Evropské dotace na silnice III. třídy končí. Fondy EU podpoří hlavně železniční dopravu a elektromobilitu

© Pixabay

Fondy EU se podílejí nejen na budování či modernizaci českých silnic a dálnic, ale také na zabezpečení  železniční, lodní nebo cyklistické dopravy. Podmínky financování dopravních projektů v ČR se však s nástupem nového dotačního období změní.

Česku se s podporou fondů EU podařilo opravit 4 585 kilometrů dálnic a silnic I., II. a III. třídy. Rekonstrukce a výstavby se dočkalo také 959 kilometrů železničních tratí. Opravují se a budují také nová nástupiště, podchody nebo odbavovací haly.

Fondy pomáhají také v zajištění bezpečnějšího, rychlejšího a hladšího přestupu mezi železniční či autobusovou nebo hromadnou dopravou. Postavilo se tak nebo zrekonstruovalo 208 přestupních terminálů. Kromě toho bylo pořízeno 1 778 vozidel veřejné dopravy, ať už autobusů, tramvají či dalších vozů, které hromadně přepravují občany do práci, do školy či za zábavou. Nevyhovující dieslové vozy se nahrazují nízkoemisními a nízkopodlažními vozidly.

Nezapomíná se ani na vodní cesty či cyklistické stezky.

Budou Evropu jednou pohánět polské baterie?

Lithium-iontové baterie do elektromobilů se stávají jednou z polských exportních specialit a míří převážně do členských států Evropské unie. Aby se však Polsko na pozici evropského lídra udrželo a zároveň mohlo konkurovat asijskému trhu, musí výrobu navýšit a ozelenit.

Větší stavby jsou spolufinancovány z Operačního programu (OP) Doprava, ty menší a městské pak z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

OP Doprava v programovém období 2014-2020 disponoval alokací 5,4 miliardy eur. Evropské strukturální fondy se na něm podílely částkou 4,6 miliardy eur. Na silnice a související infrastrukturu putovalo 2,16 miliardy eur, na železnice a další udržitelnou dopravu 2,34 miliardy. V podcastu Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) to uvedl Marek Pastucha, ředitel odboru fondů EU na Ministerstvu dopravy.

„V oblasti dopravy jsme skutečně na absolutně rekordních číslech. Ročně dáváme do dopravy zhruba 127 miliard korun. Ještě před pár lety to bylo 50 miliard korun ročně. A evropské zdroje v tom hrají významnou roli. Tím, že je můžeme čerpat, tak tím posouváme naši dopravní výstavbu,“ uvedl Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy, během konference Prosperující Česko, kterou pořádalo vydavatelství Economia ve spolupráci s EURACTIV.cz.

České regiony podporu z evropských fondů vítají.

„Kraje celkově do výstavby nových úseků a oprav a rekonstrukcí již užívaných úseků svých silnic (silnice II. a III. tříd) ročně investují mezi 5,5 až 9 miliardami korun ročně (údaje za posledních 10 let). Jsou to finanční prostředky, které zahrnují mimo jiné také jejich spoluúčast k finančním prostředkům, které krajům poskytuje EU,“ uvedla na dotaz redakce Hana Brožková z kanceláře hejtmana Jihočeského kraje.

Česká doprava čerpá miliardy z fondů EU, kvalita silnic však stále pokulhává

Fondy EU jsou hlavním zdrojem financování českých silnic. Doprava v ČR ale nadále vázne, a navíc způsobuje obrovské znečištění ovzduší. Od roku 2004 bylo zrekonstruováno či nově zbudováno za finanční spoluúčasti fondů EU celkem 3 447 kilometrů silnic.

Budoucnost dopravních projektů leží v ekologizaci a elektrizaci

České silnice a železnice si nepřijdou zkrátka ani v novém programovém období 2021-2027. Na oblast dopravy je v OP Doprava vyčleněno 125 miliard korun z celkových 500 miliard korun, což je o 9 miliard korun více než v předchozím programovém období. Bude se tak jednat opět o jeden z nejobjemnějších českých programů.

Ve starých kolejích ale program nepojede, zaměří se totiž výhradně na silniční a železniční dopravu a k tomu připojenou infrastrukturu. Jednou z podporovaných oblastí by mohla být také dobíjecí infrastruktura pro veřejnou hromadnou dopravu, například pro parciální trolejbusy nebo elektrobusy. Tato třetí oblast by měla být financována z OP Doprava i IROPu.

„Pokud bude mít obec projekt na parkoviště, tak součástí způsobilých výdajů bude i náklad na dobíjecí stanice pro automobily na parkovišti,“ upřesnil v dalším podcastu Evropské fondy 2021-2027 Zdeněk Semorád, náměstka pro řízení Sekce evropských a národních programů na MMR.

Spolufinancování při čerpání evropských dotací se změní. Větší podíl bude muset zajistit stát, kraje, obce i podniky

Spoluúčast při financování projektů z fondů EU by měla v novém programovém období 2021 až 2027 zůstat v případě škol, výzkumných organizací a veřejně prospěšných společností stejná jako v programovém období 2014 až 2020.

Nově naopak nebude možné z OP Doprava financovat lodní a případně leteckou dopravu. Podle slov Marka Pastuchy nebudou financována ani železniční kolejová vozidla.

Změny podle Semoráda pocítí také silniční doprava. Z fondů EU totiž budou moci kraje financovat pouze silnice druhých tříd, silnice třetích tříd již nikoliv. Na opravy a rekonstrukce silnic druhých tříd bude vyčleněno zhruba 13 miliard korun z IROPu.

„Není dobrá zpráva pro kraje, že bude méně finančních prostředků na krajské silnice a že budou moci být čerpány jen na silnice II. tříd. Určitě není ani dobrou zprávou pokles, resp. zvýšení míry finanční spoluúčasti, kterou kraje budou muset ze svých rozpočtů navýšit tak, aby splnily podmínky pro nové čerpání finančních prostředků z EU pro roky 2021-2027,“ shrnula negativní reakci českých krajů na změny v rozdělování evropských dotací Brožková.

Kromě toho kvůli změnám dotačních podmínek podle ní nezbydou peníze ani na opravy a údržby mostů, které kraje každoročně financují ze svých rozpočtů.

„Bohužel tak lze jen konstatovat, že v kombinaci, kdy kraje budou muset ze svých rozpočtů vynaložit více financí na spoluúčast a z evropských peněz se bude moci opravit méně úseků krajských silnic to znamená, že zbyde méně finančních prostředků třeba právě na opravy a rekonstrukce silnic III. třídy a mostů, s čímž se kraje budou muset v následujících letech vypořádat,“ dodala Brožková v zastoupení Asociace krajů ČR.

Podcast: Národní plán obnovy jde do finále. Jak chce ČR využít peníze z fondu obnovy?

ČR má z fondu obnovy dostat zhruba 180 mld. korun. Prvně ale musí Evropské komisi odevzdat plán, jak je hodlá přerozdělit. Tzv. národní plán obnovy míří do finále. Kolem jeho přípravy se však strhla vlna kritiky. Jak chce ČR peníze využít?

Strukturální fondy či komunitární program CEF pro propojování Evropy nebudou jediným evropským zdrojem peněz určeným pro rozvoj dopravní infrastruktury. Na tzv. čistou dopravu by měly směřovat i částky z Modernizačního fondu, nového zdroje financovaného z výnosů emisních povolenek, a fondu obnovy.

Fond obnovy by podle Marka Pastuchy měl podpořit elektrizaci, modernizaci a digitalizaci železniční dopravy, zvyšování bezpečnosti a snižování dopadu na životní prostředí, příp. budování cyklostezek či modernizace mostů. Výstavbu cyklostezek z fondu obnovy, který vznikl v reakci na koronavirovou pandemii, vyžadují zvláště hejtmani českých krajů.

Do obnovy Evropy musíme více zapojit regiony, žádá předseda Evropské rady Michel

Předseda Evropské rady Charles Michel chce, aby se do různých procesů na úrovni EU více zapojily regiony. Zdůraznil především přípravu národních plánů obnovy a konferenci o budoucnosti Evropy.

Sladit českou dopravu s Green Dealem by neměl být problém

Přesné vymezení oblastí, do nichž by mohly v příštích sedmi letech směřovat unijní finance, ale zatím není zcela známo. Jednání s Evropskou komisí, která má poslední slovo nad zacílením prostředků, totiž ještě není u konce.

„Pokud máme dát důraz na udržitelnost dopravy a soulad s požadavky Green Deal (strategie EU v oblasti ochrany klimatu – pozn. red.), jak nám doporučuje Evropská komise, mělo by rozložení programů podpořit hlavně opatření, která k tomu přispívají. Národní program reforem přitom odkazuje na plány udržitelné městské mobility, které budou hlavními strategickými dokumenty pro města a regiony,“ vysvětlila Jitka Vrtalová, mluvčí spolku Partnerství pro městskou mobilitu.

„Vedle infrastrukturních projektů městské hromadné dopravy v elektrické trakci a obnovu vozidlového parku se tu objevuje i doprava bezmotorová, tedy pěší a cyklistická nebo integrace městské dopravy v návaznosti na železniční dopravu,“ doplnila Vrtalová.

Evropské finanční prostředky by podle ní měly plynout i do tzv. šetrných systémů logistiky.

„V zahraničí jsou běžná městská mikrologistická centra, ze kterých se zboží rozváží prostřednictvím prostředků, jako jsou cargokola nebo malé elektrické dodávky. Města by měla mít možnost tyto aktivity podporovat i sama provozovat,“ domnívá se Vrtalová.

Důraz by měl podle ní být kladen především na dlouhodobou udržitelnost, a to jak u velkých infrastrukturních projektů, tak i u těch menších ve městech a krajích.

Podle Marka Pastuchy z ministerstva dopravy by soulad české dopravy se Zelenou dohodou EU neměl být problém.

Investice do „zelené“ dopravy nebo reforma důchodů. Komise radí ČR jak zlepšit svou ekonomiku

„Černým puntíkem“ české ekonomiky zůstává udržitelnost veřejných financí, ale také vysoký počet nezaměstnaných matek s dětmi. Výzvou je také udržitelná doprava a digitální infrastruktura, které by si podle Evropské komise zasloužily více investic.

Zlepšit by se mohla i rychlost výstavby dopravních cest, která je v zemi často kritizována i ze strany Evropské komise.

„Základem je efektivní činnost státních organizací, což je věc, která se v posledních letech zlepšila, ale stále je tam prostor pro zlepšení. Pomoci by měl také zákon o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, tzv. liniový zákon. Věříme proto, že tam k nějakému pozitivnímu posunu dojde,“ dodal k rychlosti výstavby dopravních projektů Marek Pastucha v podcastu MMR o evropských dotacích v dopravním sektoru.

Novela stavebního zákona zřejmě nenaplní očekávání. Dopad bude omezený

Získat stavební povolení není v Česku nic jednoduchého. Novela stavebního zákona měla přinést změnu, v současné podobě však budou její dopady omezené. Myslí si to i ředitelé stavebních firem.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.