Farmáři z méně příznivých oblastí dostanou vyšší finanční podporu

© Shutterstock

Po dvou letech se zemědělci, kteří hospodaří na půdě s nízkým výnosem nebo v řídce osídlených oblastech, dočkali nových pravidel pro vyplácení dotací. Reforma takzvaných LFA ale má své mouchy.

Oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními, které svou znevýhodněnou produkcí nemohou konkurovat intenzivní zemědělské výrobě v úrodných oblastech, mají od roku 2018 nové vymezení.

Původně se tyto oblasti označovaly zkratkou LFA (z anglického Less Favoured Areas), dnes se nazývají ANC (Areas with Natural Constraints). Název však není to jediné, co se změnilo.

V ČR nyní do znevýhodněných oblastí spadá 63 procent zemědělské půdy (cca 2,236 mil. ha). Dělí se na horské, ostatní a specifické, přičemž první kategorie, která tvoří 15 procent znevýhodněné půdy v ČR, se redefinice netýkala. Reformou byly dotčeny „ostatní LFA“, které musely být přehodnoceny podle předem definovaných biofyzikálních kritérií.

Nové nastavení, jehož definice trvala dva roky, rozšiřuje znevýhodněnou plochu o zhruba 230 tisíc hektarů. Nejedná se však jen o rozšíření, ale také o vyloučení některých oblastí. „Z původních ostatních LFA bylo vyřazeno zhruba 42 tisíc hektarů zemědělské půdy, z toho podporováno bylo pouze kolem 7 tisíc hektarů trvalých travních porostů. Z původních specifických LFA zase není do ANC zahrnuto necelých 6 tisíc hektarů zemědělské půdy,“ upřesnil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Důvodem nového nastavení bylo zastaralé vymezení LFA, které nezdůvodňovalo čerpání vysokých částek z rozpočtu EU. Evropskou komisi na to upozornil Evropský účetní dvůr již v roce 2003. Unijní legislativa stanovující nutnost nového vymezení přišla až po 10 letech.

„Bez provedení redefinice by v ostatních LFA nemohly být vypláceny platby v plné výši, po roce 2020 by dotace v těchto oblastech nemohly být poskytovány vůbec,“ vysvětlil Bílý.

Nová zemědělská politika EU: Konec nízkých příjmů a nerovnoměrného rozdělování dotací?

V červnu 2018 Evropská komise představila legislativní návrhy týkající se společné zemědělské politiky po roce 2020. Jedním z jejích základních cílů by mělo být zajištění „životaschopného příjmu“ farem. Zemědělský sektor totiž trpí nízkými příjmy a nerovnoměrnou distribucí příspěvků.

Do znevýhodněných oblastí spadá například Podkrkonoší, Orlické hory nebo Jičínsko.

„Kvůli redefinici se změnila kategorizace jednotlivých oblastí, což se dotklo například původních hraničních oblastí, které nyní spadají do horských kategorií,“ vysvětlila Jaroslava Nekvasilová z Regionální agrární komory Hradce Králové.

Přesto zemědělců hospodařících v oblasti České tabule, která zasahuje do Královéhradeckého kraje, a jižní Moravy se jako jediných v ČR vymezení týká jen částečně.

Boj s erozí souvisí se vztahem zemědělců k půdě, říká odbornice Podhrázská

Jižní Morava dlouhodobě válčí s erozí půdy. Jak? Odpovídá Jana Podhrázská z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy a Ústavu aplikované a krajinné ekologie na Mendelově univerzitě v Brně.

Přestože byla kritéria pro redefinici stanovena jednotně pro všechny členské státy EU, redefinice LFA/ANC probíhala podle národních specifik. Každý členský stát EU tak dnes má odlišné vymezení. „Některá environmentální kritéria jsou silně relativní. Kritérium suchost či skeletovitost je zcela odlišně vnímáno u nás a v Portugalsku nebo Španělsku. Stejně tak například svažitost má zcela odlišné vymezení v alpských státech či u nás,“ upřesňuje předseda Svazu marginálních oblastí (SMO) Milan Boleslav. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je podle něj české ANC vymezeno s menším ohledem na ochranu přírody než v zahraničí.

Dotace na LFA/ANC jsou vypláceny z Programu rozvoje venkova, podle Boleslava ale cílem plateb rozvoj venkova není, což vychází přímo z jejich definice. Nové nastavení zároveň označuje za „plošnější nežli přesnější“. Dosud totiž byla platba vnímána spíše jako kompenzace za hospodaření v horších environmentálních podmínkách. Po výrazném navýšení rozlohy ANC oproti LFA se z ní ale stává platba plošná, vysvětlil odborník.

Více dotací, více žadatelů

Kromě nového vymezení chráněných ploch se zvýšil také celkový objem dotace určené pro tyto oblasti, a to o 2 miliardy na 4,4 miliardy korun. Vznikly také dvě nové samostatné dotace – ANC (Platba pro horské oblasti a jiné oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními) a PPO (Platba pro přechodně podporované oblasti s přírodními omezeními).

Zatímco první z nich je kompenzační platbou pro žadatele, jejichž zemědělská produkce se potýká s jistým omezením, platba PPO se vztahuje na oblasti, které se dříve nacházely v oblastech LFA, ale nesplňují nová kritéria. Nárok na posledně zmíněnou dotaci budou mít pouze ti, kterým byla přiznána platba LFA v letech 2015–2017.

Europoslanci odhlasovali zjednodušená pravidla pro zemědělské dotace

Nová pravidla pro evropské zemědělské dotace budou účinná již od 1. ledna 2018. Zemědělcům přinesou hlavně zjednodušení a pochvaluje si je i Česká republika. Týkají se například mladých zemědělců, kteří budou moci od státu dostávat více peněz.

Podle informací Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), který má v Česku na starosti administraci dotací, si v roce 2018 podalo žádost o tuto podporu o polovinu více farmářů než loni, přes 21,6 tisíce žadatelů. V roce 2017 to přitom bylo cca 14 tisíc. Výše dotace pro jednotlivce záleží na typu zemědělské půdy a zaměření produkce, tedy zda se žadatel věnuje živočišné nebo rostlinné výrobě.

„O PPO si požádalo letos 272 zemědělců, celkem je pro ně připraveno 8,3 milionu korun,“ dodala mluvčí SZIF Vladimíra Nováková.

Vyšší zájem o dotace je dán tím, že od letošního roku MZe poskytuje podporu na veškerou zemědělsky obhospodařovanou půdu do všech typů znevýhodněných oblastí – horských, ostatních i specifických ANC.

„Zatímco dříve měli v ostatních oblastech nárok na dotaci pouze zemědělci, kteří na nich udržovali trvalé travní porosty, nyní už budou moci požádat o podporu i na ornou půdu a trvalé kultury, například sady,“ vysvětlil mluvčí ministerstva. Vyřazeným oblastem z původních specifických LFA byla finanční podpora odebrána od loňského roku, sazba na hektar bude trvalým travním porostům postupně snižována do roku 2020.

Vzniká další opatření proti agroholdingům. Zemědělské dotace mají dostávat jen skuteční farmáři

Zavedení jednotné definice skutečného zemědělce by mohlo zamezit velkým agropodnikům čerpat zemědělské dotace z evropských fondů. Změna ale může přinést další byrokracii těm, kterým má pomoci.

Získání dotace je dnes navíc jednodušší. „Není již totiž kontrolována podmínka tzv. aktivního zemědělce a není třeba dokládat zprávu auditora nebo prověřovat zápisy v Obchodním či Živnostenském rejstříku,“ řekl Bílý. Mluvčí SZIF Nováková dodala, že byla odstraněna také povinnost plnit minimální intenzitu chovu hospodářských zvířat.

Ministerstvo zemědělství v souvislosti s redefinicí připravilo ve spolupráci s odbornými zemědělskými organizacemi systém vyplácení plateb, který umožňuje více podpořit zemědělské podniky orientované na živočišnou výrobu v ČR. „Zároveň jsou však nově také podporovány podniky hospodařící bez živočišné výroby,“ řekl Bílý.

„Pro nově zařazené subjekty do ANC rede­finice přinesla zásadní pozitivum v podobě platby na další hektary. Pro ty, kteří v LFA byli a přešli do ANC, se z hlediska plateb, bohužel, příliš nezměnilo,“ zhodnotil reformu Boleslav.

Článek původně vyšel v Královéhradeckém deníku v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.