Evropské fondy vysychají. Zlínský kraj se připravuje na budoucnost bez dotací

Tento článek je součástí Special reportu: Evropské fondy ve Zlínském kraji

Česko je rok od roku bohatší, za pár let proto ztratí nárok na vysoké dotace z evropských fondů. Změny se dotknou i Zlínského kraje, který peníze z EU hojně využívá. 

Deset let, padesát milionů korun. Zhruba taková je bilance Zlínského kraje v čerpání z fondů Evropské unie. Finance mířily na opravy a výstavby silnic, zateplování domů nebo rekonstrukce budov, včetně bývalého areálu firmy Baťa.

Příděl evropských fondů, které má Česká republika k dispozici, se ale po roce 2020 sníží. Evropská unie totiž musí investovat více peněz do ochrany svých vnějších hranic nebo třeba do boje proti změnám klimatu. ČR navíc každým rokem bohatne a dotace již za pár let nebude potřebovat.

„V České republice se zvyšuje se kvalita života, veškerá odvětví se postupně modernizují, a svůj významný podíl na to mají právě peníze z evropských fondů,“ vysvětlila europoslankyně Martina Dlabajová (ANO), která se v Evropském parlamentu účastnila vyjednání o budoucím rozpočtu EU.

Kolik peněz do České republiky přiteče v následujícím programovém období, tedy od roku 2021 do roku 2027, zatím není pevně dané. Na novém dlouhodobém rozpočtu EU se totiž nejprve musí dohodnout členské státy, k čemuž může dojít až v příštím roce.

Jak ale upozornila Dlabajová, ČR musí počítat s tím, že peněz bude zhruba o pětinu méně. „Musíme mít promyšleno, jak s nimi budeme nakládat, aby to mělo co největší efekt pro občany, pro firmy, pro všechny,“ dodala poslankyně.

Budoucnost čerpání z evropských fondů byla hlavním tématem debaty, kterou ve Zlíně uspořádal server EURACTIV.cz ve spolupráci s vydavatelstvím Economia. U kulatého stolu kromě poslankyně Evropského parlamentu zasedli také zástupci města Zlína, kraje nebo místních podnikatelů a akademické sféry.

Od roku 2020 půjde na české projekty méně evropských peněz. Zájem o čerpání se může snížit, varují odborníci

Míra spolufinancování ze strany EU v příštím programovém období výrazně poklesne. Může to způsobit úbytek zájmu o dotace ze strany žadatelů a snížení úspěšnosti dotačních projektů.

Čerpat dotace není jednoduché

Město Zlín má v budoucím využívání evropských fondů jasno. „Peníze chceme využívat na velké strategické projekty,“ uvedl primátor města Zlína Jiří Korec (ANO). Jedná se například o rekonstrukci zimního stadionu nebo stavbu dopravního terminálu.

Města, kraje, ale i soukromé firmy mohou čerpat dotace skrze tematické programy, například skrze Operační program Doprava nebo Operační program Životní prostředí. Jak ale upozornil Korec, pravidla čerpání mnohdy nejsou vhodně nastavené. ČR by proto při tvorbě nových programů pro období po roce 2020 měla myslet nejen na objem peněz, ale i na způsob, jakým se budou rozdělovat mezi žadatele.

„Chceme nastavit české programy do té podoby, abychom nebyli omezováni jako teď, kdy například můžeme čerpat na sociální projekty, ale peníze nemůžeme využít na stavby typu domova důchodců,“ vysvětlil primátor.

Na nedostatky současného dotačního systému si postěžovala i ředitelka Krajské hospodářské komory Zlínského kraje Ivana Táborská. Některá pravidla a podmínky čerpání lze totiž vysvětlit různými způsoby. „Problém je v nejednoznačnosti výkladu. Jak to bylo skutečně myšleno, se mnohdy firmy dozví až od kontroly,“ uvedla ředitelka s tím, že pokud inspekce odhalí chybu, firma může o část dotace přijít.

Zaměstnanci se učí s novými technologiemi

Zlínské firmy čerpají dotace nejen na rekonstrukce průmyslových areálu nebo na pořízení nového vybavení, ale zejména na vzdělávání zaměstnanců. Průmysl se totiž podobně jako ostatní odvětví digitalizuje a zaměstnanci místních firem musejí být na příchod moderních technologií připraveni.

Digitalizace a vývoj nových technologií by přitom měly hrát v novém dotačním období prim. Evropská unie si právě tuto oblast stanovila jako jednu ze svých priorit, podobně jako podporu vědy, výzkumu a vzdělávání. Tento krok vítá i prorektor Univerzity Tomáše Bati Petr Sáha.

ČR by měla investovat do inovací a výzkumu, zní z Unie. Stát chce ale peníze z EU použít na dopravu a vzdělávání

Česká republika zahájila dialog se zástupci Komise o budoucí Dohodě o partnerství. Podle analýzy Komise Česko zaostává v oblastí inovací a výzkumu. Právě tam by měly směřovat finance z fondů EU po roce 2020.

„České univerzity jsou s tímto návrhem spokojené,“ potvrdil prorektor s tím, že evropské fondy se významně podílí na rozvoji české akademické sféry. Zkvalitňuje se jak úroveň vzdělávání, tak i technické zázemí univerzit.

České republice se tak daří dohánět své západní sousedy na všech frontách – od kvality vzdělávání až po modernizaci firem. Otázkou zůstává, zda se jí to bude dařit i poté, co bude mít omezený přístup k evropským fondům. Jak totiž připomněla poslankyně Dlabajová, je velmi pravděpodobné, že od roku 2027 bude ČR bohatá natolik, že již nebude čistým příjemcem z rozpočtu EU, ale čistým plátcem. Bude tedy do evropského rozpočtu odvádět více peněz, než z něj získávat.

EU se na novém dlouhodobém rozpočtu do konce roku nedohodne, shodují se odborníci

Finské předsednictví EU má ambici ukončit vyjednávání o novém víceletém finančním rámci pro roky 2021–2027 do konce letošního roku, vyhlídky ovšem v tuto chvíli nevypadají příliš dobře. Co nový dlouhodobý rozpočet znamená pro Česko?

Článek původně vyšel ve Zlínském deníku v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.