Europoslanci si slaďují pozice s českými agrárníky. Chtějí v Bruselu hájit jejich zájmy

[© Pixabay]

Europoslanci nevědí, jaká je pozice ČR k budoucí společné zemědělské politice. Evropský parlament ale bude mít rozhodující hlas v konečném hlasování.

Dobrovolné zastropování, stejná výše zemědělských dotací jako doposud, podpora citlivých komodit a vyrovnávání národních zemědělských podpor. Tak by se daly shrnout čtyři hlavní priority, které chce ČR prosadit ve společné zemědělské politice (SZP) po roce 2020.

Jednání na evropské úrovni o budoucí podobě SZP jsou v současné době v plném proudu a neotálí se ani v Česku. Důkazem je konference Agrární komory ČR uskutečněná koncem srpna při příležitosti 45. ročníku agrárního veletrhu Země živitelka.

Na konferenci vystoupili jak zástupci národních orgánů a zájmových skupin, tak čeští členové evropských institucí a organizací. Mezi nimi europoslanci Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP) a Jaromír Kohlíček (KSČM, GUE/NGL) nebo člen stálé pracovní skupiny pro udržitelné potraviny v Evropském hospodářském a sociálním výboru a předseda Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumil Dufek, který v poradním výboru aktivně hájí zájmy českých zemědělců a k budoucí SZP již předložil několik pozic.

Europarlament bude při vyjednávání oříškem

Europoslanci navštívili českobudějovický agrosalon, aby se dozvěděli více o pozicích ČR k budoucí podobě společné zemědělské politiky. Právě Evropský parlament (EP) bude podle zástupců agrárního sektoru „mnohem větším oříškem budoucího vyjednávání“ než Rada EU, kde zasedají zástupci členských států.

Při minulém hlasování o prvotní představě EP k budoucí SZP totiž většina českých europoslanců hlasovala v nesouladu s českými prioritami. Jen čtyři čeští zástupci z celkových 21 europoslanců za ČR zvedli ruku proti parlamentní zprávě, která obsahovala povinné zastropování. To by ovšem negativně ovlivnilo sto třiceti a více hektarové české farmy, pro české ministerstvo zemědělství je proto tento návrh noční můrou.

Příprava půdy pro společnou zemědělskou politiku EU po roce 2020

Evropská komise v červnu 2018 zveřejnila svůj dlouho očekávaný návrh pro společnou zemědělskou politiku EU (SZP) po roce 2020. Plány Komise ale vyvolaly vlnu kritiky a otázek ze strany evropských zemědělců a ochránců životního prostředí.

Čeští agrárníci tak využili agrosalonu v Českých Budějovicích k objasnění své pozice a apelu na europoslance, aby v příštím hlasování zvedli ruku pouze pro dobrovolné zastropování.

Europoslanec Kohlíček přitom redakci EURACTIV přiznal, že vlastní půl hektarový pozemek. I když by mu tedy omezení dotací pro velké agropodniky pomohlo, bude nakonec hájit českou pozici a hlasovat proti povinnému zastropování.

„Pokud chcete, abychom hlasovali tak, jak máme, tak musíte říct, že tyto priority jsou pro nás zásadní,“ vyzvala české agrárníky Šojdrová a uvedla příklad migračních kvót. Tam byla od počátku pozice ČR odmítající jejich povinnost zřetelná. Věděla proto, že nemá hlasovat pro jejich přijetí.

Čeští zemědělci by pro vystoupení z EU zřejmě nehlasovali, říká agrární analytik

Evropská unie se rozhodla snížit dotace zemědělcům. To se jim, včetně těch českých, pochopitelně nelíbí. Bez dotací z EU si zemědělské podnikání téměř nikdo nedokáže představit, říká agrární analytik Petr Havel v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Česko, ale ani Slovensko, které sdílí podobnou pozici k budoucí SZP jako ČR, nemá v tomto volebním období žádného svého zástupce ve výboru pro zemědělství EP, kde se bude zejména jednat o SZP po roce 2020. V této souvislosti Šojdrová přiznala, že bude-li znovu zvolena do europarlamentu v květnových volbách příští rok, bude usilovat o místo v agrárním parlamentním výboru.

Brusel stojí na straně českých zemědělců

Národní stanoviska k budoucí představě SZP jsou již předložena, ale vyjednávání jsou teprve na začátku. V září se zástupci ČR sejdou v Bruselu s komisařem pro zemědělství a rozvoj venkova Philem Hogan. V polovině října by pak komisař měl navštívit ČR a poznat situaci českého zemědělství.

Podstatné dále bude, jaký stát bude předsedat Radě v dalších dvou letech, během kterých se bude o budoucí SZP jednat. Od ledna vystřídá současné předsedající Rakousko Rumunsko, které podle českých agrárníků stojí tvrdě proti zastropování a navrženému rozpočtu včetně navrženého snížení částky na zemědělskou politiku.

Na straně Česka je při prosazování dobrovolného zastropování již 16 až 17 členských zemí a také několik bruselských nevládní organizací, jako Copa-Cogeca, nejvýznamnější evropský hlas zemědělců, nebo Farm Europe. Alespoň tak to tvrdí zástupci českého agrárního sektoru.

Nový ministr zemědělství jde ve šlépějích svých předchůdců. Odmítá krácení dotací pro velkopodniky

Pro nového ministra zemědělství Miroslava Tomana je zastropování evropských dotací pro velké podniky nepřijatelné. Chce ale hájit všechny zemědělce – od malých až po ty největší. 

Díky českým zástupcům aktivním v těchto a dalších organizacích, ať už se jedná o prezidenta Agrární komory Zdeňka Jandejska nebo Martina Pýchu ze Zemědělského svazu, se podařilo 90 až 95 procent priorit ČR prosadit do prvotní představy o budoucí SZP a hledat na základě toho partnery na evropské úrovni.

Také aktivita V4 a dalších zemí v jednáních se od minulého roku zvýšila, dochází k pravidelným setkáním nevládních organizací a sepsalo se již několik společných pozic. Takové platformy začínají přebírat i další zájmové skupiny z jiných členských států.

Očekává se dále pořádání veřejných slyšení k některým návrhů s prezentací české pozice.

Současný stav vyjednávání budoucí SZP je podle českých agrárníků dobrý

Stav vyjednávání a prosazování českých priorit je tak podle Jandejska „optimální“. S českou vládou v čele s premiérem, s ministerstvem zemědělství, se zemědělským výborem i dalšími národními a evropskými institucemi jsou za jedno. Předseda Agrární komory také ocenil, že „konsorcium nevládních organizací a zemědělských a potravinářských podniků pracuje na jedničku“.

Měla by EU dotovat malé nebo velké zemědělské podniky?

Čeští zemědělci se neshodují na tom, jak by měla vypadat společná zemědělská politika EU po roce 2020 – diskuse se omezila pouze na spor mezi velkými a malými farmami o výši evropských dotací. 

Hlavní vyjednavač ČR pro budoucí zemědělství Jiří Šír k tomu na konferenci dodal, že abychom byli v jednáních na úrovni EU úspěšní, je potřeba říct, proč jsou naše priority důležité pro celou sedmadvacítku a její cíle, tedy nejen pro nás. Musíme podle něj zároveň postupovat jako středně velký stát, komunikovat se všemi partnery a ovlivnit stanovisko Rady v náš prospěch.

Zároveň podle něj nesmíme usnout na vavřínech, protože vyjednávací úspěchy, které jsme dosud měli, nemusí být věčné.

Ani Dufek, ani Jandejsek již ale neočekávají, že povinné zastropování projde.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.