Evropská investiční banka chce v ČR nadále podporovat malé a střední podniky

© EIB

EIB v České republice podporuje investiční projekty již 25 let. I nadále chce vyrovnávat nedostatky na evropském trhu a v budoucnu se zaměří na rozvoj chytrých měst a modernizaci železniční dopravy v České republice.

Přibližně 90 % českých firem plánuje v nadcházejících dvou letech investovat především do obnovy a rozšiřování kapacit a do vývoje nových produktů a procesů. Aktuálně však řeší překážky spojené s horší dostupností zaměstnanců s nižší kvalifikací, nejistotou panující okolo brexitu a přílišnou regulací na trhu práce. Nejen k těmto výzvám se začátkem listopadu na tiskové konferenci věnované investicím v ČR vyjádřil Vazil Hudák, viceprezident EIB.

Rozvoj českých firem je úzce spojen s inovacemi a konkurenceschopností. Výrazná část podniků ale stále většinu inovací a nových technologií přebírá od ostatních, zatímco do vlastního rozvoje a vytváření inovací investuje méně. Podobný přístup však podle Hudáka není patrný pouze u českých firem, přítomen je i u podniků v jiných členských státech EU.

Hlavní role EIB se nemění

Dalším tématem pro budoucí vývoj EIB je výše a případná úprava poskytovaných půjček. Její podstata rozvojové banky však zůstane zachována a i nadále bude působit jako aktér, který se snaží zaplňovat mezery na trhu a neusiluje o vytlačování soukromých komerčních subjektů, sdělil Hudák. Situace na trhu je nicméně podle Hudáka aktuálně příznivá, a proto banka zvažuje snížit podíl peněz, které sama investuje.

Poskytovaná peněžitá částka ze strany EIB na konkrétní projekt se zpravidla pohybuje do 50 % celkové ceny, čímž se EIB snaží v rámci daného projektu zapojit i další subjekty jako soukromé banky nebo investiční instituce.

Oproti komerčním bankám má úvěr sjednaný s EIB výhodu ve své délce. Může být uzavřen až na dobu 15 – 25 let, kdežto v případě komerčních bank se rozmezí poskytnutého úvěru pohybuje zpravidla mezi 7 – 10 lety, upřesnil Hudák.

EIB se ovšem zajímá primárně jen o ty projekty, ve kterých může investovat minimálně 15 – 20 milionů eur, a těch v České republice mnoho není. Podle Hudáka se však díky spolupráci mezi EIB a zprostředkovatelskými bankami mohly investice zaměřit především na podporu malých a středních podniků, včetně projektů s vyšším rizikem.

„Peníze z tradičních evropských fondů i grantových zdrojů docházejí, ty jsou již všechny rozděleny a potřeby jsou tady pořád, takže tam je role pro EIB,“ řekl Hudák.

Rozvoj chytrých měst a rychlých železničních spojení

V budoucnu by mezi již spolupracující EIB a Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou v otázce chytrých měst mohlo dojít k vytvoření investiční platformy. Z té by finanční prostředky na jedné straně čerpala města a obce, na druhé pak firmy, a to na tzv. smart projekty. Tato podpora by podle Hudáka měla vést k rozvoji technologií a podpořit inovace.

Pozadu by neměla zůstat ani modernizace hlavních železničních koridorů, kde již funguje projekt mezi EIB, Ministerstvem dopravy ČR a státním podnikem Správa železniční dopravní cesty.

Česká doprava čerpá miliardy z fondů EU, kvalita silnic však stále pokulhává

Fondy EU jsou hlavním zdrojem financování českých silnic. Doprava v ČR ale nadále vázne, a navíc způsobuje obrovské znečištění ovzduší. Od roku 2004 bylo zrekonstruováno či nově zbudováno za finanční spoluúčasti fondů EU celkem 3 447 kilometrů silnic.

„Je tady reálná hrozba pro Českou republiku, že když se nebude dostatečně rychle modernizovat železniční trať, tedy propojení hlavně na Německo, Rakousko, tak se Česká republika může ocitnout mimo hlavní koridory rychlých vlaků,“ zhodnotil Hudák.

Úvěry v EU nejsou to jediné

Přestože 90 % všech zdrojů a půjček EIB směřuje do prostoru Evropské unie, není EU jediným příjemcem podpory této banky. Zbylých 10 % putuje za hranice EU, a to především do zemí východního sousedství (např. Ukrajina, Bělorusko), ale i do jižních států (jižní Středomoří, Afrika, Blízký východ), ze kterých lidé masově odcházejí do Evropy.

Před dvěma lety vznikl v rámci EIB program ekonomické odolnosti, který se vedle důsledků migrace zaměřuje i na její příčiny, tedy především na podporu ekonomického a sociálního rozvoje v zemích, ze kterých migranti přichází.

Mimo poskytování peněz nabízí EIB i technickou a poradenskou činnost. Může se stát, že se objeví projekt, který je důležitý pro země EU, ale neodpovídá požadavkům EIB ani Evropské komise. V takovém případě může banka daný projekt dopracovat na takovou úroveň, která je oběma institucemi již akceptovatelná, vysvětlil Dušan Ondrejička, vedoucí tiskové kanceláře EIB pro ČR.

Ovlivní brexit samotnou EIB?

Otázky spojené s brexitem zaměstnávají v současnosti celou Evropskou unii, včetně samotné EIB. Pro tu odchod Velké Británie představuje jednu z prioritních výzev, uvedl Hudák.

„Velká Británie je jedním ze čtyř hlavních akcionářů Evropské investiční banky spolu s Německem, Francií a Itálií,“ řekl Hudák, přičemž země v současnosti vlastní 16 % akcií.

Podle prezidenta EIB Wernera Hoyera by setrvání Velké Británie ve strukturách EIB bylo vzájemně výhodné.

Británie by měla i po brexitu zůstat členem Evropské investiční banky. Profitovaly by z toho obě strany

Odchodem Velké Británie z Unie má Evropská investiční banka přijít o 100 miliard eur. Na britské ostrovy naopak přestane proudit téměř devět miliard eur ročně na infrastrukturní projekty. Náhrada pro obě strany proto bude náročná.

EIB je však podle Hudáka připravena i na scénář, kdy Velká Británie své partnerství s bankou nezachová. V takovém případě chce finanční výpadek vyrovnat rezervou, kterou disponuje.