Evropa vstoupila do digitální éry, Česko zatím klopýtá za průměrem

© Shutterstock

Česko zaostává za unijními státy především v elektronizaci veřejné správy nebo výměně zdravotnických údajů on-line. Index, který sleduje digitální konkurenceschopnost jednotlivých států EU, poslal tuzemsko až na 18. místo.

Digitální revoluci se v dnešní době nedá vyhnout. Ať už jde o průmysl, zemědělství nebo třeba státní správu, ve většině odvětví dnes sehrávají klíčovou roli počítače a internet. A kdo na moderní vlnu ještě nenastoupil, ztrácí svou konkurenceschopnost. Zavádění nových technologií do výroby, větší využívání internetu ve státní správě i v životě nebo vytvoření jednotného digitálního trhu jsou dlouhodobé priority také Evropské unie.

I proto se od roku 2015 v rámci unie sleduje digitální konkurenceschopnost jednotlivých členských zemí. Ukazatelem je tzv. index digitální ekonomiky a společnosti (DESI index), který zahrnuje například připravenost země na zavedení páté generace bezdrátového připojení (5G), úroveň digitálních a softwarových dovedností jejích obyvatel, využívání a kvalitu internetového připojení nebo úroveň digitálních veřejných služeb.

Česko se v tomto hodnocení pravidelně ocitá až ve druhé polovině. DESI index pro rok 2019 ho řadí na 18. místo z celkových 28 členských států. Před rokem obsadilo 17. příčku a v roce 2015 dokonce 15. Proces digitalizace Česka tak za ostatními unijními státy spíše pokulhává.

Investice do digitálních technologií v Evropě v posledních letech rostou

Počet přímých zahraničních investic do digitálních technologií se v Evropě za posledních pět let více než zdvojnásobil z 510 na loňských 1227 projektů. Meziročně počet investic narostl o pět procent. Vyplývá to z údajů společnosti EY.

Oproti jiným zemím tuzemsko zaostává ve využívání internetových služeb, kam se řadí třeba sledování videí, poslech hudby nebo využívání profesních sociální sítích, nebo také v oblasti digitálních veřejných služeb. V této kategorii Češi za průměrem EU zaostávají hlavně v elektronizaci veřejné správy, ve výměně zdravotnických údajů on-line nebo v dostupnosti předvyplněných on-line formulářů.

Nedostatečná je ale podle průzkumu i úroveň digitálních dovedností obyvatelstva. Pokud jde o digitalizaci podniků, ta podle posledního měření nepostupuje tak rychle, jak by mohla.

V některých oblastech se však Česko vyrovná alespoň evropskému průměru. Konkrétně jde o oblast konektivity a integrace digitálních technologií, a to zejména díky elektronickému obchodování a nakupování on-line, které si Češi v poslední době velice oblíbili. Češi jsou zároveň mezi prvními ve čtení zpráv na internetu a pokrytí sítí 4G zde patří k nejlepším v Evropě.

Češi si oblíbili e-shopy, o nakupování na internetu ale málo vědí, upozorňují odborníci

Důvěra Čechů v zahraniční internetové obchody je nízká. O změnu usiluje jak ČR, tak i europarlament. Jedním z prostředků je harmonizace legislativy, ale i snaha zlepšit povědomí Čechů o internetu.

Unie poskytuje na digitalizaci velké peníze

Většina výsledků letošního DESI indexu ale není pro Česko příliš dobrá. Jednou z příležitostí, jak tento stav změnit, mohou představovat evropské programy. EU totiž v posledních letech na zavádění digitalizace v členských zemích vyčleňuje značný objem peněz. Využívat je může nejen státní správa, ale také soukromé podniky.

„Aktuálně je dostupná řada dotačních možností, zejména v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Jmenovat lze primárně program Technologie, zaměřující se na digitální transformaci a prvky tzv. průmyslu 4.0 malých a středních podniků,“ říká generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová.

Dalším významným nástrojem digitalizace je podle ní i program Vysokorychlostní internet, jehož další výzva by měla být vyhlášena v prvním čtvrtletí roku 2020. „Díky tomuto dotačnímu programu budou i ty nejvíce izolované oblasti Česka zasíťovány vysokorychlostním internetem, bez kterého není větší míra digitalizace možná,“ zdůrazňuje.

Tento program ovšem dobře ilustruje problémy, které Česko s využíváním podobných programů má. Z evropských fondů lze peníze na rozvoj vysokorychlostního internetu čerpat už od roku 2017, přičemž konkrétní výzvy a podmínky čerpání stanovuje české ministerstvo průmyslu a obchodu.

První výzva však skončila fiaskem. Vyčleněno bylo tehdy 11 miliard korun, nakonec se ale přihlásili jen tři zájemci požadující necelých 50 milionů. Důvodem bylo podle odborníků v první řadě stanovení příliš restriktivních podmínek a kritérií, čemuž se chce nyní ministerstvo vyhnout.

Tento program však není jediným, ze kterého může Česko čerpat. „Na podporu digitalizace existují již tři výzvy programu Technologie, dále třeba program ICT a sdílené služby, ale také například program Poradenství, v rámci něhož lze pořídit zpracování plánu digitální transformace části nebo celé společnosti žadatele,“ připomíná vedoucí Oddělení koordinace fondů EU Agentury pro podnikání a inovace Radek Horešovský.

Estonci žijí v digitální republice. Česko se postupně k e-governmentu propracovává

Většina Estonců dnes vlastní elektronickou občanku. Může s ní volit online, řídit podnik, podávat daně přes internet nebo elektronicky podepisovat úřední dokumenty. I Česko se tímto směrem postupně vydává. A EU to podporuje, finančně i legislativně.

Ministerstvo vyhlíží nové příležitosti

S novým dlouhodobým rozpočtem EU pro období po roce 2020 stávající programy skončí. Evropská komise chce ale digitální transformaci podporovat i do budoucna, a to jak v rámci takzvané regionální (kohezní) politiky, tak i celoevropskými výzvami. Programy tak budou přibývat a podle dosud zveřejněných návrhů by měly být komplexnější než ty stávající.

„Již nyní jsou stanoveny priority pro kohezní politiku na období 2021-2027. Téma digitalizace je v rámci budoucího programového období nosné. Jen v podnikatelském Operačním programu Konkurenceschopnost mu bude věnována samostatná priorita s alokací cca 13 miliard korun,“ upozorňuje Eva Svobodová.

Větší důraz na digitalizaci a digitální transformaci potvrzuje i samotné ministerstvo průmyslu a obchodu. „V současnosti probíhá intenzivní příprava operačních programů pro nové programovací období 2021+. V připravovaném operačním programu Konkurenceschopnost je podpora digitalizace a umělé inteligence považována za jednu z hlavních priorit,“ uvádí David Hluštík z odboru komunikace MPO.

Na umělou inteligenci se připravuje i evropská legislativa

Umělá inteligence už není jen ve filmech, ale bude i v evropské legislativě. Komise zveřejnila balík návrhů, které mají EU připravit na změny, jež umělá inteligence přináší do řady sektorů od dopravy po zdravotnictví.

Velký potenciál ale ministerstvo vidí v ambiciózním plánu Evropské komise s názvem Digitální Evropa. Program pro roky 2021 až 2027 počítá s investicemi do digitalizace a digitálních výzev ve výši zhruba 220 miliard korun. „Cílem programu bude vybudovat a posílit vysoce výkonnou výpočetní techniku EU, základní kapacity umělé inteligence, zlepšit konkurenceschopnost odvětví posílením kybernetické bezpečnosti unie či zajistit, aby současné a budoucí pracovní síly mohly snadno získat pokročilé digitální dovednosti,“ vysvětluje záměry Evropské komise ministerstvo.

Vedle toho se má Digitální Evropa zaměřit i na vznik tzv. center pro digitální inovace. Konkrétně má jít o neziskové subjekty disponující odbornými znalostmi, které budou mít za úkol podporovat digitální transformaci zejména malých a středních podniků, organizací veřejné správy a vzdělávacích institucí napříč celou EU. „Tato podpora zahrnuje poskytování služeb jako je například testování technologií, finanční poradenství a poskytování informací o trhu,“ vysvětluje Hluštík.

Program Digitální Evropa zároveň počítá s tím, že se členské státy na financování jednotlivých projektů budou podílet, na což se česká vláda již připravuje. V květnu letošního roku kabinet schválil národní program The Country for the Future (Země budoucnosti), který tvoří tři podprogramy – Start-upy, Digitální lídři a Inovace do praxe. A právě podprogram Digitální lídři je úzce spojen s Digitální Evropou, neboť i jeho cílem bude mimo jiné podpora center pro digitální inovace. Zaměří se ale i na oblast umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti či na rozvíjení digitálních dovedností.

Pokud jde o výši finančních prostředků, vláda plánuje jen na tento podprogram v letech 2021 až 2027 vyčlenit 1,3 miliardy korun.

Článek původně vyšel v příloze týdeníku Ekonom v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.