Evropský trh s mlékem je stále pod tlakem. Kvóty by se měly vrátit, doporučuje odborník

[© Pixabay]

Zrušení mléčných kvót, omezení obchodu s Ruskem nebo brexit. Právě to jsou faktory, které na evropském trhu s mlékem vytvářejí nerovnováhy a zapříčiňují nízké ceny mléka.

Česká republika patří v užitkovosti mléka mezi nejlepší v Evropě. Nejvíce se ho vyrábí právě na Vysočině, která se také těší nejvyšším stavem skotu.

Trh s mlékem se ale i tři roky po zrušení evropských kvót na produkci mléka stále potýká s přebytky, protože řada zemí, jako například Německo, Nizozemí, Itálie či Irsko, od roku 2015 zvýšily svou výrobu.

„Maloobchodní řetězce dovážejí až na výjimky produkty, které se vyrábějí tradičně v tuzemsku a svojí cenovou politikou vytlačují české producenty z trhu,“ vysvětlil Miroslav Koberna, ředitel pro Programování a strategie Potravinářské komory ČR.

Z toho důvodu se nyní masivně vyváží české mléko například do Německa. To se ale do ČR obratem vrací v podobě zpracovaných výrobků, upozornil Koberna a dodal, že jsou potřeba přijmout razantní opatření a nejlépe kvóty opět obnovit.

„Zrušení kvót má trvalé důsledky, neboť vedlo k trvalému růstu produkce mléka ve většině evropských zemí, což při stagnující spotřebě v evropských zemích vytváří vysoký tlak na export a cenu a vede k nestabilitě zejména na úrovni prvovýroby,“ dodal odborník.

Svět má zájem o evropské potraviny, může za to jejich vysoká kvalita

Produkty evropských zemědělců míří do celého světa. Zájem je zejména o jedinečné potraviny pocházející z určitých regionů, kterým Unie uděluje speciální označení kvality. Na seznamu produktů chráněných značkou Evropské unie nechybí česká piva, špekáčky ani cibule.

Mléčný trh pod drobnohledem EU

Po ukončení systému kvót byl v EU nastaven nový systém sledování tržní produkce mléka. Každý měsíc se sledují dodávky syrového kravského mléka od producentů směrem k prvním kupujícím v každém členském státě.

Evropské instituce pak na základě toho zveřejňují informace o vývoji produkce, cenách mléka a mléčných výrobků, nebo o minulých i současných evropských a světových vývojových trendech mléčného trhu.

Pro mlékárny se ale po zrušení kvót příliš mnoho nezměnilo. Naopak jim ubyla evidence mléka u dodávek zemědělců a jejich vykazování. Nepřibylo nic nového. „Na druhou stranu růst produkce bez adekvátních proexportních opatření vyvolává vysoký cenový tlak na český trh a dovoz výrobků na něj,“ vysvětlil Koberna.

Ceny mléka jsou na hranici výrobních nákladů, a výroba mléka se tak přestává vyplácet.

Jednotný trh EU bude pod větším dohledem, zmizet mají nebezpečné výrobky

Na vnitřním trhu EU se stále objevují nebezpečné hračky nebo elektronika. Komise chce, aby byl trh bezpečnější a na problémy se rychleji reagovalo. Národní orgány by měly lépe bojovat proti nekalému chování obchodníků z EU i mimo ni a zlepšit by se měla také komunikace mezi úřady a firmami.

31 let podle evropských omezení

Aby se snížila nadprodukce mléka a stabilizovaly se jeho ceny, od roku 1984 do roku 2015 byly v tehdejším Evropském společenství a dnešní EU zavedeny kvóty na produkci mléka. V Česku byla omezená produkce mléka od roku 2001.

Za 14 let aplikace kvót ČR překročila stanovenou hranici jen jednou, v letech 2005/2006. Každý rok se vyvezlo z ČR asi 450 milionů litrů syrového mléka, což představovalo asi pětinu z celorepublikové výroby.

Od roku 2008 se kvóty postupně uvolňovaly a pro celou EU v témže roce byla vytvořena jednotná organizace trhu s mlékem. Zemědělci produkující mléko také získali nárok na přímé platby z evropských fondů.

V roce 2008 se v Česku litr mléka vykupoval v průměru za 8,45 koruny, o rok později za pouhých 6,15 koruny.

Od dubna končí mléčné kvóty. Maďarsko má strach

Ke konci března Evropská unie ruší kvóty na výrobu, výkup a zpracování mléka. Maďarští farmáři se tak obávají přílivu levného mléka z ostatních zemí. K obavám mají i další důvod. Nedokážou totiž dostatek mléka vyprodukovat sami. V Maďarsku bude zrušena unijní kvóta stanovená na 1,99 milionu tun, což domácí farmáři stihli naplnit jen ze tří čtvrtin. Zemědělská komise problematiku vysvětluje tím, že v Maďarsku není dostatečné množství krav, což ale neplatí o dalších zemích Unie.

K úpravě společné organizace trhů se zemědělskými produkty včetně mléka došlo pak v roce 2013. V ten rok dokonce čerstvé mléko vedlo tuzemský žebříček nejvíce exportovaných potravinářských výrobků. Vyvezlo se ho za 6,4 miliardy korun.

Další tlak na trh s mlékem

Zrušení produkčních kvót na mléko ale není jediným problémem, se kterým se musí mléčný trh vypořádat. I situace na globálním trhu hraje svou roli. Snížila se poptávka v Číně, rozpadl se severoafrický trh a omezil se obchod EU s Ruskem v souvislosti s krizí na Ukrajině.

To vše přispívá k nerovnováhám, vytváří významné ekonomické ztráty a způsobuje kolaps na evropském mléčném trhu.

„Rusko bylo pro významné produkční země jako je Německo, Dánsko nebo Holandsko hlavním exportním trhem a po jeho uzavření se tlak zejména cenový soustředil na nové členské země. Ztráty sektoru jsou na úrovni stovek milionů korun na vnitřním trhu, v oblasti exportu miliard,“ upřesnil Koberna.

Upozorňuje také, že z Ruska se může v dohledné době stát exportní země a může tak konkurovat na některých tradičních trzích evropskému mléčnému vývozu.

Další výkyvy na trhu s mlékem zřejmě způsobí také odchod Spojeného království z Unie, protože Britové jsou významným dovozcem evropské produkce.

Brexit bude mít dopad na zemědělské dotace. Jaká jsou očekávání, rizika a východiska?

Zvýšit příspěvky do rozpočtu EU po brexitu nebo nezvýšit? A pokud nikoliv, tak jak vyrovnat ztrátu britských plateb do společné evropské kasy? Studie Evropského parlamentu se zamýšlí nad možnými scénáři.

Podle Koberny lze situaci řešit intenzivní podporou vývozu, která už částečně funguje, ale i tak vytváří další nerovnováhy.

„Jednotlivé země chtějí produkci udržet za každou cenu, a proto dotují zemědělce i zpracovatele skrytou formou přes různá opatření regionální, pracovní nebo environmentální, což vyvolává další nerovnováhy,“ uzavírá odborník s tím, že v tomto společný trh selhává, protože na něm zatím vyhrává ten silnější.

Jak informoval SZIF, do českého sektoru mléka a do živočišné výroby mají v roce 2019 směřovat nové národní zemědělské dotace.

Článek původně vyšel v Jihlavském deníku v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.