Evropské farmy hlásí nedostatek sezónních pracovníků

© Pixabay

Evropským zemědělským podnikům chybí pracovní síla. Dosud se opíraly o sezónní pracovníky ze zahraničí, ti ale kvůli karanténním opatřením zůstávají doma. Vlády se nyní farmám snaží pomoci i tím, že pro pracovníky vysílají speciální lety.

V evropském zemědělství pracuje zhruba 4,7 milionu lidí. Při sklizni a jiných nárazových pracích jsou ale farmy často závislé na brigádnicích nebo sezónních pracovnících ze zahraničí. Už v polovině března proto zástupci zemědělské sektoru upozorňovali na hrozící nedostatek pracovních sil.

Evropská komise v návaznosti na to zařadila sezónní pracovníky v zemědělství mezi „kriticky důležité“ profese a doporučila členským zemím, aby jim povolily vstup na svá území, a to i přes stávající ochranná opatření. Zda se budou země doporučením řídit, ale zůstává v jejich rukou.

Komise vyzvala členské státy, aby otevřely hranice sezónním pracovníkům

Evropská komise vyzvala členské státy, aby zajistily volný pohyb přes hranice stovkám tisíc lidí, kteří budou potřeba hlavně při sezónních zemědělských pracích. Státy by podle Bruselu také neměly bránit ve výkonu práce přeshraničním pracovníkům zaměstnaných v klíčových profesích.

V čem je problém?

Farmáři potřebují sezónní pracovníky zejména při sklizni, výsadbě a dalších nárazových pracovních aktivitách. Už v polovině března hlásily německé farmy výpadek 30 000 lidí. Během sklizně jich potřebují i desetkrát více.

Mzdy sezónních pracovníků v zemědělství jsou většinou nižší než průměrná mzda. Kromě toho jde o dočasný výdělek na několik týdnů, maximálně měsíců. Zemědělské podniky proto často využívají pracovníky ze zahraničí.

Zatímco na německých farmách pracují zejména Poláci a Rumuni, polští farmáři zaměstnávají Ukrajince. Analýza evropského sdružení farmářů Copa-Cogeca z roku 2012 navíc ukazuje, že v několika státech pracuje v zemědělství více sezónních pracovníků, než těch stálých.  Příkladem je Itálie, Španělsko, Německo nebo Francie.

Jak nedostatek pracovníků řeší země EU?

Státy, které trpí nedostatkem sezónních pracovníků, se snaží na farmy nalákat nezaměstnané. Další možností je zaměstnávat lidi, kteří kvůli pandemii nemohou vykonávat svou běžnou práci.

Například německé ministerstvo hospodářství se snaží přilákat na farmy pracovníky cestovního ruchu. Vláda také prodloužila pracovní povolení stávajícím sezónním pracovníkům ze zemí mimo EU.

V dubnu také začalo Německo přivážet sezónní pracovníky z Rumunska, Bulharska, Ukrajiny či Maďarska. Vypravilo pro ně speciální lety. Při příjezdu musí pracovníci projít zdravotní prohlídkou a dva týdny bydlí a pracují odděleně od ostatních.

Charterové lety začíná organizovat i britská vláda. Prvních 180 lidí z Rumunska přijelo již minulý týden. Podle Britského sdružení pěstitelů potřebují farmy každoročně 70 000 sezónních pracovníků, 90 procent z nich přichází ze zahraničí.

Z českého venkova mizí zemědělci. Stárnou a nemají žádné následovníky

Farmy začínají mít nouzi o pracovníky. Mladí lidé se do zemědělství zrovna nehrnou a neláká je ani život na venkově. Ke krajině a půdě totiž nemají vztah.

Španělsko řeší nedostatek pracovní síly tím, že zaměstnává v zemědělství až 80 000 lidí, kteří jsou jinak bez práce. Italská vláda pro změnu uvažuje o využití potenciálu nelegálních migrantů. Podle ministryně zemědělství by mohlo až 600 000 z nich získat povolení pro práci na farmách, a tím legalizovat svůj status.

V Polsku zase zástupci zaměstnavatelů navrhují, aby vláda prodloužila pracovní povolení a povolení k pobytu cizincům, kterým by měla brzy vypršet. Francouzi zas povolávají do polí nezaměstnané.

Jak je na tom Česko?

„Nedostatek sezónních pracovníků, kteří v minulých letech přijížděli ze zahraničí, částečně nahradili brigádníci z Česka, případně zahraniční pracovníci, kteří jinak pracují například v automobilovém průmyslu,“ uvádí na svých stránkách české ministerstvo zemědělství. V současné době české farmy poptávají zhruba 5 500 sezónních pracovníků.

Z dotací buduje tůně a sází stromy. Krajina s jeho otiskem dnes láká fotografy z celého světa

Ekologický zemědělec a učitel na Mendelově univerzitě v Brně Petr Marada z jihomoravských Šardic mění krajinu kolem sebe. S finanční pomocí z evropských fondů vytvořil mokřady, tůně i aleje stromů. Dnes je tzv. Moravské Toskánsko rájem českých i zahraničních fotografů.