Farmaření prochází digitální revolucí. Roboti pomáhají na poli i v kravínech

© Shutterstock

Hospodaření založené na moderních technologiích přináší zemědělcům méně nákladů a více výnosů. Češi patří v tomto směru ke světové špičce.

Lidská síla už v zemědělství nebude potřeba. Roboty na rozdíl od člověka sázejí či sejí ve správnou chvíli a na ideálním místě, zalévají adekvátním množství vody a přidávají hnojiva jen v případě, že je rostlina potřebuje. Postarají se i o sklizeň, a dokonce při tom půdě napáchají méně škody než lidé. Také se umí postarat o dobytek. Zvládnou podojit krávy, nakrmí je vhodnou směsí, očistí jim vemena, vykartáčují srst a zkontrolují jejich zdravotní stav.

Právě tak vypadá digitální revoluce v evropském agrárním sektoru a nástup takzvaného precizního či přesného zemědělství, které se o moderní technologie opírá. Nejde přitom o vidinu budoucnosti, ale o praxi z již fungujících agrárních podniků. Jen v Česku funguje již zhruba 250 dojících robotů. Mezi dobytkem v kravínech se také prohánějí automatické čističe podlah, které odsávají kejdu a odváží ji pryč. A pokrok je vidět i na tuzemských polích, které brázdí traktory připojené k internetu.

„Čeští zemědělci patří ke světové špičce ve využívání moderních technologií. Přibližně tři čtvrtiny tuzemských agrárníků některý ze systémů přesného zemědělství  používá,“ uvádí Veronika Hlaváčková, ředitelka Institutu pro vzdělávání v zemědělství.

Digitální technologie v tomto oboru jdou ale mnohem dál. Například britský projekt Hands Free Hectare má za sebou již druhou úspěšnou sklizeň hektarového pozemku, na kterém nepracují žádní lidé, ale roboty. Za projektem stojí britská univerzita Harper Adams ve spolupráci se společností Precision Decisions a jedná se o první zcela robotizovanou farmu na světě. V roce 2017 se zde bez přítomnosti člověka na poli sklidilo pět tun ječmene, ze kterého pak vznikl unikátní gin. Loňská úroda čítala 6,5 tuny pšenice.

Co je precizní, to je ekologické?

Přestože podobné projekty jsou zatím ve fázi experimentů, v budoucnu se zemědělství bez moderních technologií neobejde. Roboty nahrazují chybějící lidské pracovní síly v oboru, satelity ulevují zemědělcům i úřadům od papírování a chytré aplikace informují o stavu půdy i zvířat. Farmáři díky nim mohou mimo jiné zjistit, kolik hnojiva nebo pesticidů mají použít, aby pomohli polním plodinám v růstu a zároveň neohrozili krajinu. Takzvané precizní zemědělství má proto potenciál stát se synonymem ekologického zemědělství.

„Robotizace, koneckonců jako celé precizní zemědělství, umožňuje razantně redukovat vstupy, především spotřebu pesticidů a vody. Dokonce i systémy, které slouží k precizní aplikaci herbicidů, jich použijí mnohem méně než konvenční postřiky,“ vysvětluje odborník na ochranu životního prostředí Vojtěch Kotecký z pražského institutu Glopolis.

Vojtěch Kotecký: Velkopodnikový model českého zemědělství vážně poškozuje půdu

Velkofarma je pro většinu lidí v Česku synonymem devastace a často tomu tak skutečně je. Na druhou stranu se ale farmáři začínají zajímat o to, jak svou půdu lépe chránit, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Vojtěch Kotecký.

Farmáři technologické novinky vítají. Pesticidy  mají totiž negativní vliv na kvalitu půdy, a navíc hubí hmyz a s ním i další zvířata, která se jím živí. Díky robotům tak ušetří nejen peníze za nákup chemických látek, zejména herbicidů, které ničí plevel, ale také krajinu, ve které hospodaří. „Česká spotřeba herbicidů  sice mezi roky 2009 a 2016 klesla o 19 procent, nicméně robotizace by mohla přinést ještě podstatně dramatičtější snížení“ dodal Kotecký.

Příkladem je robot švýcarské společnosti Ecorobotix, který pracuje na solární pohon, sám se pohybuje po poli a postřikuje jednotlivé rostliny účinnými látkami, aniž by potřeboval lidský dohled. Díky jeho výpočtům a přesné aplikaci má ušetřit až 90 procent herbicidů, což vítají jak zemědělci, kterým klesnou náklady za chemické látky, tak i ochránci životního prostředí.

„Stále ovšem existují zemědělci, kteří se drží tradičních postupů s odkazem, že se tak pracovalo odjakživa. Naštěstí se tento přístup postupně mění a roste počet uživatelů moderních postupů, kteří se na vlastní kůži přesvědčili, že třeba systém přesného zemědělství umožňuje snížit náklady a ochránit životní prostředí,“ potvrdila Hlaváčková.

Přechod k preciznímu zemědělství se tak stává prioritou nejen pro Českou republiku, ale i celou Evropu. Podporu mu vyjadřuje ministr zemědělství Miroslav Toman, jehož resort také zemědělský výzkum v Česku financuje. Samotní farmáři pak mohou na modernizaci svého vybavení čerpat dotaci z fondů Evropské unie, konkrétně z Programu rozvoje venkova (PRV). Maximální výše dotace na jeden investiční projekt je až 90 milionů korun, přičemž 40 až 60 procent z celkových výdajů si hradí zemědělci sami.

„Jedná se přímo o uznatelné výdaje v rámci investic do modernizací zemědělských podniků, přičemž za využití takových zařízení lze získat také preferenční body a zvýšit tak pravděpodobnost schválení předmětné žádosti,“ upřesňuje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Jen za rok 2017 mířilo na investice do zemědělských podniků v rámci PRV 2,36 miliardy korun.

Vzniká další opatření proti agroholdingům. Zemědělské dotace mají dostávat jen skuteční farmáři

Zavedení jednotné definice skutečného zemědělce by mohlo zamezit velkým agropodnikům čerpat zemědělské dotace z evropských fondů. Změna ale může přinést další byrokracii těm, kterým má pomoci.

Nejde jen o výměnu vidlí za roboty

Digitální revoluce v zemědělství by nikdy nebyla možná bez výzkumu, vývoje a jeho následného převedení do praxe. Propojení vědců se zemědělci však nebylo jednoduché. „Množství výzkumných projektů se týkalo oblastí, které nebyly v praxi příliš využitelné, nebo naopak zemědělci se neměli možnost k užitečným výsledkům výzkumu dostat,“ vysvětluje Hlaváčková. V Česku proto před necelými třemi lety vznikla Česká technologická platforma pro zemědělství (ČTPZ), přičemž Veronika Hlaváčková je její hlavní koordinátorkou.

Díky spolupráci a přímé komunikaci mezi agrárníky a vědci se tuzemské zemědělství postupně modernizuje a zpřesňuje. „V průběhu několika desetiletí se čeští výzkumníci ve spolupráci s významnými výrobci zemědělské techniky i samotnými farmáři stali tvůrci mnoha řešení – například senzorů, půdních sond či pracovních algoritmů, které pomáhají udržovat případně i zlepšovat kvalitu půd nejen v Česku,“ uvádí příklad Hlaváčková.

Půda čelí degradaci. Pomoci může precizní zemědělství

Stav půdy v EU ohrožuje vodní a větrná eroze, zhutnění, kontaminace, úbytek organické hmoty, desertifikace a další půdní procesy, které vedou k její degradaci. Proto ochrana půdy a životního prostředí je jedním z cílů SZP po roce 2020.

Moderní technologie v tomto oboru tedy neznamenají pouze výměnu vidlí za roboty a drony. Zkoumají se také nové způsoby pěstování rostlin tak, aby úroda rostla, zatímco náklady klesaly.  Než ale nějaký nápad projde do praxe, musí se prověřit například ve spolupráci s pilotními podniky – takzvanými demofarmami. Jednou z nich je Statek Bureš, kde se zkouší třeba pěstování podpůrných plodin.

„Na demofarmě a okolních zemědělských podnicích je zaseto celkem sto hektarů pšenice ozimé s podsevem pelušky jako pomocné plodiny. Porosty jsou bedlivě sledovány a data jsou používána k ověření výstupů z výzkumu,“ popsal jednu z testovaných technologií ředitel statku Jindřich Šmöger.

V letošním roce čeká Statek Bureš další novinky. Zkoušet se bude například zvláštní způsob hnojení do přesně seté vícedruhové meziplodiny, a to technologií strip-till , která spočívá v pásovém zpracovávání půdy a má protierozní účinky. Dále se budou testovat řízené provozy strojů po pozemku (tzv. CTF – Controlled Traffic Farming) využívající stálých kolejových řádků pro přejezdy techniky na poli, čímž se má omezit zatěžování půdy zemědělskými stroji. Při zavádění nových technologií statek úzce spolupracuje s Centrem precizního zemědělství, za celým projektem stojí ministerstvo zemědělství a o financování se stará Program rozvoje venkova.

Článek původně vyšel v týdeníku Ekonom v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.