Fond pro spravedlivou transformaci by měl evropským regionům závislým na uhelném a energeticky náročném průmyslu finančně pomoci s transformací na čistou ekonomiku. Jaký obnos připadne Česku? Do kterých krajů finance poputují? A co přesně by měla ČR z peněz financovat?
Vzhledem k tomu, že se Evropská unie zavázala být do roku 2050 klimaticky neutrálním blokem, čeká její členské země v následujících letech výrazná proměna. Proto přišla Unie s nástrojem, který by měl státům s náročnou transformací finančně i technicky pomoci. Zmíněný Fond pro spravedlivou transformaci (JTF) je jeho součástí a tvoří jeden ze tří pilířů celého Mechanismu pro spravedlivou transformaci (JTM).
Finanční zdroje transformačního fondu jsou určeny pouze regionům (a tamním sektorům), které jsou značně závislé na fosilních palivech či průmyslových procesech s vysokou produkcí skleníkových plynů, pro něž bude evropská cesta ke klimatické neutralitě náročnější než pro ty ostatní.
Typicky se jedná o regiony, které čeká například odklon od uhlí, uzavření dolů, továren a následné ozelenění průmyslu a transformace energetického mixu. Čerpat ale budou moct i neuhelné regiony, například ty s ocelářským a chemickým průmyslem.
V Česku budou z Fondu čerpat tři kraje
Fond má být součástí kohezní politiky, bude tedy následovat cílení finanční pomoci na základě územních jednotek, a peníze tak poputují do jednotek NUTS III. Komise vyčlenila regiony, které na podporu z JTF dosáhnou pomocí kombinace kritérií, jako je koncentrace uhlíkově náročných pracovních míst a průmyslové aktivity v oblasti fosilních paliv a hodnoty HDP na osobu.
V Česku budou finance z transformačního fondu určeny pro uhelné regiony, Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj, které se zároveň řadí mezi nejchudší oblasti Česka. Takové oblasti potřebují na transformaci dostatek prostředků, ze kterých by zafinancovaly nejen proměnu energetického mixu, ale také tvorbu nových pracovních míst a rekvalifikaci občanů, kteří v důsledku transformace ztratí své zaměstnání.
Desítky miliard eur
Na transformaci by měl JTF evropským regionům poskytnout celkem 7,5 miliardy eur nových peněz, Komise však počítá s tím, že tento finanční balíček vygeneruje další investice v hodnotě 30 až 50 miliard eur.
Vzhledem k tomu, že má být transformační fond součástí kohezní politiky, bude stát vedle již existujících kohezních fondů. Se dvěma z nich bude ale zároveň finančně propojený, prostředky z něj totiž budou doplněny o finance z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropského sociálního fondu (ESF). Státy by navíc měly aktivity podpořené zdroji z JTF také spolufinancovat.
V praxi to znamená, že každé euro, které z transformačního fondu stát dostane, bude doprovázet 1,5 až 3 eura z ERDF a ESF. Ty budou navíc ještě doplněny o státní zdroje (spolufinancování ale nesmí přesáhnout více jak 20 % hodnoty národní alokace z ERDF a ESF). Nad tím, zda to tak skutečně bude, ale zatím visí otazník.
Zaprvé, stále není jasné, zda se podaří zmíněných 7,5 miliardy nových peněz získat, protože některé členské státy nejsou ochotné navyšovat příspěvky do unijního rozpočtu. Navíc Evropu zasáhla koronavirová pandemie, která bude mít vážné ekonomické dopady i na unijní rozpočet. Osud víceletého finančního rámce a dotačního období 2021-2027 je tak ještě více nejistý. O víkendu to potvrdila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která uvedla, že vzhledem k současné koronavirové krizi Komise „navrhne změny v současném návrhu víceletého finančního rámce“, aby EU byla schopna se vypořádat s dopady pandemie.
A zadruhé, v současné době také nelze potvrdit, zda členské státy vygenerují předpokládané investice. Realita by totiž mohla být taková, že unijní země budou alokace z JTF doplňovat strukturálními fondy na nejnižší možné úrovni (1,5 eura) a nebudou je spolufinancovat z vlastních zdrojů.
Kolik dostanou české kraje peněz?
Česko by mělo být po Polsku, Rumunsku a Německu čtvrtým největším příjemcem financí z JTF, na transformaci by mělo dostat 14,6 miliardy korun.
Podle návrhu Komise by prostředky z Fondu pro spravedlivou transformaci měly být použity obecně například na investice do zavádění technologií pro dostupnou čistou energii, snižování emisí skleníkových plynů, podporu energie z obnovitelných zdrojů, posílení oběhového hospodářství či rekvalifikaci pracovníků.
Finanční podpora naopak nebude směřovat do jaderných elektráren, na výrobu a zpracování tabáku, investice do výroby či zpracování fosilních paliv a ani na pomoc podnikům v obtížích.
Obnova krajiny, rekvalifikace, ale i digitalizace
V hodnotící zprávě v rámci Evropského semestru Evropská komise Česku radí, kam by mělo finance z JTF cílit. V rámci třech vybraných krajů Komise doporučuje, aby byly prostředky využity na zavedení technologií a infrastruktur pro cenově dostupnou energii, snižování emisí skleníkových plynů, zakládání nových firem, zvyšování kvalifikace pracovníků, a i na jejich rekvalifikaci. Ale hlavně také na obnovu a dekontaminaci lokalit, vzhledem k tomu, že se v českém případě jedná o uhelné regiony.
Dáno českým kontextem, Komise rovněž doporučuje, aby kraje z JTF zafinancovaly zejména investice na posílení oběhového hospodářství, pomoc lidem při hledání zaměstnání a při jejich aktivním začleňování. Prioritně by pak podle Komise měly české kraje investovat zdroje z transformačního fondu do výzkumu inovací, pokročilých technologií, do digitalizace a digitálního propojení, ale také do technické pomoci při transformaci.
Technickou pomoc nabízí i samotná Unie, zajištěnou už ji má například Karlovarský kraj. Jedná se o skupinu ze Sekretariátu Platformy pro transformaci uhelných regionů a pozorovatelů Komise, která by měla kraji poskytnou podporu při přeměně Sokolovska, kde se těží hnědé uhlí. Experti budou s krajem dva roky spolupracovat, aby poté mohli společně připravit pracovní plán pro útlum těžby a transformaci oblasti.
„Mezi hlavní priority patří vznik nových pracovních míst, zvýšení kvalifikovanosti zaměstnanců, rozvoj vzdělávání, vědy a výzkumu, řešení sociálních problémů území a alternativních zdrojů energie,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis.
Národní plán a možná i nový operační program
Aby mohly členské země pro své kraje čerpat z JTF finance, musí vypracovat územní plán spravedlivé transformace, ve kterém navrhnou transformační proces až do roku 2030. Měly by do něj zahrnout, jakým ekonomickým, sociálním a environmentálním výzvám čelí, a jaké mají pro transformaci dané oblasti potřeby.
Státy si také musí stanovit, zda projekty financované z transformačního fondu zastřeší již existující operační programy, nebo dojde k vytvoření samostatného operačního programu.
Česko je zatím ve fázi příprav a řeší, jak nový fond začlení do zdejšího nastavení. „Zvažujeme přípravu zcela nového programu, ale pracujeme i s variantou začlenění iniciativy do již připravovaných programů. Zaměřujeme se také na další kroky, jako je například příprava plánů hospodářské transformace dotčených krajů,“ uvedla v březnu k Fondu pro spravedlivou transformaci ministryně Klára Dostálová (nestr. za ANO).
Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.