EU zakáže pesticidy nebezpečné pro včely. Česko nesouhlasí, obává se ztráty cukrové řepy

@ Pixabay.com

Tři neonikotinoidní pesticidy, které jsou pro včely toxické, budou do konce roku v EU zcela zakázány, shodly se členské státy. Ohroženo je však kvůli tomu pěstování cukrové řepy v ČR, pro které se mořidla s těmito neonikotinoidy používají.

Používání neonikotinoidových pesticidů, které mají negativní účinek na včely a další opylovače, bude na zemědělských polích v EU zcela zakázáno. Členské státy se na tom shodly v pátek 27. dubna. V nadcházejících týdnech přijme Komise dané opatření a zákaz by měl začít platit ještě do konce letošního roku, nebo na počátku roku 2019.

Nejde ovšem o kompletní omezení. Zákaz se nebude vztahovat na užívání neonikotinoidů ve sklenících s požadovaným trvalým pěstováním rostlin po celou dobu jejich vegetačního cyklu. Zakázané neonikotinoidy se navíc budou moci nahradit těmi méně nebezpečnými. Čtyři další neonikotinoidy, které často nahrazují ty zakázané, se totiž nadále mohou v EU užívat bez omezení. Jedná se o acetamiprid, thiacloprid, sulfoxaflor and flupyradifurone.

„Poprvé jsem zákaz neonikotinoidů navrhoval v roce 2011, páteční rozhodnutí je přelomové a může zastavit vymírání včel v Evropě. Žádná pohroma a konec nějaké plodiny se však nekoná,“ uklidňuje český europoslanec Pavel Poc (ČSSD, S&D).

„Na evropské úrovni jsou stále autorizovány nové účinné látky, a to s sebou přinese nové přípravky na ochranu rostlin, které budou autorizovány v členských zemích. Ostatně i v těch zemích, které hlasovaly pro zákaz je zemědělství, i v nich je pěstována řepka a cukrová řepa,“ dodává Poc.

Agrární komora ČR je opačného názoru a podporuje výjimku pro cukrovou řepu. „Po zákazu mořidel na bázi neonikotinoidů u řepky došlo například k několikanásobnému nárůstu aplikací substitučních přípravků, což de facto zvyšuje riziko pro celé životní prostředí včetně člověka,“ upřesnil serveru EURACTIV tajemník Agrární komory ČR Jan Doležal.

Kamenem úrazu je cukrová řepa

Urputný a několikaletý boj mezi ochránci přírody a výrobci pesticidů je tak u konce. Jedni slaví, druzí odcházejí poraženi.

„Konečně nám naše vlády naslouchají,“ řekla zástupkyně organizace Friends of the Earth Avaaz Antonia Staatsová. Organizace označila páteční rozhodnutí za „ohromné vítězství“.

Zklamání z výsledku hlasování vyjádřila společnost Bayer, která je kromě společností Takeda Chemical Industries a Syngenta jedním z výrobců zakázaných pesticidů. Páteční hlasování označila za „smutný den pro zemědělce“. Dosažená dohoda je podle ní pro Evropu špatná, neboť výsledkem bude návrat k některým překonaným pesticidům.

Poc: Žádná pohroma a konec nějaké plodiny se nekoná. Na evropské úrovni jsou stále autorizovány nové účinné látky, a to s sebou přinese nové přípravky na ochranu rostlin, které budou autorizovány v členských zemích.

Podpora členských států však nebyla jednotná. Šestnáct z nich včetně Francie, Německa, Itálie a Spojeného království podpořilo návrh Komise pro zákaz neonikotinoidů, osm se jich zdrželo a čtyři členské státy – Česko, Maďarsko, Rumunsko a Dánsko – hlasovaly proti.

Důvodem nesouhlasného stanoviska těchto zemí je význam daných pesticidů pro pěstování určitých plodin na jejich území – zejména cukrové řepy, pro jejichž mořidla podle českého ministerstva zemědělství neexistuje adekvátní náhrada. ČR proto usilovala o vyjednání výjimky pro cukrovou řepu, aby tak mohla nadále užívat tři účinné látky z řady neonikotinoidů.

Ministerstvo zemědělství: Jde o naprosto nepostradatelnou součást pěstitelské technologie cukrové řepy a bez nich je výrazně ohrožena rentabilita pěstování cukrovky, tradiční plodiny českého zemědělství.

„Jde o naprosto nepostradatelnou součást pěstitelské technologie cukrové řepy a bez nich je výrazně ohrožena rentabilita pěstování cukrovky, tradiční plodiny českého zemědělství,“ uvedlo po pátečním hlasování ministerstvo zemědělství. Bude proto požadovat předložení dalších důkazů o možných reziduích neonikotinoidů v následných plodinách pěstovaných po cukrové řepě.

Agrární komora ČR názor ministerstva sdílí, protože se nedomnívá, že neonikotinoidy představují pro včely faktické nebezpečí. „Koncentrace účinné látky postupně od zasetí po výkvět rostliny, tedy dobu, kdy je rostlina pro včelu atraktivní, se snižuje, až nakonec fakticky vyprchá,“ vysvětlit Doležal z Agrární komory ČR.

„V době setí řepky, kde se mořidla na bázi neonikotinoidů používala, navíc včely nelétají. Cukrová řepa je pro včely zase prakticky neatraktivní,“ dodává Doležal.

Cukerné kvóty byly v EU zrušeny loni, což také vedlo k poklesu cen cukru. Více >>>>

Neonikotinoidy jsou na černé listině EU už několik let

Názor, že důkazy o vlivu neonikotinoidů na včely neexistují, sdílí například i Asociace pro pesticidový průmysl (ECPA). Také zástupci odvětví cukrové řepy lobbovali za zdržení zákazu neonikotinoidů. Vědecké studie ovšem říkají něco jiného.

Neonikotinoidy jsou chemicky podobné nikotinu. Jsou typem pesticidů, které se užívají při intenzivním zemědělství po celé Evropě k hubení škodlivého hmyzu jako prevence semen před zasazením. Ovšem pouze malá část aktivní složky se dostane do rostlin, zbytek končí v jejím okolí. Následně působí na centrální nervový systém hmyzu, mohou narušit orientaci a reprodukci včel a způsobit jejich úhyn.

Rozšířené užití neonikotinoidů tak zabraňuje obnově biodiverzity na zemědělské půdě.

„Zdraví včel pro mě zůstává velmi důležité, protože se týká druhové pestrosti, produkce potravin a životního prostředí,“ uvedl v prohlášení k zákazu neonikotinoidů eurokomisař pro zdraví Vytenis Andriukaitis.

Z důvodu úbytku včel europoslanci vyhlásili boj za jejich záchranu a omezení pesticidů. Více >>>>

Neonikotinoidy se i díky německé agrochemické a farmaceutické společnosti Bayer používají od poloviny 90. let a staly se postupně nejrozšířenější třídou insekticidů na světě. První neonikotinoid byl v EU schválen v roce 2005.

Na základě hodnocení Evropské agentury pro bezpečnost potravin (EFSA) z roku 2013 o škodlivosti neonikotinoidů pro včely, Evropská komise uvalila částečný zákaz a omezila užívání třech nejběžnějších neonikotinoidních účinných látek – clothianidin, imidacloprid a thiamethoxam – na kvetoucí rostliny (zejména kukuřici, slunečnice, řepku, jablka či okurky), aby chránila včely.

Andriukaitis: Zdraví včel pro mě zůstává velmi důležité, protože se týká druhové pestrosti, produkce potravin a životního prostředí.

Nadále se však mohly užívat na plodiny, které nebyly „atraktivní“ pro včely (například cukrová řepa) a také na plodiny pěstované ve sklenících.  Členské státy si také mohly vyjednat výjimku na jejich používání, což podle europoslance Poce hojně využily. Česko tak však neučinilo.

Přezkum Vědecké poradní rady Evropské akademie (EASAC) v roce 2015 ukázal, že užívání neonikotinoidů pro zemědělské účely ovlivňuje nejen opylovače, jako jsou včely, ale také čmeláky nebo motýli či draví hmyz, ať už se nacházejí na poli, v půdě nebo ve vodě. Spolu s postřiky plodin jsou tak hrozbou pro včely.

K podobnému výsledku došla i vědecká analýza Greenpeace z počátku loňského roku. Ta navíc zjistila rozsáhlou přítomnost neonikotinoidů v pylu, nektaru či listech rostlin.

Kvůli těmto a dalším hodnocením proto Evropská komise navrhla v březnu 2017 zakázat výše zmíněné neonikotinoidy úplně, kromě jejich užití ve sklenících. I užívání neonikotinoidů ve sklenících však může být podle jiné studie Greenpeace nebezpečné pro včely a další opylovače.

Poc: Poprvé jsem zákaz neonikotinoidů navrhoval v roce 2011, páteční rozhodnutí je přelomové a může zastavit vymírání včel v Evropě.

V únoru letošního roku ještě Evropská agentura pro bezpečnost potravin (EFSA) aktualizovala své hodnocení z roku 2013 a znovu potvrdila vysoké nebezpečí neonikotinoidních pesticidů pro včely a nedostatečná opatření EU na jejich ochranu. To byl také podnět pro členské státy k hlasování, které se mělo původně uskutečnit již na konci loňského roku, ale kvůli nedostatečné podpoře ze strany zástupců členských států bylo odloženo.

Padesát nevládních organizací pro životní prostředí následně napsalo předsedovi Komise Jeanu-Claude Junckerovi dopis a tlačilo na hlasování členských států o návrzích Komise na zákaz třech pesticidů. K nim se následně přidal i Evropský parlament.

Komise požadavky nakonec vyslyšela.

https://twitter.com/GreenpeaceEU/status/988373711601446912

Včely jsou pro lidstvo důležité, ale potýkají se s řadou hrozeb

Klesající počet včel, motýlů a jiného hmyzu zapříčiňuje snižující se kvalitu plodin a nedostatek surovin. Důvodem je intenzivní používání pesticidů v zemědělství, ztráta stanovišť nebo nemoci, které přecházejí z domestifikovaných druhů na divoký hmyz.

Podle nové zprávy Světového monitorovacího střediska OSN pro ochranu přírody, více než třetina divokých včel a motýlů čelí vyhynutí.

Včely mají ze všech opylovačů v přírodě největší význam. Zajišťují opylování u desítek tisíc druhů rostlin, z nichž řada patří mezi zemědělsky významné plodiny.

Od 60. let 20. století se závislost zemědělství na opylovačích zvýšila o 400 % a tři čtvrtiny produkce více či méně dnes závisí na opylení.