Organizace na pomoc seniorům, ohroženým dětem či lidem v nouzi dnes znovu vyzvaly vládu, aby přehodnotila svůj záměr přesunout část evropských peněz na sociální projekty, zaměstnanost a vzdělávání do investic.
Organizace varují před omezením služeb v době koronavirové krize a žádají zachování žádné nebo nízké finanční spoluúčasti na projektech. Jejich zástupci to dnes řekli na jednání u kulatého stolu o rozdělení peněz z fondů EU. Požadavky organizací mají podporu ministerstva práce a sociálních věcí.
Česko by mohlo v novém programovacím období 2021-2027 získat ze tří strukturálních fondů Evropské unie přes 19,5 miliardy eur, tedy přes půl bilionu korun.
Konkrétně mělo do Evropského sociálního fondu (ESF+) směřovat zhruba 2,7 miliardy eur. Desetinu z těchto peněz na služby pro seniory, zaměstnanost či vzdělávání chce však vláda převést do investic. V minulém sedmiletém období bylo přitom v ESF téměř 3,5 miliardy eur. O rozdělení peněz mezi operační programy jednala vláda v pondělí, jednání však přerušila. Koaliční partneři ANO a ČSSD mají totiž o rozdělení unijních prostředků odlišné představy. Na twitteru to uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
https://twitter.com/JMalacova/status/1363859289933185028
„Proti končícímu období je to výrazný pokles (celkové sumy). Návrh snížení o deset procent pak činí zhruba šest miliard korun. Z toho zhruba čtyři miliardy jsou pro operační program Zaměstnanost a dvě miliardy pro operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Jsou to významné zásahy,“ uvedla náměstkyně ministerstva práce pro evropské fondy a mezinárodní spolupráci Martina Štěpánková.
Méně peněz, méně služeb
Organizace, mezi které patří Asociace poskytovatelů sociálních služeb, Charita ČR, Platforma pro sociální bydlení či Asociace Dítě a rodina, před seškrtáním peněz varují. Podle nich by se snížení sumy promítlo do omezení služeb. Zástupci organizací poukazují na to, že v koronavirové krizi se situace řady lidí zhoršuje a pomoc bude potřeba. Poroste nezaměstnanost i počet zadlužených. Mění se také trh práce a společnost stárne, služby pro seniory ale chybí.
Organizace žádají i zachování nulové či nízké finanční spoluúčasti, kterou chce vláda zvýšit. Poukazují na to, že neziskové organizace nesmějí vytvářet zisk a získání peněz od firem, obcí i dárců bude v krizi obtížné. Řada projektů by se tak nemohla uskutečnit.
Podle Štěpánkové má resort práce příslib asi sedmi miliard korun z fondu obnovy, ty ale celkový patnáctimiliardový propad peněz z ESF+ na podporu zaměstnanosti a dalších projektů nepokryjí.
„Jsme často hanlivě označováni jako chlebíčkové projekty. V reálu to tak není. Z peněz se platí screeningové programy prevence rakoviny, reforma psychiatrické péče, prevence a rozvoj sociálních služeb, a hlavně oblast zaměstnanosti. Jsou to velmi konkrétní projekty,“ dodala. Podle ní je možné z fondů přesouvat až čtvrtinu peněz, záleží na prioritách vlády. „Částka by tedy mohla jít i opačným směrem. Mohla by jít do lidí,“ podotkla Štěpánková.
Podle europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL, EPP) může Česko peníze na investice získat v příštích třech letech z fondu obnovy. Pro čerpání z tohoto pokrizového fondu na restart ekonomik evropských zemí vláda momentálně připravuje plán reforem a investic, tzv. národní plán obnovy. „Jestli vláda potřebuje peníze na něco jiného, má je kde vzít, ať je nebere potřebným,“ řekla Šojdrová.
Odpoledne by mohl o penězích z Evropské unie jednat Senát. Téma je na programu jako mimořádný bod. Podle šéfky klubu lidovců a nezávislých Šárky Jelínkové (KDU-ČSL) by horní komora mohla hlasovat o usnesení vyzývajícím kabinet, aby peníze v sociálním fondu nekrátil.
