EU se na novém dlouhodobém rozpočtu do konce roku nedohodne, shodují se odborníci

© Shutterstock

Finské předsednictví EU má ambici ukončit vyjednávání o novém víceletém finančním rámci pro roky 2021–2027 do konce letošního roku, vyhlídky ovšem v tuto chvíli nevypadají příliš dobře. Co nový dlouhodobý rozpočet znamená pro Česko?

Jedna velká etapa končí a další brzy začne. Evropská unie si zvykla fungovat podle sedmiletých finančních rámců a ten dosavadní vstoupí v roce 2020 do svého závěru. V plném proudu je proto vyjednávání o víceletém finančním rámci (VFR) pro období 2021–2027 a následující měsíce budou v tomto ohledu klíčové.

„Proces schvalování určitě nebude ukončen do konce funkčního období současné Evropské komise (31. října, pozn. red.). Státy se zcela jistě budou zabývat brexitem a na strategické otázky zbude méně času. To samé se dá říci o Evropském parlamentu, který bude zaměstnán slyšeními nových eurokomisařů a eurokomisařek,“ říká Vít Havelka z think-tanku EUROPEUM. Pro finální podobu VFR je potřeba souhlas států v Radě EU i europoslanců.

Podle náměstkyně pro řízení sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů na Ministerstvu pro místní rozvoj Olgy Nebeské očekává její rezort pokračování intenzivního vyjednávání a posuny v průběhu podzimu.

„V současné chvíli je předpokládáno projednání a schválení závěrů k VFR na podzimní Evropské radě. (…) Finské předsednictví potvrdilo snahu o rychlé vyjednávání, nicméně osobně schválení nařízení o VFR v tomto roce vidím jako velmi optimistické,“ uvádí náměstkyně s tím, že posunutí jednání do příštího roku by velmi ovlivnilo ministerstvo v přípravách podoby politiky soudržnosti a plánování nového programového období.

„Pro Komisi je prioritou, aby se neopakovala situace, která nastala u přijetí VFR 2014-2020, kdy došlo k šestiměsíčnímu zpoždění. Současný vývoj v jednáních však bohužel nasvědčuje opaku,“ podotýká analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.

Také Havelka sází na to, že definitivní dohoda spatří světlo světa až po novém roce. „Stále však existuje malá naděje, že by se vše stihlo do prosincového zasedání Evropské rady,“ dodává nicméně.

Paralelně s jednáním o VFR jednají státy i Evropský parlament také o rozpočtu EU na rok 2020.

Víceletý finanční rámec pro období 2021–2027

Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.

Nové priority, ale žádné významné změny

Finanční rámec pro období 2021–2027 přináší oproti svému předchůdci hned několik nových prvků. „O změny, které bychom mohli označit za ,převratné či velmi významné‘ se však nejedná,“ hodnotí Hrtúsová. Došlo podle jejích slov ke změně priorit, přičemž do popředí se dostaly oblasti jako migrace, bezpečnost, mladí lidé, inovace či životní prostředí.

Omezit by se naopak dle návrhu měly finance na zemědělskou politiku a kohezi, a i když stále budou tyto oblasti rozpočtu dominovat, snížení vyvolalo mezi členskými zeměmi EU velkou míru nevole. Podle informací MMR dojde v porovnání s obdobím 2014–2020 ke snížení prostředků o 10 % na politiku soudržnosti pro celou EU, konkrétně pro Česko se má rozdíl vyšplhat na 24 %.

„Snížit by se měla také míra spolufinancování ze strany EU, a to ze současných 50 – 60 – 85 % na 40 – 55 – 70 % dle úrovně regionů.  Novým prvkem je také snaha o zjednodušení financování a zavedení dalších typů vlastních zdrojů,“ vyjmenovává expertka České spořitelny.

Dodává také, že celkově by měly být v budoucnu dle návrhu podporovány zejména projekty s celoevropským významem, a větší důraz by měl být ve vztahu k čerpání evropských prostředků kladen na dodržování zásad právního státu. Zavedení tohoto principu vidí finské předsednictví jako jednu ze svých priorit.

Potenciální nové zdroje unijního rozpočtu rozdělují členské země, ČR je skeptická

Členské země EU mají velmi rozdílné pohledy na možnosti, z jakých případných nových zdrojů naplňovat po roce 2020 společnou unijní pokladnu. Po dnešním jednání ministrů financí bloku to v Bruselu připustil Mika Lintilä, ministr financí předsednického Finska.

Vít Havelka vyzdvihuje především snahu omezit finanční náročnost zemědělské a kohezní politiky a současné zaměření na nové oblasti jako migrace, ochrana hranic, obrana či boj s klimatickou změnou. „Myslím, že rozpočet jde celkově správným směrem. Kritiku by si možná zasloužila jeho opětovná rigidnost. Je tedy možné, že se ocitneme během následujících osmi let v situaci, kdy VFR nebude zcela odpovídat potřebám Unie,“ upozorňuje analytik.

Z Česka zaznívá mírný optimismus

Rostoucí tlak na vyšší míru spolufinancování ze strany národních států má podle Olgy Nebeské velký dopad na Českou republiku, která má jako jedna z mála zemí EU své regiony ve všech třech kategoriích – méně rozvinuté (Severovýchod, Severozápad, Střední Morava a Moravskoslezsko), přechodové regiony (Jihozápad, Jihovýchod a Střední Čechy) a více rozvinuté regiony (Praha). „Navrhovaná nižší míra spolufinancování o 15 procentních bodů pro méně rozvinuté regiony a 30 procentních bodů pro přechodové bude představovat enormní tlak na národní prostředky nutné ke spolufinancování,“ říká Nebeská.

Co se týká politiky soudržnosti, česká vláda se snižováním prostředků dlouhodobě nesouhlasí, což často opakuje i premiér Andrej Babiš. Jak ovšem informovala ČTK, podle státní tajemnice pro EU Mileny Hrdinkové to však pro Prahu není nepřekonatelný problém. „Umíme s tím pracovat, i když je to pro nás jeden z největších propadů ze všech členských států. Ale potřebujeme více pravomocí v tom, abychom si rozhodovali, kam tyto prostředky umístíme,“ řekla Hrdinková po pondělním jednání Rady EU.

Babiš: Česko chce z eurofondů více peněz na silnice

Po roce 2020 čeká kohezní politiku proměna. Česká republika chce v následujícím období čerpat z evropského fondu regionální rozvoje více peněz na silnice. Řekl to dnes český premiér Andrej Babiš.

Vláda podle ČTK vyčíslila, že v rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU pro roky 2021 až 2027 by Česko, které přijde o část peněz i kvůli odchodu Británie či vlastnímu bohatnutí, mělo dostat o 100 miliard korun méně než z rozpočtu současného. Ministerstvo pro místní rozvoj podle vyjádření Nebeské rozdíly mezi obdobími vyčíslilo dokonce na 175 miliard korun.

Na situaci se však dá dívat z různých úhlů. „Cílem evropské politiky soudržnosti je primárně podpora slabších regionů v rámci EU a jejich postupná konvergence k těm silnějším. Nižší alokaci navrženou pro Českou republiku ve VFR 2021–2027 tedy lze vnímat pozitivně, neboť je známkou rostoucí ekonomické vyspělosti českých regionů,“ vysvětluje Hrtúsová. Tři z celkem osmi českých regionů by podle ní měly přejít z kategorie méně rozvinutých do kategorie tranzitních regionů.

Liberecký kraj se připravuje na nové nastavení fondů EU. Podporovat chce vědu, výzkum i dopravu

Kohezní politiku čekají změny a zástupci Libereckého kraje volají po zjednodušení administrativy a nižším počtu kontrol. Podpora by podle nich měla směřovat především na vývoj, výzkum či infrastrukturu. Ne všechny problémy kraje lze však zalepit evropskými fondy.

Hrtúsová ovšem souhlasí s tím, že úskalím pro Českou republiku je zejména snížení míry spolufinancování. To si prý pravděpodobně vyžádá větší zapojení státu či místních samospráv do projektů, což se projeví v jejich úspěšnosti a celkové schopnosti čerpat přidělené prostředky. Finální podoba VFR 2021-2027 však ještě bude záviset na jednáních s Evropskou komisí.

To potvrzuje i Nebeská. „Za Českou republiku jsme připraveni diskutovat mírné navýšení míry národního spolufinancování, návrh Evropské komise je však velmi radikální a měl by zásadní dopad na tempo čerpání a na spoluúčast konečných příjemců a státního rozpočtu,“ vysvětluje náměstkyně. Ministerstvo dle jejích slov jedná i o dalších parametrech, jako je možnost převádět více prostředků mezi jednotlivými fondy EU nebo získat od Evropské komise více peněz v tzv. předběžném financování.

Podle Havelky má ovšem Česká republika výhodu právě v tom, že se nachází napůl mezi státy vyžadující silnou politiku soudržnosti a zároveň zeměmi, které mají zájem o rozpočet zaměřený na podporu digitalizace, výzkumu a inovací. „Z tohoto hlediska je ČR dle mého názoru v poměrně komfortní pozici. V rámci kohezní politiky neztratí tolik finančních prostředků, jak by napovídaly čistě ekonomické ukazatele, a zároveň dostane čas na přechod k post-koheznímu období, ve kterém se bude muset zaměřit především na celoevropské programy typu Horizont 2020,“ uzavírá expert.

Za 15 let členství v EU je Česká republika 741 miliard ze společného rozpočtu v plusu

Česká republika získala od roku 2004 do konce loňského roku z rozpočtu EU zhruba 1,31 bilionu korun, do rozpočtu Unie poslala 565 miliard korun. Celkem tak ČR získala z EU o 741,3 miliardy korun víc, než zaplatila.