Evropské fondy přispěly na opravu 421 památek. Pravidla jejich vyplácení se ale změní

Zámek v Telči [© Pixabay]

Památky i muzea jsou sice kvůli koronavirové pandemii uzavřené, řada z nich ale tuto přestávku využila k rekonstrukci. Některé z nich za přispění evropských fondů.

Česku se během posledních 13 let podařilo s pomocí evropských peněz zrekonstruovat až 421 památek – hrady, zámky, kostely nebo technické památky včetně přilehlých parků.

Příkladem je hrad Karlštejn, zámek Telč, technický unikát Slovenská strela, Vlašský dvůr v Kutné Hoře, Kittelův dům v Jizerských horách, Arcibiskupský palác v Olomouci nebo Vila Tugendhat v Brně.

Podpory se dočkalo také 91 muzeí, galerií a dalších sbírek. Evropské peníze podpořily buď jejich modernizaci nebo samotné založení. Některé z nich dostaly i svou digitální podobu či bezbariérový přístup.

Příkladem je Muzeum Českého ráje včetně expozice o horolezectví, interaktivní muzeum Pevnost Poznání v Olomouci zaměřené na přírodní a společenské jevy či různá pivovarská, zemědělská nebo vesnická muzea v několika českých městech.

Národní památkový ústav (NPÚ) takovou podporu z evropských prostředků pro zlepšení kondice českých památek vítá.

„Tato podpora se nevztahuje pouze na národní kulturní památky a památky UNESCO, ale rovněž na kulturní památky. Takových objektů NPÚ spravuje více než sto a finanční nároky na jejich obnovy, rekonstrukce i zkvalitňování služeb pro návštěvníky ve formě návštěvnických center či infastruktury, jsou vysoké,“ uvedla na dotaz redakce mluvčí NPÚ Jana Harmanová.

V čerpání těchto prostředků je NPÚ podle ní „poměrně velmi úspěšný a umí je využívat v maximální míře efektivity“.

Z evropských fondů těží i české hrady a zámky. Obce si dotace pochvalují

Pomoc ze strany státu a vlastní zdroje nestačí na rekonstrukce a opravy českých hradů a zámků. Obce a města volí možnost finanční pomoci ze strany EU. Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) poskytuje až 85 % potřebných prostředků.

Unijní fondy hrají důležitou roli i v krajích

Finanční podpora z fondů EU je důležitá také pro kraje, třeba pro ten Moravskoslezský.

„Díky finanční podpoře z fondů EU jsme byli schopni obnovit památky v dlouhodobě špatném stavebně-technickém stavu. Obecně se dá říct, že podpora z evropských fondů tvořila téměř tři čtvrtiny z celkových financí,“ uvedl pro EURACTIV.cz náměstek Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo.

Jako příklad významných obnov uvedl salu terrenu (přízemní zahradní sál) bruntálského zámku za téměř 38 milionů korun, z nichž tři čtvrtiny (tedy 28,2 milionu) pokryly zdroje z unijního fondu Interregu na česko-slovenských hranicích.

„Sala terrena dlouhá léta chátrala a po dvou letech prací se tento zahradní sál v červnu 2020 opět otevřel návštěvníkům. Unikátní historická památkově chráněná budova, která se nachází v zámecké zahradě bruntálského zámku, bude sloužit k pořádání různých akcí a k odpočinku. Obnova saly terreny a revitalizace jejího nejbližšího okolí přišla na téměř 38 milionů korun,“ upřesnil Curylo.

Významnou rekonstrukcí v kraji prošly také interiéry zámku Nová Horka u Studénky, nebo konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie v Opavě.

Na venkově chátrají významné objekty, chybí peníze na opravu

V Česku se nachází až 89 tisíc chráněných kulturních památek. Některé z nich jsou staré tisíce let, jiné desítky, všechny ale postupem času stárnou a potřebují náležitou péči − od drobných restauračních prací u obrazů a soch až po rekonstrukce střech kostelů a paláců.

Nové programové období na dohled

Podpora národních kulturních památek by měla pokračovat i v novém programovém období 2021-2027. V podcastu Evropské fondy v období 2021-2027 to potvrdil náměstek sekce pro řízení evropských a národních fondů na Ministerstvu pro místní rozvoj Zdeněk Semorád. Na všech 40 tisíc kulturních památek, které se v Česku nacházejí, ale podle něj nejsou peníze, a je proto nutné vytyčit určité priority.

„Co se týče individuálních projektů, budeme investovat pouze do národních kulturních památek nebo památek UNESCO, případně do památek, které jsou na kandidátní listině UNESCO, jako například Lázně Luhačoviče nebo památník Terezín. Co se týče kulturních památek s nejnižší kulturní ochranou, kterých je nejvíce, tak ty budou moci být financovány prostřednictví místních akčních skupin nebo integrovaných nástrojů,“ uvedl v rozhovoru.

I přesto, že se objem prostředků na obnovy památek sníží, podle Jany Harmanové z NPÚ budou evropské finance nadále „velmi významnou pomocí“. Podobného názoru je i Lukáš Curylo. Konkrétně Ostrava má již z končícího programového období zkušenosti s využíváním nového integrovaného finančního nástroje, tzv. teritoriální územní investice (ITI).

České památky potřebují víc mecenášů i dobrovolníků

V Česku je asi 700 kulturních památek v havarijním stavu. Chátrají mimo jiné proto, že se za minulého režimu přerušila vlastnická kontinuita. Často také ztratily svou původní funkci a ne vždy se pro ně daří najít nové využití.

Kam konkrétně by mohly unijní fondy směřovat, zatím není zcela jasné, výběr projektů pro nové programové období byl podle mluvčí NPÚ i podle zástupce Moravskoslezského kraje teprve zahájen.

Mezi připravovanými projekty je podle Lukáše Curyla například druhá fáze obnovy zámku Nová Horka, nové výstavní a expoziční prostory na Zámku Bruntál nebo revitalizace vstupní části Žerotínského zámku.

Evropské dotace ale nejsou jediným zdrojem, jak zachovávat české kulturní památky živé. Další pomoc poskytují tzv. norské fondy nebo národní dotace Ministerstva kultury.

Olomoucký kraj zvažuje, jak v budoucnu využije peníze z EU. Může opravit památky a zlepšit připojení k internetu

Olomoucký kraj chce využít finance z evropských fondů mimo jiné na to, aby do regionu přilákal turisty. Investovat chce ale i do budování silnic nebo vysokorychlostního internetu.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.