Evropské fondy udržují „ve formě“ královehradecké zámky a pevnosti

Hrad Kost © Shutterstock

Pro cestovní ruch v Královehradeckém kraji jsou zcela zásadní hrady, zámky a podobné památky. Jejich zachování však představuje nákladnou záležitost, a bez evropských fondů by to často nebylo možné. Čerpání dotací ale má své nevýhody.

Královehradecký kraj (HKK) zaznamenával před vypuknutím koronavirové krize přívaly turistů. Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, že za první tři čtvrtletí loňského roku využilo ubytovací zařízení meziročně o 2,9 % více domácích hostů a o 7,8 % více těch ze zahraničí. Nejčastěji se za krásami východních Čech vypravují Němci, Poláci a Slováci.

„Mezi největší lákadla pro turisty v Královéhradeckém kraji patří hrady a zámky, u kterých máme tradičně vysokou návštěvnost. Královéhradecký kraj je čtvrtým nejnavštěvovanějším krajem v České republice. Tři čtvrtiny celkového objemu návštěvností tvoří domácí turisté,“ poznamenal krajský radní Pavel Hečko. Jeho vyjádření potvrzuje ČSÚ, v ubytovacích zařízeních Královéhradeckého kraje se za období leden–září 2019 podle statistik ubytoval čtvrtý nejvyšší počet hostů po Praze, Jihomoravském a Jihočeském kraji.

Kraj má turistům z hlediska památek skutečně co nabídnout. Z pevností je to podle ředitele územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Josefově Jiřího Balského zcela jistě bývalá bastionová pevnost Josefov, dnes součást Jaroměře, postavená na konci 18. století. Z hradů pak především hrad Kost u Sobotky, jeden z nejlépe dochovaných středověkých hradů v České republice, a hrad Vizmburk u Havlovic.

„Bohatství zámků je v Královéhradeckém kraji nezměrné. Ve státních rukách zůstaly Ratibořice, Náchod, Opočno, Hrádek u Nechanic a hospital Kuks. Z restituovaných zámků je důležité zmínit Karlovu Korunu v Chlumci nad Cidlinou a Rychnov nad Kněžnou, a také ojedinělý lovecký zámek Humprecht u Sobotky,“ doplnil. Podle informací kraje měl za rok 2018 nejvyšší návštěvnost zámek Dětenice, kam se vydalo 242 500 lidí.

Jak uvedl Balský, právě památky tohoto druhu hrají v kraji pro kulturu a cestovní ruch nenahraditelnou roli. „Na poli kultury slouží jako učebnice architektury a vytříbené estetiky, každoročně poskytují prostor pro desítky až stovky kulturních akcí. Jako turistické cíle výborně doplňují nabídku našeho kraje, již tak bohatou na přírodní cíle typu Krkonoše nebo Teplicko-adršpašské skály,“ řekl.

České památky potřebují víc mecenášů i dobrovolníků

V Česku je asi 700 kulturních památek v havarijním stavu. Chátrají mimo jiné proto, že se za minulého režimu přerušila vlastnická kontinuita. Často také ztratily svou původní funkci a ne vždy se pro ně daří najít nové využití.

V revitalizacích pomáhají „rychlé“ evropské peníze

Udržovat památky v dobrém stavu samozřejmě vyžaduje rozsáhlé finanční prostředky, které jejich majitelé nemají. Řešení představují dotační programy, především ty evropské.

„Jedná se o zdroje financí, které jsou schopny poskytnout v krátkém čase vysoké finanční prostředky, jež umožňují provést rozsáhlé nebo dokonce celkové obnovy zmíněných typů památek,“ podotkl Balský.

Jako příklad podle něj může posloužit obnova zdiva a zastřešení hradu Vízmburk v okrese Trutnov, kde byla 6. března slavnostně zahájena stavba. „V polovině roku 2021 má být projekt ukončen a další středověká památka v kraji bude bezpečně zpřístupněna veřejnosti. Z evropských fondů je spolufinancována i probíhající obnova části opevnění pevnosti Josefov nebo zámeckého areálu v Rychnově nad Kněžnou,“ vyjmenoval. Například právě na poslední jmenovaný projekt půjde dotace ve výši bezmála 100 milionů korun, více než 80 milionů poskytne EU.

75 milionů korun z celkových 88 dorazí z unijních fondů na revitalizaci hradu Kost. „Projekt se zaměřuje na záchranné práce na hradě (opravy zdí, odvlhčení), zpřístupnění nových objektů či otevření nové expozice s 3D prezentací či revitalizace nádvoří,“ píše se v materiálech, které redakci zaslal Pavel Mohelník z Oddělení regionálního rozvoje Krajského úřadu HKK.

Mezi další projekty podpořené desítkami milionů z evropských fondů patří rekonstrukce pevnosti Dobrošov, kde se staví kanalizace, vodovod, osvětlení či vodní nádrže, nebo revitalizace zámku Humprecht, která se zaměří na interiér i exteriér a zpřístupnění dosud nepřístupné části budovy návštěvníkům. Při revitalizaci zámeckého areálu Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou se obnoví chátrající objekty včetně jízdárny, konírny a bylinkové zahrady. U zámku Náchod se do budoucna plánuje obnovení cest a propojení s historickým centrem města, stabilizace kopce a odvodnění. Obnovení zámecké cesty vyjde na 160 milionů korun.

Na hrady a podobné stavby tedy do kraje směřují skutečně rozsáhlé evropské prostředky. Balský však upozornil i na nevýhody využívání fondů EU. „Riziko takových projektů je, že z důvodu dodržení relativně krátkých termínů mohou být některé práce provedeny příliš rychle, ne v nejvyšší možné kvalitě, nebo v nedostatečně vhodných klimatických podmínkách,“ poukázal na druhou stranu mince ředitel.

Spolupráce napříč hranicemi

Kromě tradičního Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) přitékají evropské peníze na památky v kraji také skrze Program meziregionální spolupráce INTERREG. V rámci česko-polské spolupráce probíhá rekonstrukce zmíněného hradu Vízmburk, která by měla skončit na jaře 2021. Oprava se týká zdí, zpřístupnění věže a opravy sklepů.

„Program INTERREG EUROPE financovaný z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) je určen k podpoře vzájemného učení mezi veřejnými orgány s cílem zlepšit fungování politik a programů regionálního rozvoje. Umožňuje veřejným orgánům napříč Evropou výměnu praxí a nápadů týkajících se způsobu fungování veřejných politik a takto najít řešení pro zlepšení jejich rozvojových strategií,“ píše web dotace.eu. Jeden z cílů programu představuje právě i „zachování, ochrana a rozvoj přírodního a kulturního dědictví“.

Důvěra, porozumění, ale také dopravní propojení. Spolupráce evropských regionů bourá hranice

České příhraniční regiony úzce spolupracují se svými evropskými partnery. Programy přeshraniční spolupráce však mají své limity – zejména co se týče náročné administrativy.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.