Evropský sociální fond je v krizi potřeba víc než jindy, varují organizace před škrty

© Pixabay

Organizace na pomoc seniorům, ohroženým dětem či lidem v nouzi dnes znovu vyzvaly vládu, aby přehodnotila svůj záměr přesunout část evropských peněz na sociální projekty, zaměstnanost a vzdělávání do investic.

Organizace varují před omezením služeb v době koronavirové krize a žádají zachování žádné nebo nízké finanční spoluúčasti na projektech. Jejich zástupci to dnes řekli na jednání u kulatého stolu o rozdělení peněz z fondů EU. Požadavky organizací mají podporu ministerstva práce a sociálních věcí.

Česko by mohlo v novém programovacím období 2021-2027 získat ze tří strukturálních fondů Evropské unie přes 19,5 miliardy eur, tedy přes půl bilionu korun.

Infografika: Kolik peněz získá Česko z evropského rozpočtu po roce 2020?

Evropský rozpočet bude mít v následujícím období od roku 2021 do roku 2027 rekordní objem. Disponovat bude částkou 1,8 bilionu eur. Část peněz bude směřovat na tzv. kohezní politiku, tedy přímo do evropských regionů, včetně těch českých. 

Konkrétně mělo do Evropského sociálního fondu (ESF+) směřovat zhruba 2,7 miliardy eur. Desetinu z těchto peněz na služby pro seniory, zaměstnanost či vzdělávání chce však vláda převést do investic. V minulém sedmiletém období bylo přitom v ESF téměř 3,5 miliardy eur. O rozdělení peněz mezi operační programy jednala vláda v pondělí, jednání však přerušila. Koaliční partneři ANO a ČSSD mají totiž o rozdělení unijních prostředků odlišné představy. Na twitteru to uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

https://twitter.com/JMalacova/status/1363859289933185028

„Proti končícímu období je to výrazný pokles (celkové sumy). Návrh snížení o deset procent pak činí zhruba šest miliard korun. Z toho zhruba čtyři miliardy jsou pro operační program Zaměstnanost a dvě miliardy pro operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Jsou to významné zásahy,“ uvedla náměstkyně ministerstva práce pro evropské fondy a mezinárodní spolupráci Martina Štěpánková.

Méně peněz, méně služeb

Organizace, mezi které patří Asociace poskytovatelů sociálních služeb, Charita ČR, Platforma pro sociální bydlení či Asociace Dítě a rodina, před seškrtáním peněz varují. Podle nich by se snížení sumy promítlo do omezení služeb. Zástupci organizací poukazují na to, že v koronavirové krizi se situace řady lidí zhoršuje a pomoc bude potřeba. Poroste nezaměstnanost i počet zadlužených. Mění se také trh práce a společnost stárne, služby pro seniory ale chybí.

Organizace žádají i zachování nulové či nízké finanční spoluúčasti, kterou chce vláda zvýšit. Poukazují na to, že neziskové organizace nesmějí vytvářet zisk a získání peněz od firem, obcí i dárců bude v krizi obtížné. Řada projektů by se tak nemohla uskutečnit.

Podle Štěpánkové má resort práce příslib asi sedmi miliard korun z fondu obnovy, ty ale celkový patnáctimiliardový propad peněz z ESF+ na podporu zaměstnanosti a dalších projektů nepokryjí.

Na Česko čeká velký balík evropských peněz. Odkud konkrétně potečou?

Právě dnes mohou začít členské země EU oficiálně posílat Evropské komisi národní plány obnovy, které jsou podmínkou pro čerpání prostředků z fondu obnovy. Jaké další „evropské“ finanční příležitosti má Česko v následujících letech k dispozici?

„Jsme často hanlivě označováni jako chlebíčkové projekty. V reálu to tak není. Z peněz se platí screeningové programy prevence rakoviny, reforma psychiatrické péče, prevence a rozvoj sociálních služeb, a hlavně oblast zaměstnanosti. Jsou to velmi konkrétní projekty,“ dodala. Podle ní je možné z fondů přesouvat až čtvrtinu peněz, záleží na prioritách vlády. „Částka by tedy mohla jít i opačným směrem. Mohla by jít do lidí,“ podotkla Štěpánková.

Podle europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL, EPP) může Česko peníze na investice získat v příštích třech letech z fondu obnovy. Pro čerpání z tohoto pokrizového fondu na restart ekonomik evropských zemí vláda momentálně připravuje plán reforem a investic, tzv. národní plán obnovy. „Jestli vláda potřebuje peníze na něco jiného, má je kde vzít, ať je nebere potřebným,“ řekla Šojdrová.

Odpoledne by mohl o penězích z Evropské unie jednat Senát. Téma je na programu jako mimořádný bod. Podle šéfky klubu lidovců a nezávislých Šárky Jelínkové (KDU-ČSL) by horní komora mohla hlasovat o usnesení vyzývajícím kabinet, aby peníze v sociálním fondu nekrátil.

V krajích díky EU vyrostlo téměř 30 center duševního zdraví

Loni Česko oslavilo 30 let fungování komunitních služeb v oblasti péče o duševní zdraví. Tato péče se od klasické liší tím, že pomáhá nemocným lidem v podmínkách jejich každodenních životů, například se zajištěním bydlení či pracovního místa.