen z půjček,“ dodal europoslanec pro EURACTIV.cz.

Se společným zadlužením EU nesouhlasí především státy tzv. šetrné čtyřky (Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko) i český premiér Andrej Babiš (ANO). „Nejsem ochoten ručit za dluhy jiných států, když byly nezodpovědné. Proč bych to měl dělat?“ reagoval na plán, podle kterého by si Unie měla půjčit na finančních trzích.

Více prostředků, více příjemců?

Navýšení Fondu je vítané, zároveň ale vyvolalo otázku, zda více prostředků nepovede k nárůstu příjemců. Podle původního plánu by měly být finance určeny především uhelným regionům a tamním sektorům závislým na fosilních palivech či průmyslových procesech s vysokou produkcí skleníkových plynů. V případě neuhelných regionů pak pouze oblastem s ocelářským a chemickým průmyslem.

Eurokomisařka pro soudržnost a reformy Elisa Ferreiraová sice potvrdila, že by se struktura Fondu neměla významně proměnit. Dodala ale, že rozšíření oblastí, které z něj budou čerpat, není vyloučeno. O finální podobě Fondu budou ještě jednat evropské instituce a členské státy.

Komplikovaná debata se povede rovněž o tom, jaké aktivity bude možné z Fondu financovat. Podle návrhu Komise by měly být prostředky použity obecně na investice do zelených technologií, snižování emisí skleníkových plynů, podporu energie z obnovitelných zdrojů, či rekvalifikaci pracovníků. Regiony naopak nebudou moci podporu směřovat do jaderných elektráren nebo na investice do výroby či zpracování fosilních paliv.

Jak chránit klima a neruinovat průmysl? Cestou může být „vícerychlostní dekarbonizace“

Průmysl se klimatické neutralitě nebrání, potřebuje ale jasně vědět, jaké bude mít navyšování klimatických ambicí dopady. Pokud bude snižování emisí příliš drastické a bez dostatečné podpory, mohl by kvůli tomu ztratit svou globální konkurenceschopnost. 

Podle europoslance Knotka by měl mít každý region možnost vybrat si aktivity, které z prostředků zafinancuje, včetně podpory některých fosilních nebo jaderných aktivit v energetice. „Některé země a regiony, jejichž energetický mix se opírá o uhlí či rašelinu, nezvládnou klimatický přechod bez těchto aktivit. To se ale nehodí do karet zeleným neziskovkám, ekologickým lobbistům a jim nakloněným europoslancům,“ myslí si.

V europarlamentu vzešlého z loňských voleb je ale silné zastoupení zeleně smýšlejících politiků a v mnohých klimatických cílech je ambicióznější než Komise. Kde se představa europoslanců o podobě Fondu střetne by mělo být jasné v létě.

Jak premiér Babiš neprosadil jádro jako zelený zdroj energie

Je jádro zeleným zdrojem energie? Podle českého premiéra ano a podařilo se mu to prosadit na Evropské radě. Realita je však jinde. 

„V této chvíli budeme jednat (europoslanci) o pozměňovacích návrzích, kde musíme najít kompromis mezi politickými skupinami,“ potvrdil redakci Knotek. Parlamentní výbor pro regionální rozvoj by měl o dosažených kompromisech hlasovat začátkem července, tzv. trialogy mezi unijními institucemi by měly odstartovat v září.

Regiony připravují projekty

Čeští příjemci, tedy Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj, už začali připravovat projekty, na které chtějí prostředky z Fondu spravedlivé transformace použít. Mělo by se jednat o obálku v hodnotě 3,4 miliardy eur.

Karlovarský kraj při přípravě transformační strategie a projektů využívá technickou pomoc ze strany Sekretariátu Evropské platformy pro uhelné regiony. Experti budou s krajem dva roky spolupracovat, aby poté mohli společně připravit pracovní plán pro útlum těžby a transformaci oblasti.

Moravskoslezský kraj spolupracuje s agenturami v kraji. „V oblasti energetiky kraj využívá odborných kapacit Moravskoslezského energetického centra, v případě regenerace brownfieldů využívá Moravskoslezské investice a development. Co se týče podpory podnikání spolupracuje s Moravskoslezským inovačním centrem a v rámci podpory zaměstnanosti a rekvalifikační problematiky s Moravskoslezským paktem zaměstnanosti,“ uvedla pro EURACTIV.cz tisková mluvčí Nikola Birklenová.

Se subjekty v kraji spolupracuje na přípravě projektů také Ústecký kraj, a kromě toho využívá poradenství pro přípravu strategických projektů Evropské investiční banky (EIB).

Fond pro spravedlivou transformaci: Kolik dostane Česko peněz a jak by je mělo využít?

Fond pro spravedlivou transformaci by měl evropským regionům závislým na uhelném a energeticky náročném průmyslu finančně pomoci s transformací na čistou ekonomiku. Jaký obnos připadne Česku? Do kterých krajů finance poputují? A co přesně by měla ČR z peněz financovat?

Český RE:START nekončí

Aby mohly členské země pro své kraje čerpat z transformačního fondu finance, musí vypracovat plán spravedlivé územní transformace, ve kterém navrhnou transformační proces až do roku 2030.

Úvodní jednání k vypracování českého plánu proběhlo v květnu. „Byl zde představen předpokládaný harmonogram zpracování tohoto plánu a rozdělení aktivit mezi jednotlivé účastníky pracovní skupiny složené ze zástupců resortů, regionů a Úřadu vlády ČR,“ uvedla pro EURACTIV.cz ředitelka odboru komunikace ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Vároši.

Česko už několik let poskytuje třem uhelným krajům podporu v restrukturalizaci skrze vládní program RE:START, jak z národních, tak z evropských zdrojů. Vzhledem k tomu, že se cíle programu a unijní transformační iniciativy překrývají, dojde v rámci plánu spravedlivé územní transformace k jejich provázání.

Zelené investice pomohou rozhýbat českou ekonomiku, říkají oborové asociace

Českou ekonomiku zasaženou pandemií covid-19 pomohou rozhýbat takzvané zelené investice do moderní energetiky a energeticky úsporných staveb. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedli zástupci oborových asociací.

„Cílem je podpořit prostřednictvím plánů vznik uceleného podpůrného transformačního ekosystému. Dojde tak k provázání cílů definovaných v rámci Fondu spravedlivé transformace a souvisejících oblastí hospodářské restrukturalizace uhelných krajů. V této chvíli tak není potřeba rušit či reorganizovat aktivity programu Restart,“ vysvětlila Veronika Vároši.

Konkrétní podoba implementace Fondu do českého dotačního nastavení pak bude podle informací z MMR na pořadu dne, až bude na unijní úrovní odsouhlasena finální podoba víceletého finančního rámce a samotného Fondu.

Na úterním brífinku eurokomisařka Ferreirová kladla důraz na to, že je třeba jednání a přípravy urychlit. „Potřebujeme jednání urychlit (…) Nyní je to na členských státech, aby začaly otevřenou a důkladnou diskusi o tom, co by měly plány (plány spravedlivé územní transformace) obsahovat,“ uvedla v odpovědi na dotaz redakce.

Video: Průmysl se klimatické neutralitě nebrání. Potřebuje ale jasné vyčíslení dopadů

Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality a vypouštět jen tolik emisí, kolik je schopna absorbovat. Rok 2050 však není jediným milníkem, ke kterému evropské klimatické ambice směřují. Komise chce upravit také stávající emisní cíle pro rok 2030. Klimatičtí experti to vítají, co ale říká průmysl?

Komise odhalila podobu třetího pilíře mechanismu

Regiony členských zemí Unie budou moci využít finance na transformaci nejen ze zmiňovaného Fondu, ale také z dalších dvou pilířů transformačního mechanismu.

Na konci května Komise představila podobu třetího pilíře mechanismu – úvěrového nástroje pro veřejný sektor. Nástroj se bude skládat z grantů ve výši 1,5 miliardy eur z unijního rozpočtu a z úvěrů ve výši 10 miliard eur ze zdrojů Evropské investiční banky. Komise očekává, že to povede k veřejným investicím v hodnotě 25 až 30 miliard eur.

Z nástroje budou profitovat regiony, které jsou v jednotlivých členských státech nejvíce postiženy přechodem na uhlíkově neutrální ekonomiku. Financovat budou moci například budování a restrukturalizaci energetické a dopravní infrastruktury, sítí dálkového vytápění nebo opatření v oblasti energetické účinnosti včetně renovace budov či sociální infrastrukturu.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.