Europoslanci chtějí více peněz na klima a výzkum, méně pro Turecko

© European Union, 2019

S blížícím se koncem roku se evropští politici snaží dohodnout na unijním rozpočtu pro příští rok. A po středečním hlasování se zdá, že jednání budou ještě složitá.

Europoslanci totiž ve Štrasburku přijali rozpočtový návrh, který původní plán Komise navyšuje o 2,7 miliardy eur. Důvodem je snaha navýšit finanční prostředky směřující na ochranu klimatu, podporu zaměstnanosti mladých lidí a program Erasmus+.

Stejně tak má být v příštím roce kladen větší důraz na podporu malých a středních podniků, výzkum, digitalizaci, migraci a vnější politiku včetně rozvojové a humanitární pomoci.

Na rozpočtu se ale musí v trialogu shodnout europoslanci, Rada i Komise. A právě ministři členských zemí v Radě se na začátku září usnesli, že Komisí navržený rozpočet ve výši 168,3 miliard eur nepodpoří. Naproti tomu požadují jeho mírné snížení.

I když rozdíl mezi návrhem Evropského parlamentu a Rady není příliš velký (jedná se o necelých 5 miliard eur), jednání na úrovni trialogu nebudou snadná. Vyjednávání o rozpočtu totiž vždy představuje citlivou politickou otázku.

Finské předsednictví již v reakci na středeční hlasování uvedlo, že členské státy v Radě všechny požadavky parlamentu nemohou přijmout.

Vedle důrazu na inovace, studentské výměny a životní prostředí chtějí europoslanci prosadit i snížení částky, která směřuje do Turecka v rámci tzv. předvstupní pomoci, a to v reakci na tureckou ofenzivu na severu Sýrie, vyhrůžky členským státům a porušování právního státu a základních lidských práv a svobod. Podle poslanců by se mělo jednat minimálně o 100 milionů eur.

Most k budoucnosti

Rozpočet pro rok 2020, který je zároveň posledním rozpočtem v rámci víceletého finančního rámce pro roky 2014-2020, je podle europoslanců poslední šancí, aby se „EU přiblížila ke splnění svých politických závazků včetně dosažení klimatických cílů“. Stejně tak se má jednat o „most“ propojující Evropu s budoucností a příštím víceletým finančním rámcem pro roky 2021-2027.

„Rok 2020 je milníkem pro řadu unijních programů. Cíle nastavené se začátkem sedmiletého rozpočtového období po roce 2014 by měly být splněny právě do konce příštího roku,“ prohlásil český europoslanec Stanislav Polčák (STAN, EPP).

Postoj Parlamentu vítá i česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO, RE). Vedle podpory výměn studentů je ale podle ní třeba soustředit se i na „zjednodušení postupů a snižování administrativní zátěže pro ty, kteří se chtějí programu zúčastnit a vycestovat za vzděláním,“ sdělila ČTK.

Podle jejího názoru zůstává i nadále problémem byrokracie spojená s přihlášením se do programu nebo vzájemné uznávání splněných předmětů.

Unijní rozpočty se od těch národních zásadně liší. Státní rozpočty jsou z drtivé většiny určeny na poskytování veřejných služeb a financování sociálních systémů. Na druhou stranu prostředky z unijních rozpočtů směřují ve velké míře do investic a ze své podstaty nemůžou být deficitní.

„Dnešní hlasování ukázalo jednotu Parlamentu napříč skupinami. Ambiciózní klimatické cíle a ochrana životního prostředí můžou jít ruku v ruce s programy na vytváření nových pracovních míst, podporu evropského výzkumu a rozvoje a posílení konkurenceschopnosti,“ uvedla německá europoslankyně a zároveň zpravodajka rozpočtového návrhu Monika Hohlmeier (EPP).

„Důležité také je, že poslanci potvrdili své závazky pro posílení zaměstnanosti mladých lidí, výměnného programu Erasmus+ a také programu DiscoverEU, což je velmi úspěšný projekt, který osmnáctiletým lidem poskytuje mezinárodní jízdenky napříč Evropou,“ dodala.

Středečním hlasováním začala třítýdenní lhůta pro vyjednávání mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí. Pokud instituce naleznou na podobě rozpočtu shodu, europoslanci by jej mohli definitivě schválit na konci listopadu. Pokud se do té doby vyjednavačům nepodaří podobu rozpočtu dojednat, Komise bude muset připravit zcela nový návrh.