Evropa nenechá Česko padnout

© European Union 2021

Tento článek je součástí Special reportu: Prosperující Česko

Bezprecedentní krize si žádá bezprecedentní řešení. Evropský rozpočet nabobtnal o nové fondy, které mají pomoci členským státům zvládnout pandemii covid-19. Česku se tak otvírá jedinečná příležitost porazit krizi a přidat se do spolku bohatých států.

Česká ekonomika má za sebou největší ekonomický propad ve svých moderních dějinách. Hrubý domácí produkt (HDP) se vlivem koronavirové pandemie a s ní spojených opatření scvrknul za jediný rok o 5,6 procenta. Letos se podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) česká ekonomika do předkrizových kolejí nevrátí. Na úroveň z počátku roku 2020 by se měla vrátit až v roce 2022.

České ekonomiku by mělo letos povzbudit nejen očkování a s ním spojený konec restriktivních opatření, ale také impulsy přicházející z Bruselu. Evropská unie totiž v následujících sedmi letech napumpuje do české ekonomiky zhruba jeden bilion korun. Česko nyní rozmýšlí, jak peníze využije. Rozdělení financí přitom není jednoduchá disciplína. Peníze budou do tuzemska proudit z různých evropských fondů, přičemž každý z nich má svá vlastní pravidla a cíle.

„Je důležité peníze dobře rozdělit tak, aby to odpovídalo filozofii jejich zdrojů. Každý je totiž určen na něco jiného,“ zdůraznil místopředseda vlády a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček během konference Prosperující Česko, kterou v dubnu uspořádaly Hospodářské noviny ve spolupráci se serverem EURACTIV.cz.

Prosperující Česko

Každá krize je příležitostí ke změně. Evropa už několikrát dokázala, že se umí poučit a odrazit ode dna. Naděje tkví v chytrých investicích, které povedou k modernizaci ekonomiky a k opětovnému nastartování hospodářského růstu.

Bilionová pomoc od Evropské unie se rozdělí do několika obálek. Nejtučnější z nich jsou tzv. strukturální fondy, jejichž smyslem je přibližovat ekonomickou úroveň českých regionů k západním ekonomikám. Česku v následujících sedmi letech poskytnou 550 miliard korun. Čerpat je budou kraje, města, obce, firmy i neziskové organizace. Skoro třetina by přitom měla směřovat na podporu boje proti klimatickým změnám. Česká vláda je chce investovat do nízkoemisní hromadné dopravy, úspor energií, obnovitelných zdrojů, zpracovávání a recyklace odpadu či výsadby stromů a dalších ekologických opatření. Další prioritou jsou investice do dopravních sítí, vzdělávání či digitálních technologií, vědy a výzkumu. O konkrétních podpořených projektech se bude rozhodovat až v jednotlivých dotačních výzvách, které připraví příslušná česká ministerstva.

Zatímco strukturální fondy Česko využívá již od svého vstupu do EU, nově bude mít k dispozici také Fond spravedlivé transformace. Ten je určený výhradně pro uhelné a průmyslové kraje – v Česku tedy kraj Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský – které si z něj budou moci vzít až 42 miliard korun. Jak už název fondu napovídá, kraje budou muset z fondů zaplatit svou transformaci, tedy přechod z uhelné ekonomiky na nízkoemisní. Pokrýt mohou náklady spojené s útlumem těžby uhlí, včetně vytvoření nových pracovních míst pro horníky a další zaměstnance uhelných dolů.

Podobnou proměnu by měl financovat i modernizační fond, další novinka mezi evropskými zdroji financí. Ten je však otevřen nejen uhelným regionů, ale i ostatním koutům Česka. Na zhruba 150 miliard korun z fondu si budou moci sáhnout průmyslové podniky i teplárny. Využít je mohou na modernizaci výroby, úspory energií či zavádění obnovitelných zdrojů energie. Fond podpoří také rozvoj elektromobility.

Zatímco strukturální fondy musí Česko využít do roku 2027, z modernizačního fondu bude moci čerpat až do konce této dekády.

Podcast: Česko čeká modernizace energetiky. Jak rozdělí peníze z Modernizačního fondu?

Ozelenění českého průmyslu je výzvou na několik příštích let. Zafinancovat dekarbonizaci pomůže nový Modernizační fond a ČR už má plán, jak peníze z něj využije. Ne všichni jsou však s plánem spokojeni. Jak ČR hodlá prostředky investovat?

Na obnovu po covidu si EU vezme půjčku

Modernizační fond a Fond spravedlivé transformace jsou sice pro Česko novinkou, největší rozruch ale budí takzvaný fond obnovy. Evropská unie se na jeho vzniku nemohla dlouho dohodnout, na jeho vytvoření si totiž Evropská komise musí vzít půjčku. Pro řadu členských států EU včetně Česka bylo společné zadlužení dosud tabu, krize spojené s pandemií covid-19 se ale nakonec prohloubila natolik, že vznik fondu obnovy s rozpočtem zhruba 20 bilionů korun jednomyslně podpořili.

Česko bude moci z fondu obnovy čerpat zhruba 180 miliard korun, dalších 405 miliard si z něj vláda může výhodně půjčit. Aby mohlo peníze z fondu využít, musí Evropské komisi jasně říct, jak peníze hodlá využít. Česko stejně jako ostatní členské země proto připravilo svůj „národní plán obnovy“.

„Národní plán obnovy je velkou příležitostí pro Česko, jak zvýšit růst, projít další průmyslovou revolucí a pokročit s reformami, které se dlouho nedařilo prosadit. Je to bonus, ze kterého je možné financovat projekty, na které by jinak nemusel být dostatek prostředků. Příkladem jsou sítě páté generace (5G) nebo cloudová úložistě,“ uvedla ekonomka Pavlína Žáková působící na Zastoupení Evropské komise v ČR.

Jak se vypořádat s bolestivou digitalizací? Klíčem je spolupráce státu a firem

Koronavirová krize odhalila v plné nahotě problémy, které má Česká republika s digitální transformací. Zároveň se však jedná o příležitost, jak se i s pomocí mimořádných evropských prostředků zaměřit na oblasti, kde Čechy nejvíc „tlačí digitální bota“.

Jak ale podotýká ministr Havlíček, Česko bude i u fondu obnovy svázáno přísnými podmínkami Evropské komise. Alespoň 37 procent financí musí jít na ochranu klimatu, 20 procent na digitalizaci. Komise bude také při schvalování plánu dohlížet na to, aby peníze podpořily potřebné reformy.

Do evropských fondů jsou tak vkládána velká očekávání. „Česko je nyní příjemcem inovací. Evropské fondy by ale mohly pomoci k tomu, aby se Česko stalo jejich tvůrcem a vývozcem,“ podotkla Žáková.

Česko chce přímo na zavádění inovací investovat zhruba 8 miliard korun. V plánu obnovy se pak počítá i s podporou digitalizace státní i veřejné správy, kam by mohlo směřovat skoro 30 miliard. Vláda chce peníze ze záchranného fondu EU využít také na podporu zdravotnictví, kam by mohlo směřovat necelých 15 miliard korun.

Další významnou kapitolou plánu obnovy je doprava, zejména pak rozvoj dobíjecí infrastruktury pro elektromobily, či investice do zateplování a renovací budov. Více než 15 miliard korun má podpořit vzdělávání.

Renovace budov uspoří energie a povzbudí ekonomiku. Česko v nich musí přidat, shodují se politici

Sektor budov je energeticky náročný, podepisuje se jak na spotřebě energie, tak i na emisích. Investice do renovací mohou zabít hned dvě mouchy jednou ranou – pomohou ČR splnit její evropské závazky a zároveň popoženou českou ekonomiku vpřed. 

„Osobně považuji digitální, vědecko-výzkumný a zdravotní pilíře za velmi dobré až výborné,“ uvedl redakci ekonom České spořitelny Petr Zahradník, který se Evropskou unií dlouhodobě zabývá. Zahradník si pochvaluje i investice plánované v oblasti dopravy a ochrany klimatu. U jiných kapitol už ale tolik optimistický není.

„Otazník mám v případě využití 23 miliard korun na účel modernizace služeb zaměstnanosti a rozvoj trhu práce. Nic proti této prioritě, jen mám obavu o to, aby se tato opravdu obrovská suma efektivně využila,“ zhodnotil plán české vlády ekonom. Podobně se staví také k investici ve výši 13 miliard zaměřená na úpravu školních programů.

Jak zdůrazňuje místopředseda vlády Havlíček, Česko nesmí upínat své naděje pouze k plánu obnovy, přestože k tomu jeho název mírně vybízí. S tím souhlasí i ekonom Zahradník.

„Je-li v případě České republiky odhadována újma způsobená pandemií odhadována na cca 2,5 miliardy korun denně, za předpokladu ročního trvání vlastní pandemie a dalšího trvání některých následků v dalším období, je možné odhadovat, že český národní plán obnovy může napomoci oživit českou ekonomiku přibližně z jedné čtvrtiny,“ dodal ekonom, který působí také v Evropské hospodářském a sociálním výboru.

Termín odevzdání národních plánů obnovy stihlo jen pět zemí

Pouze pět zemí EU dosud odevzdalo Evropské komisi své plány na využití peněz z mimořádného fondu obnovy po koronavirové krizi, dnes přitom končila lhůta pro jejich předložení. Může to zpomalit výplatu prostředků.

EU není bankomat

Česko není v čerpání dotací žádným nováčkem a v jejich využívání se postupně zlepšuje. „Čerpání se zlepšuje a je čím dál profesionálnější,“ podotkl místopředseda vlády Havlíček. Česká vláda vnímá evropské fondy jako významný zdroj financí, a v Bruselu si proto před začátkem každého rozpočtového období snaží vyjednat co největší objem.

Tento přístup „ždímání“ evropských fondů ale naráží na kritiku expertů. „Bohužel, i po 17 letech členství jsou tyto fondy vnímány jako rozvojová pomoc chudému státu, což již dávno není pravda,“ upozornil Zahradník.

„Jsou vnímány jako bankomat, na který máme téměř nárok, požadujeme od nich, aby byly dostupné nejsnazší možnou cestou, a vůbec nevnímáme, či nechceme vnímat, že by mohly mít jinou formu než dotace,“ dodal ekonom.

Česko totiž může využívat nejen evropské dotace, ale také takzvané finanční nástroje, tedy zvýhodněné úvěry či garance. „Na rozdíl od grantů zajišťují finanční nástroje dlouhodobou podporu a umožňují ‚recyklovat‘ peníze, které byly na začátku do fondů vloženy,“ vysvětlila Žáková z Evropské komise.

Čeští podnikatelé si stěžují, že dotace křiví trh, o finanční nástroje ale zájem nemají

Po roce 2020 získá ČR méně finančních prostředků určených na kohezi. Může za to fakt, že postupně konverguje k průměru EU. Finance ale muže získat zapojením do centrálně řízených programů a využíváním finančních nástrojů. V tom však ČR značně pokulhává.

Žáková však upozornila, že Česku se dosud nedařilo výhodné úvěry využívat, přestože za ně „ručí“ svým rozpočtem EU. „Do budoucna je potřeba finanční nástroje posílit,“ dodala Žáková.

Finanční nástroje by mohly zredukovat závislost Česka na dotacích. Evropské fondy, které EU posílá do Česka v rámci své kohezní politiky, nyní tvoří více než 40 procent všech veřejných investic v zemi.

„Není pro nás dobrou vizitkou, že Česká republika je ze všech členských států nejvíce závislá na kohezní politice. Více než 66 procent všech zdrojů rozpočtu EU k nám přichází z kohezní politiky, což by mělo zůstat i v období 2021 až 2027,“ varoval Zahradník.

Česko má vedle evropských kohezních fondů k dispozici také centrálně řízené programy. O jejich udělení ale musí čeští žadatelé soupeřit s konkurencí z celé Evropy. Peníze tak podpoří jen ty nejkvalitnější projekty, což řadu českých žadatelů odrazuje. Zisk dotace z kohezních fondů je pro ně snazší cestou.

Zahradník pak Česku vyčítá, že přidělené evropské fondy nedokáže tuzemsko na rozdíl třeba od Polska využít naplno. „Uvedu-li jeden ilustrativní příklad, tak od momentu našeho členství v EU jde přibližně 40 procent našich kohezních prostředků ve prospěch nejrůznějších forem rozvoje dopravní infrastruktury. Bohužel, na rozdíl od zmíněného Polska, není to u nás příliš vidět,“ uvedl ekonom.

Zdeněk Hřib: Zelené a digitální cíle EU nejsou komplikace, ale příležitost

Praha bere boj s klimatickými změnami vážně, na projekty dohlédne „koordinátor modrozelené infrastruktury“, říká primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Hlavnímu městu se zkomplikoval přístup ke klasickým evropským fondům, vyhlíží ale jiné příležitosti.

Budoucnost bez dotací

Přestože nové programovací období evropských fondů začínající s rokem 2021 představuje pro Česko velkou příležitost, Zahradník příliš optimistický není.

„Stali jsme se zajatci přístupu, který jsme si osvojili před 17 a více lety, a obávám se, že sami nejsme schopni se z tohoto začarovaného kruhu dostat. Vyléčí nás z toho až realita a léčba šokem, která nastane v čase přípravy na období po roce 2027. V té době budeme již někde na úrovni lehce nad 100 procenty průměru EU ukazatele HDP na hlavu,“ předpověděl ekonom České spořitelny.

Čím bude Česko bohatší, na tím menší obálku peněz z EU bude mít nárok. Takový je totiž princip kohezní politiky EU – bohatší státy pomáhají chudším. Česko by podle Zahradníka po roce 2027 mohlo mít k dispozici o 40 procent méně peněz než nyní.

„Tato situace nás naučí se poohlédnout po jiných možnostech, které rozpočet EU nabídne. Měli jsme a máme stále dost času osvojit si alternativní možnosti financování, ale přesyceni lehce dostupnou kohezí nás k tomu nic moc nenutí,“ uvedl Zahradník.

Po roce 2030 by se navíc Česko mohlo přehoupnout do klubu bohatších členských států a stát se takzvaným čistým plátcem. Do evropského rozpočtu by tedy odvádělo více peněz, než by z něj přijímalo. Česko se může stát plátcem nejen díky tomu, že postupem času bohatne, ale i kvůli úpadku jiných evropských ekonomik, jako je například Itálie či Španělsko.

Podcast: Česká věda těží z evropských peněz. Posouvá ji to v mezinárodní konkurenci dál, říká vedoucí CZELO

V ČR se investují nemalé prostředky do výzkumných, vzdělávacích a inovačních projektů. O postavení českého vzdělávání a výzkumu v EU i o činnosti kanceláře CZELO redakce mluvila s její vedoucí Lenkou Procházkovou.

Pokud by se Česko stalo čistým plátcem, přesto pro něj bude členství v Evropské unii výhodné. Evropské fondy totiž rozhodně nejsou tím hlavním benefitem členství Česka v EU. „Peníze, které nám každoročně posílá Evropská unie, abychom mohli rychleji dohánět nejvyspělejší evropské ekonomiky, jsou sice skvělé, ale z ekonomického pohledu nejsou zdaleka nejdůležitější,“ podotkl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

„Tím nejvýznamnějším přínosem pro českou ekonomiku je bezcelní přístup na vnitřní trh EU s půl miliardou zákazníků. Jsme exportní velmoc a v EU téměř neexistuje země, pro kterou by měl přístup na vnitřní trh tak velký význam, jako má pro nás. Vždyť do Unie jde 80 procent našeho celkového exportu,“ zdůraznil Špicar.

Česká ekonomika se o průmysl a export výrobků opírá i během pandemie. Dominantní podíl na českém HDP má sice sektor služeb, ten se ale potýká s tvrdými dopady pandemie covid-19. Česko je zároveň ekonomicky závislé na prosperitě okolních členských států. Pokud budou evropské země upadat, Česko nebude mít kam své produkty vyvážet. Právě proto je ekonomická obnova všech členských států klíčovou prioritou Evropské unie. EU ukázala, že v případě krize je schopna přijmout bezprecedentní rozhodnutí, jako je například vytvoření fondu obnovy. Zda se členským státům včetně Česka podaří tohoto stébla chytnout, závisí především na nich samotných.

EU nám pomáhá kultivovat jižní Čechy, říká vicehejtman František Talíř

„Jsem připraven peníze z evropských fondů nikoli rozházet, ale velmi cíleně je použít pro dobro Jihočechů i celé krajiny,“ tvrdí náměstek hejtmana Jihočeského kraje pro životní prostředí, regionální rozvoj a cestovní ruch František Talíř (KDU-ČSL).

Článek původně vyšel v magazínu Hospodářských novin Prosperující Česko. Magazín je součástí projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.