Evropská unie zakládá migrační fond. Státy z něj dostanou peníze na běžence

© Shutterstock

Po zkušenostech z migrační krize z roku 2015 a 2016 chce být Evropská unie lépe připravena na případnou další uprchlickou vlnu. Pomoci by v tom měl nový Azylový a migrační fond, který minulý týden schválil Evropský parlament.

Celkový rozpočet fondu bude téměř 10,5 miliardy eur. Z toho 40 procent by mělo jít na azylovou politiku, 40 procent na legální migraci a integraci a 20 procent na boj proti nelegální migraci včetně navracení cizinců zpět do zemí jejich původu.

Každý členský stát dostane na začátku programového období pevně stanovenou částku deset milionů eur. Každé dva roky by pak země EU, kterých se to týká, měly čerpat dodatečné jednorázové příspěvky, například 10 000 eur na každou osobu, přijatou v rámci přesídlení, nebo na každého nezletilého bez doprovodu, kterému stát zajistí azyl.

Kromě toho by měl fond pokrývat také řešení krizových a zvláštních situací. Evropská komise by tak mohla rozhodnout o poskytnutí větší finanční podpory pro Řecko nebo Itálii v případě neočekávaného a velkého přílivu migrantů. Peníze by mohla vyčlenit i pro státy, které dobrovolně přijmou uprchlíky.

Na konečné podobě Azylového a migračního fondu se Evropský parlament bude muset dohodnout s členskými zeměmi unie.

Pomůžeme Maroku s příčinami migrace, shodla se V4 s Německem

Na Slovensku se dnes potkali zástupci Visegrádské čtyřky a Německa. Probrali migraci, skladbu dlouhodobého rozpočtu EU nebo proměnu regionu za poslední tři dekády.

„Chudší“ předchůdce

Schválený fond není novým nástrojem, ale navazuje na již fungující Azylový, migrační a integrační fond (AMIF). Ten disponuje částkou přes tři miliardy eur a financuje projekty zaměřené na integraci migrantů či na zlepšení procesu azylového řízení.

Z analýzy Úřadu OSN pro uprchlíky, který hodnotil fungování fondu AMIF, vyplývá, že členské státy EU mezi lety 2014 a 2018 vyčerpaly z fondu 88 procent peněz.

Česká republika utratila nejvíc financí za integraci cizinců. Konkrétně šly peníze z fondu například na provoz center na podporu integrace cizinců nebo na poskytování poradenství žadatelům o mezinárodní ochranu. Částky však stále nejsou dočerpány, neboť fond bude členským zemím EU otevřen až do konce současného programového období, tedy do roku 2020 včetně.

Nový Azylový a migrační fond by měl na rozdíl od toho předchozího více přispívat k solidaritě mezi členskými státy EU. Zkušenosti z posledních let ukázaly, že řada zemí EU včetně Česka není ochotna přebírat žadatele o azyl od vytížených jižních států.

Do EU loni nelegálně přišlo 150 tisíc lidí. Migrační krize pominula

V minulém roce se podařilo výrazně snížit počet nelegálních migrantů na trase mezi severní Afrikou a Itálií. K navýšení však došlo mezi Španělskem a Afrikou.

„Chceme zajistit, že peníze z fondu přispějí k naplňování základních priorit EU v oblasti azylové a migrační politiky. Proto se soustředíme na společný evropský azylový systém a klademe důraz na integraci, legální migraci a zejména na solidaritu, což je pro fond novinkou,“ uvedla zpravodajka fondu v Evropském parlamentu, maltská sociální demokratka Miriam Dalliová. Podle ní je extrémně důležité, aby byly členské státy solidární se státy na vnějších hranicích EU.

Fond by měl také více přispívat regionálním úřadům, které čelí krizovým situacím. Na to upozornila i analýza OSN, podle které je podpora regionů při řešení migrace mimořádně důležitá.

Budoucí fond bude stejně jako ten současný čelit průběžnému hodnocení. První výsledky by měla Evropská komise předložit v roce 2024. Do konce roku 2030 by pak měla komise zpracovat zpětné hodnocení fondu. Kromě toho jí budou členské státy v období let 2023-2031 předkládat každoroční zprávu o výkonnosti.

Článek vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu.

Další spolupráce Visegrádu je nejasná. Téma migrace čtyřku spojilo i rozdělilo zároveň

S příchodem migrační krize se Visegrádská čtyřka aktivizovala. Všudypřítomná otázka migrace se stala prioritou spolupráce a přispěla k „visegradizaci“ středoevropské politiky. Migrace ale ustupuje, téma se vyčerpává a Visegrád má před sebou nové výzvy.

Souvislosti

Azylový a migrační fond

Azylový a migrační fond je součástí návrhu tzv. víceletého finančního rámce EU pro období 2021 - 2027, který Evropská komisepředstavila v červnu 2018. O tomto dlouhodobém rozpočtu EU se nyní vede jednání jak v Evropském parlamentu, tak i mezi členskými zeměmi.

Azylovým a migračním fondem se v EP zabýval Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) pod vedením maltské europoslankyně Mariam Dalliové ze sociálnědemokratické frakce. Její úpravu fondu výbor přijal v únoru 2019 a březnové plenární zasedání ji rovněž schválilo. Nyní jsou na řadě zástupci EU, kteří by měli k fondu zaujmout společné stanovisko