Evropská komise nás chce vyléčit z „dotační nemoci“, zaznělo na debatě v Českých Budějovicích

© Shutterstock

Tematická koncentrace evropských fondů a nižší míra spolufinancování po roce 2020 se Jihočeskému kraji nezamlouvá. Potřebuje totiž financovat dopravní infrastrukturu. Otázkou ale zůstává, zda je vhodné se nadále spoléhat na dotace z EU. Existují totiž i jiné formy podpory.

Po roce 2020 by tři čtvrtiny financí z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) měly směřovat na projekty, které rozvíjejí inovace, posilují konkurenceschopnost a bojují proti klimatickým změnám.

Zatímco zástupci Národního parku Šumava tuto tématickou koncentraci a větší důraz na zelené projekty vítají, priority Jihočeského kraje i samotné České republiky leží spíše v rozvoji dopravní infrastruktury. Do této oblasti by ale v programovém období 2021-2027 mělo směřovat peněz méně, doprava je totiž na žebříčku priorit až na třetím místě.

„75 procent prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj by mělo padnout na to, abychom byli chytřejší a zelenější, což se v tuzemsku úplně nenosí,“ upozornil ekonom České spořitelny a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru Petr Zahradník během listopadové debaty v Českých Budějovicích.

Problém s dopravní infrastrukturou ale není pouze regionální, týká se celé ČR. „Za 15 let jsme neprokázali, že umíme využívat prostředky na infrastrukturu. Mám silný pocit, že budeme mít velký problém při vyjednání realokace prostředků,“ obává se Zahradník. Česká republika chce totiž Evropskou komisi přesvědčit o tom, že přidělení 75 procent prostředků z ERDF na zelené a inovační projekty není ten správný postup a že doprava by měla být i nadále prioritou.

© EURACTIV.cz

Budoucnost dotací je zatím nejasná

Změnit by se měla také míra spolufinancování a zařazení českých regionů do kategorií na základě jejich ekonomické úrovně. Jihočeský kraj přitom patří právě k těm krajům, které se ekonomicky rozvinuly. Přesunou se proto do kategorie tzv. přechodných regionů, což bude mít za následek i nižší dotační podporu.

Financí na kohezní politiku navíc bude v celkovém objemu méně, zhruba o 10 procent v reálných veličinách. ČR by měla přijít asi o čtvrtinu nynějších prostředků. Polepšit by si naopak měly evropské regiony, které nyní trpí ekonomickými problémy. Příkladem je jižní Itálie.

„Koláč, který bude k dispozici, je menší, a jedlíků mající ambici ten koláč vstřebat a nasytit se jím, je víc,“ popsal Zahradník.

Zároveň poklesne i míra spolufinancování za strany EU, u většiny projektů se propadne z nynějších 85 procent na 55 procent. Finanční spoluúčast pak bude muset zajistit buď stát, nebo samotní žadatelé včetně krajů, měst a firem, kteří ale mnohdy takové možnosti nemají.

Víceletý finanční rámec pro období 2021–2027

Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.

Česko se podle Miroslava Daňka z ministerstva pro místní rozvoj (MMR) snaží s Evropskou komisí vyjednat co nejvíce financí za co nejvýhodnějších podmínek.

Budoucnost kohezní politiky totiž zatím není jasná. Jednání o víceletém finančním rámci nadále pokračují a podle Zahradníka by mělo k finálnímu schválení sedmiletého rozpočtu na období 2021-2027 dojít až ve druhé polovině příštího roku. Změnit se tak může ještě výše celkového rozpočtu, příděl na kohezní politiku, váha klíčových priorit i míra spolufinancování.

„Není to dohadovaná o kapesném, ale o velkém finančním objemu,“ upozornil Zahradník na složitost vyjednávání mezi 27 členskými státy. Podle ekonomika je proto jisté, že se bude opakovat zpoždění, které se dotklo i současného programového období 2014-2020.

EU se na novém dlouhodobém rozpočtu do konce roku nedohodne, shodují se odborníci

Finské předsednictví EU má ambici ukončit vyjednávání o novém víceletém finančním rámci pro roky 2021–2027 do konce letošního roku, vyhlídky ovšem v tuto chvíli nevypadají příliš dobře. Co nový dlouhodobý rozpočet znamená pro Česko?

Budoucnost spočívá ve finančních nástrojích

Změna investičních priorit ze strany EU ale neznamená, že dotace pro rozvoj infrastruktury mají již odzvoněno. Řešení jsou minimálně dvě.

Podle Zahradníka bude možné dálnice, silnice i jinou infrastrukturu částečně dotovat i skrze první dvě hlavní priority – inteligentnější a udržitelnější Evropu. Dopravní i energetická infrastruktura totiž často mají svůj „zelený a smart“ rozměr, ať už se jedná například o elektromobilitu nebo o chytré energetické sítě.

Druhou možností, která má nahradit očekávaný pokles prostředků na kohezní politiku a po roce 2020 nabýt na významu namísto dotací, jsou finanční nástroje. Jedná se například o půjčky a úvěry plynoucí buď z evropského rozpočtu skrze nový program InvestEU, nebo z národních zdrojů. Lze využívat například produkty Českomoravské záruční rozvojové banky a chystá se také národní investiční fond.

„Komise nás chce vyléčit z dotační nemoci,“ podotkl Daněk.

ČR by měla investovat do inovací a výzkumu, zní z Unie. Stát chce ale peníze z EU použít na dopravu a vzdělávání

Česká republika zahájila dialog se zástupci Komise o budoucí Dohodě o partnerství. Podle analýzy Komise Česko zaostává v oblastí inovací a výzkumu. Právě tam by měly směřovat finance z fondů EU po roce 2020.

Finanční nástroje ale pro firmy mnohdy nejsou dostatečně atraktivní. Podle Michaely Čermákové Šímové, ředitelky Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad, firmy na místo finančních nástrojů volí spíše úvěrové financování komerčních bank.

„Finanční nástroje nejsou spásou, ale na druhou stranu, příliš mnoho jiných možností financování z EU fondů pro podniky nebude,“ uvedla. Pro využívání finančních nástrojů navíc podle Čermákové Šímové neexistuje v Česku potřebná legislativa.

Zahradník je opačného názoru. Upozornil, že Česká národní banka začíná pozvolna zpřísňovat měnovou politiku a zvyšovat úrokové sazby, v případě finančních nástrojů by ale měly úrokové sazby zůstat na jednom procentu, což může naopak atraktivnost těchto prostředků mezi firmami zvýšit. Finanční nástroje jsou tu podle Zahradníka také od toho, aby řešily tržní selhání.

Od roku 2020 půjde na české projekty méně evropských peněz. Zájem o čerpání se může snížit, varují odborníci

Míra spolufinancování ze strany EU v příštím programovém období výrazně poklesne. Může to způsobit úbytek zájmu o dotace ze strany žadatelů a snížení úspěšnosti dotačních projektů.

Všespásné evropské dotace?

Z pohledu měst, obcí, podniků i veřejné správy není samotné nastavení dotací ideální. Peníze jsou totiž často k dispozici na konkrétní opatření, která odpovídají evropským i národním prioritám, ale zároveň nemusí vyhovovat potřebám všech žadatelů. Ti se pak ve snaze vyčerpat dostupné finance pouštějí i do takových projektů, které ale ve skutečnosti nejsou potřebné.

Otázkou ale zůstává, zda problém spočívá v samotném nastavení evropských dotací. Každému programovacímu období totiž předchází vyjednávání mezi evropskými institucemi a českou vládou, která má zajistit, aby se priority českých regionů promítly i do těch celoevropských.

Zároveň, pokud region potřebuje investovat do specifického projektu, ať už se jedná o výstavbu chodníku nebo autobusové zastávky, neměl by se spoléhat jen na evropské dotace. Pomoci by mu měla i podpora ze strany státu.

„Veřejné investice z našich daní financujeme minimálně, protože jsme se naučili chodit pro peníze do kohezní kapsy,“ zdůvodnil problém nedostatku národních dotací Zahradník.

Klíčovou roli ve sladění regionálních priorit s evropskými sehrávají krajské strategie, při jejichž vzniku by se mělo přihlížet jak k potřebám kraje, tak i k evropským investičním prioritám. Například Jihočeský kraj nyní připravuje nový inovační plán, který by se měl zaměřit na průmysl 4.0, smart cities a konkurenceschopnost.

Za chybami v dotacích často stojí nejednoznačnost pravidel, říká bývalý zástupce českých regionů v Bruselu

Kohezní politika bude i po roce 2020, ačkoliv její přežití vůbec nebylo jisté. Měla by ale zapracovat na vyjasnění pravidel a být vedena odspodu nahoru, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz bývalý člen Evropského výboru regionů Petr Osvald.

Význam komunitárních programů

Díky postupnému bohatnutí ČR a měnícím se prioritám unijní kohezní politiky bude strukturálních dotací nadále ubývat a bude potřeba nalézt nové zdroje financí. Jedním z nich budou bezesporu komunitární programy. Jejich výhodou je snazší administrativa než u kohezních fondů a dotace navíc často pokrývá 100 % výdajů. Na druhou stranu, žadatelé si v těchto projektech musí obvykle zajistit mezinárodní partnery a jejich projekty musí projít soutěží.

Jihočeši takové prostředky znají již dnes. Na vlastní kůži si je mohlo již několikrát vyzkoušet město Písek. V posledních čtyřech letech se totiž zapojilo hned do dvou celoevropských projektů.

V roce 2016 to byl vlajkový projekt v oblasti smart cities, který se zaměřuje na chytré sítě, bezpečnou energii a rozvoj elektromobility včetně chytré nabíjecí infrastruktury. Písek je spolu s dalšími 52 městy tzv. „follower city“ (následovník), které bude v praxi aplikovat chytrá řešení provedená v tzv. vlajkových partnerských městech.

Od loňska se pak Písek účastní dalšího velkého projektu +CityxChange financovaného z programu Horizon 2020. Projekt podporuje rozvoj tzv. energeticky pozitivních čtvrtí, mezi nimiž by obyvatelé mohli obchodovat s přebytkovými energiemi bez účasti distributora.  Vlajkovými městy, která bude Písek následovat, jsou norský Trondheim a irský Limerick. Rozpočet projektu dosahuje více než 40 miliard eur.

„Tým, který tam byl vytvořen, dnes jezdí do dvou vlajkových měst, kde se zabývají tím, jak vytvořit energeticky soběstačné čtvrtě. To, co se tam vyzkoumá, se pak překlopí do Písku,“ vysvětlil průběh projektu první náměstek hejtmanky Josef Knot, který coby místostarosta Písku stál u zrodu obou špičkových projektů.

Čeští vědci hledají lék na rakovinu v centru postaveném z evropských fondů

Finance z EU se nemalou měrou podílejí na rozvoji české vědy a do budoucna by měly ještě více. Jedním z velmi úspěšných příkladů je světově uznávané centrum BIOCEV, kde se mj. provádí výzkum vzácných chorob.