Evropa má svůj „urychlovač“ inovací. Čeští výzkumníci jsou jeho součástí

© Pixabay

Věda, výzkum a inovace jsou tahouny evropské ekonomiky. Navíc přichází s odpověďmi na klíčové výzvy budoucnosti, jako je například klimatická krize nebo pandemie covid-19. Evropská unie vědu podporuje již dlouhá léta pomocí speciálních programů. Ten současný, zvaný Horizont Evropa, je největší svého druhu.

Inovativní léčba rakoviny, boj s infekcemi, budování klimaticky neutrálních měst a vývoj technologií napříč sektory od dopravy po zemědělství. To vše plánuje Evropská unie finančně podpořit skrze program Horizont Evropa – nástupce Horizontu 2020.

Nejedná se však o klasický dotační program, tak jak je známe ze strukturálních fondů, ze kterého dostanou země EU „svou“ obálku. O financování z Horizontu se ucházejí samotní aktéři přímo u evropských institucí a přiklepnutí grantu si musí vysoutěžit. Jinými slovy, projekt musí obstát v celoevropské konkurenci a zároveň do něj v naprosté většině případů musí být zapojeno více týmů z různých zemí. Jde o tzv. mezinárodní konsorcia.

S novými objevy a technologiemi pomůže vědcům a inovátorům 95,5 miliardy eur. Právě to je rozpočet nového programu Horizont Evropa pro období 2021-2027, který se od svého předchůdce neliší jen tučnější obálkou, ale také novým a velmi ambiciózním nástrojem, tzv. misemi.

Víc hlav víc ví

Evropská unie si v programu vytyčila pět misí: Adaptace na změnu klimatu; Zdravé oceány, moře, pobřežní a vnitrozemské vody; Klimaticky neutrální a chytrá města; Zdravá půda a potraviny; a Rakovina. Evropské vědecké kapacity budou nyní pracovat na tom, aby naplnily jejich cíle.

Konkrétně chce EU do roku 2030 podpořit minimálně 150 evropských regionů, aby se staly odolnějšími vůči změně klimatu. Zasadit se má také o obnovu oceánů nebo vybudování stovky klimaticky neutrálních měst a živých laboratoří pro ozdravení půdy. Díky prevenci a léčbě chce dále zlepšit životy tří milionů lidí s rakovinou a jejich rodin.

Finance na mise přitom poputují nejen na projekty, ale také na politická opatření či legislativní iniciativy. Mise však nemají být pouze o tom, aby se úspěšní žadatelé projektů zavřeli do kanceláří a laboratoří a vymysleli řešení palčivých výzev evropské budoucnosti. Klíčovou součástí misí mají být také občané.

„Jedním z důvodů, proč potřebujeme mise, je přiblížení Evropy občanům. Ukázat jim, co Evropa může konkrétně dělat v otázkách, které jim leží na srdci, jako je například klimatická změna nebo zdravotnická krize (…) Je důležité, aby byli občané zapojeni do toho, co Evropa dělá,“ upřesnila Marta Tomaselliová z Evropské komise při příležitosti konference České dny pro Evropský výzkum – CZEDER, kterou uspořádalo Technologické centrum Akademie věd České republiky (TC AV ČR) spolu s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT).

Například v misi věnované městům by se měli občané zapojit do vypracování klimatických smluv pro města, na jejichž základě dosáhnou do roku 2030 uhlíkové neutrality.

Transformace je rychlá, ale nesmí rozvrátit společnost, říká ředitel Dröll z Evropské komise

Nemáme na výběr, musíme transformovat ekonomiku a směřovat k udržitelnosti. Nesmíme přitom nenechat nikoho na holičkách, je to naše zodpovědnost, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Peter Dröll.

Klíčová je mezinárodní spolupráce, proto na ni Evropská unie ve vědě a výzkumu sází dlouhodobě. Kromě novinky v podobě misí umožňuje dát hlavy dohromady různým aktérům z různých koutů Evropy již dlouhá léta také skrze tzv. evropská partnerství. Ta jsou založena zejména na spolupráci veřejného a soukromého sektoru na konkrétních projektech. Nově se do nich budou moci zapojit i státy daleko za hranicemi unijní sedmadvacítky.

Zapojení nečlenských zemí EU bylo možné i v minulosti. Jak ale na konferenci CZEDER uvedl Davide Valitutti z Evropské komise, právě v oblasti evropských partnerství se EU ještě více než dosud poohlíží i po partnerech mimo sousedství Unie.

Podle Valituttiho je už jen otázkou času, se pro spolupráci na projektech v Horizontu Evropa podaří přidružit kromě již přidruženého Islandu a Norska také dalších 16 zemí (Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Severní Makedonie, černá Hora, Srbsko, Turecko, Ukrajina, Moldávie, Gruzie, Arménie, Tunisko, Izrael, Maroko, Faerské ostrovy a Spojené království). Nově do této kategorie vzhledem k brexitu spadá i Spojené království.

„Téměř všechna jednání jsou hotová nebo se blíží konci, takže by měly být všechny země docela brzy přidružené k Horizontu Evropa a budou se tak moc účastnit též evropských partnerství,“ informoval Valitutti.

Česku se soutěžit daří, zájem je ale nízký

Právě spolupráce na poli vědy a výzkumu by mohla Česku pomoci zvýšit inovační potenciál. Tuzemsko podle inovačního žebříčku Evropské komise dlouhodobě inovuje jen mírně, do budoucna by se to ale mohlo změnit i díky zmíněným partnerstvím.

„V Národní inovační strategii pro roky 2019–2030 se praví, že by se Česká republika měla v inovacích výrazně posunout od zemí se středním inovačním potenciálem mezi evropské inovační lídry (…) Právě institucionální partnerství určená pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru v oblasti vědy a výzkumu, jsou jedním z nástrojů, které by jí v tom mohly pomoci,“ uvedl při příležitosti konference Daniel Frank z TC AV ČR.

Česká republika není v partnerstvích žádným nováčkem a podle Franka má za sebou spolupráci s velkými hráči evropského výzkumu. „České republice se ve výzvách vztažených k institucionálním partnerstvím poměrně dařilo. V mezinárodním srovnání překonává ČR v programu H2020 z hlediska účasti všechny státy EU-13 (novější členské země EU – pozn. red.). Navíc vykazuje vysokou úspěšnost. V programu Horizontu 2020 uspělo 41 procent z celkem 404 podaných partnerských projektů, kterých se Česko účastnilo,“ dodal Frank.

V porovnání se svými evropskými kolegy však Česko celkově ve využití podpory z programu Horizont 2020 zaostává, vyplývá to z letošní Zprávy o účasti ČR v Horizontu 2020. Podané projekty s českou účastí jsou sice v evropském srovnání relativně úspěšné a často na podporu dosáhnou, je jich ale málo.

„Dlouhodobě konstatujeme, že zájem českých výzkumných tymů o účast v programu H2020 nebyl takový́, jaký́ by bylo možno očekávat vzhledem k výzkumné kapacitě a výši výdajů na výzkum a vývoj a velikosti ČR,“ píše se ve zprávě.

Podle dat uvedených ve zprávě česká účast v Horizontu 2020 představovala pouze 1,06 procenta všech účastí, Česko se v programu zapojilo do každého 27. projektu a přišlo si z něj na pouhých 0,72 procenta z celkového rozpočtu Horizontu 2020 pro všechny unijní země, který činil 77 miliard eur.

Co do úspěšnosti projektových žádosti jsou data poněkud pozitivnější. Účastnická úspěšnost Česka je sedmá nejvyšší, tuzemsko je tak napřed například před Finskem, Švédskem či Španělskem.

Svou účast může Česko dohnat v aktuálním Horizontu Evropa, bude ale muset zapracovat na problémech, které dosud za jeho nízkou účastí stály. Podle Zprávy důvodem není, že by česká výzkumná pracoviště trpěla nízkou kvalitou, nýbrž malý zájem o zapojení se ze strany českých výzkumných týmu či nedostatek projektových koordinátorů.

Česko inovuje jen mírně. Unijní fondy jsou příležitostí vyrůst

Věda, výzkum, inovace, digitalizace, průmysl 4.0, dovednosti. Výčet oblastí, na které se musí tuzemsko zaměřit, aby nezaspalo v modernizaci, kterou si 21. století žádá. Nebude to jednoduché, ale Česko už má našlápnuto.