Europoslanci prosazují dva biliony eur na obnovu ekonomik a nové příjmy rozpočtu

© Shutterstock

Evropský parlament požaduje, aby Evropská unie do obnovy ekonomik po koronavirové krizi investovala dva biliony eur (55 bilionů korun). Příští víceletý rozpočet, jehož objem má být v souvislosti s investicemi do oživení oproti předchozímu mnohem vyšší, musí podle europoslanců počítat s novými zdroji příjmů. Parlament v usnesení schváleném dnes výraznou většinou poslanců pohrozil, že v opačném případě by mohl rozpočet zablokovat.

Evropská komise počítá s tím, že součástí příštího rozpočtu bude i fond pro oživení ekonomik po krizi vyvolané covidem-19. Objem rozpočtu dosahující v minulém období přibližně bilionu eur by tak mohl podle představ Bruselu vzrůst téměř na dvojnásobek.

Europoslanci dnes na závěr plenárního zasedání v Bruselu velkou většinou hlasů schválili rezoluci vyzývající k mobilizaci až dvou bilionů eur výhradně na dopady krize. EU by je podle Parlamentu měla financovat vydáním dlouhodobých dluhopisů, za něž bude jako záruka sloužit budoucí víceletý rozpočet. Členským zemím by je pak Brusel měl „vyplácet prostřednictvím půjček a převážně pak grantů“, shodli se europoslanci.

Půjčovat, nebo dávat?

Právě o tom, zda zemím peníze půjčovat či rovnou dávat, vedou členské země již před netrpělivě očekávaným zveřejněním návrhu Komise zásadní spory. Nejzasaženější jihoevropské země spolu s Francií podporují nevratné granty, zatímco severské země a Německo s Nizozemskem v obavě z rostoucího společného zadlužení prosazují co nejvyšší zastoupení úvěrů. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová zatím bez podrobností slibuje půjčky i přímé platby, které se mají týkat zvláště zvýšení peněz ve fondech soudržnosti.

Šéfka unijní exekutivy poslancům slíbila, že s novými zdroji příjmů bude její návrh počítat.

Von der Leyenová: V novém rozpočtu EU bude více peněz na kohezi i obnovu ekonomik

V příštím sedmiletém rozpočtu Evropské unie bude více peněz na kohezní politiku, jejichž část zamíří do regionů nejpostiženějších koronavirovou krizí. Vedle masivních investic do oživení ekonomiky či financí na podporu zdravotnictví bude návrh počítat i s novými příjmy.

Rozpočet EU je financován převážně z přímých příspěvků členských zemí, z menší části pak z daně z přidané hodnoty či celních poplatků. Jako o možných nových příjmech mluví poslanci například o penězích z prodeje emisních povolenek, dani z finančních transakcí či poplatku za likvidaci nerecyklovaných plastů. Část členských zemí se však vůči těmto možnostem, které vidí jako zdroje pro vlastní rozpočty, staví odmítavě.

Hlavní slovo při vyjednávání o návrzích předložených Bruselem budou mít lídři členských zemí, jejichž pohledy na objem i rozdělení financí se zatím velmi různí a diplomaté čekají vypjaté debaty. Europarlament však bude schvalovat finální podobu rozpočtu a poslanci v dnešní rezoluci dali najevo, že by na rozdíl od minulých vyjednávání mohli tentokrát i vzhledem k výjimečné situaci být neústupnější. V minulosti EP víceletý rozpočet vždy schválil, navzdory tomu, že jeho podobu velká část poslanců kritizovala.

Merkelová: Německo musí pomoci s oživením sousedních ekonomik

Německo musí pomoci sousedním zemím v Evropské unii oživit po koronavirové krizi své ekonomiky. Podle agentury Reuters to včera na jednání s poslanci konzervativní unie CDU/CSU řekla kancléřka Angela Merkelová.

EP chce i záložní plán

„Parlament se nesmíří s tím, aby byl jen poštovní schránkou a čekal na návrh ke schválení. Chceme v této fázi hrát významnou roli,“ komentoval usnesení předseda EP David Sassoli. Bez nových zdrojů podle něj nebude očekávané navýšení rozpočtu možné pokrýt.

Sassoli rovněž zdůraznil, že Parlament doufá v rychlou dohodu mezi členskými státy, která má dát EP dostatek času na případné vyslovení námitek k rozpočtu.

Europoslanci se přitom obávají, že by dohoda na rozpočtu nemusela být na konci prosince hotova. Proto již ve středu v jiném usnesení vyzvali Komisi, aby do poloviny června předložila záložní plán, který by umožnil pokračování investičních programů i v příštím roce. Pokud totiž nebude mít EU začátkem příštího roku nový sedmiletý rozpočet, výdaje na rok 2021 se automaticky začnou řídit letošním rozpočtem, avšak řada dlouhodobých programů by bez nového víceletého rámce nepokračovala.

Home office, videohovory, hlasování e-mailem. Jak krize ovlivnila fungování europarlamentu?

Budovy Evropského parlamentu se obvykle „hemží“ spoustou lidí, kteří diskutují, rozhodují. Kvůli koronavirovým opatřením jsou chodby prázdné a jednání probíhají online. Jak moc krize ztížila práci europoslanců a zpomalila rozhodovací proces?