Evropští auditoři si posvítili na výdaje z unijního rozpočtu, odhalili desítky chyb

© Pixabay

Porušování pravidel pro zadávání veřejných zakázek, nezpůsobilé projekty nebo chybějící podkladové dokumenty. Právě na takové problémy naráželi evropští auditoři při kontrole výdajů evropského rozpočtu za rok 2019.

Evropský rozpočet hlídají nejen poslanci Evropského parlamentu a úředníci Evropské komise, ale také auditoři z Evropského účetního dvora. Chybovost v kontrolovaných výdajích za rok 2019 odhadují na 2,7 procenta, tedy o desetinu procentního bodu vyšší než v předešlém roce.

V roce 2019 bylo z evropského rozpočtu vyplaceno celkem 159,1 miliardy eur. Peníze směřovaly například na podporu chudších evropských regionů, do výzkumu a inovací, nových silnic, dálnic, ochrany klimatu nebo do zemědělství.

Infografika: Kolik peněz získá Česko z evropského rozpočtu po roce 2020?

Evropský rozpočet bude mít v následujícím období od roku 2021 do roku 2027 rekordní objem. Disponovat bude částkou 1,8 bilionu eur. Část peněz bude směřovat na tzv. kohezní politiku, tedy přímo do evropských regionů, včetně těch českých. 

Chybovalo se v zemědělství i kohezi

Auditoři se věnovali jednotlivým oblastem, do kterých evropské peníze putují.

V kapitole zaměřené na posilování konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, do které spadá například program Horizont 2020 zaměřený na podporu vědy a výzkumu, odhalili až 4procentní chybovost.

„Ze 130 operací v roce 2019, jež jsme prověřovali, bylo 51 zatíženo chybami. Většina chyb se týkala nezpůsobilých nákladů, jako jsou nadhodnocené osobní náklady nebo proplácení cestovních nákladů, které s kontrolovaným projektem EU buď nesouvisely, nebo ve skutečnosti nevznikly,“ upřesnili auditoři ve výroční zprávě.

Ještě větší míru chybovosti našli auditoři v oblasti kohezní politiky, jejímž cílem je snížit socio-ekonomické rozdíly mezi evropskými regiony.

„V roce 2019 jsme testovali 236 operací, z toho 220 již bylo zkontrolováno auditními orgány v členských státech s tím, že byly související výdaje Komisi vykázány jako způsobilé. U 29 z těchto operací jsme zjistili chyby, které tyto kontroly neodhalily,“ podotkli auditoři. Dalších 64 chyb odhalili auditní orgány již dříve, celkovou míru chybovosti proto vyčíslili na 4,4 procenta. Na vině byly především nezpůsobilé projekty a nedodržovaní pravidel pro zadání veřejných zakázek.

Evropské fondy v praxi. Jak ČR čerpá miliardy z rozpočtu EU?

Řečí čísel platí, že ČR z evropského rozpočtu dostává více, než do něj odvádí. Významnou měrou se na tom podílí evropské fondy, ze kterých bylo jen mezi lety 2015-2017 v ČR financováno více než 40 % veřejných investic. Přestože tyto peníze proudí z Bruselu, se státním rozpočtem úzce souvisejí a ovlivňují jeho podobu.

Problémy se vyskytly také u dotací na rozvoj venkova či ochranu klimatu, kde čelilo kontrole 156 operací. U 30 z nich přitom byla odhalena chyba. Nesrovnalosti se objevily také při vyplácení peněz z evropských rozvojových fondů.

Kontroly se nevyhnuly ani ČR

Výdaje evropského rozpočtu lze rozdělit do dvou hlavních kategorií. První jsou tzv. nárokové platby, na které má žadatel nárok po splnění určitých podmínek. Příkladem jsou přímé platby pro zemědělce. Druhou kategorii tvoří platby na úhradu nákladů, s nimiž se pojí i náročnější pravidla. Jde například o projekty podporované v rámci regionálního rozvoje. Větší náchylnost k chybovosti má podle auditorů právě druhá jmenovaná kategorie.

Auditoři zaznamenali pochybení i v České republice. Co se týče regionální politiky, auditoři prověřili devět transakcí, další čtyři kontrolované transakce se týkaly zemědělských dotacích, kde také odhalili chybu. „Jednalo se o transakci, ve které došlo k deklaraci větší půdní plochy, než bylo uznatelné,“ upřesnil Jan Gregor, český zástupce u Evropského účetního dvora.

Auditoři svá zjištění předkládají Evropské komisi spolu s doporučením, jak situaci zlepšit. Auditoři upozorňují, že většinu pochybení nelze hodnotit jako úmyslný podvod. Pokud ale mají podezření z podvodu, hlásí jej Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), který záležitost prověří a případně zahájí vyšetřování.

Auditoři se chtějí zaměřit na evropskou půjčku

Rozpočet EU v následujících sedmi letech nabobtná o 750 miliard eur, které si Evropská komise půjčí na finančních trzích, aby pomohla členských státům s ekonomickou obnovou po pandemii covid-19. I na to si evropští auditoři posvítí.

„Závisí, jakým způsobem bude Evropská komise poskytovat finance členským státům, jak budou probíhat transakce a co budeme moci auditovat,“ upřesnil Gregor.

Opět na poslední chvíli. Evropské unii hrozí provizorní rozpočet

Pokud se EU na podobě nového víceletého finančního rámce neshodne do konce roku, může nastat rozpočtové provizorium. To podle ekonoma Petra Zahradníka sice nepředstavuje tak vážný problém jako u národních rozpočtů, dobrou zprávou by ale nebylo.

Pod lupu se ale tzv. fond obnovy s rozpočtem 750 miliard eur dostane ještě před tím, než z něj EU uvolní jedinou korunu. „Zaměříme se na to, jakým způsobem si Evropská komise půjčuje na finančních trzích, zda jedná dostatečně transparentně,“ upřesnil český zástupce u Evropského účetního dvora.