EU nastaví nové limity pro nebezpečné kadmium v hnojivech. Česká legislativa je přísnější

© Pixabay

Od roku 2022 nebude možné na evropském trhu prodávat hnojiva s vysokým obsahem kadmia a dalších nebezpečných kovů, které představují riziko pro zdraví lidí i zvířat, a znečišťují životní prostředí. Předpokládá to nové nařízení EU, o jehož obsahu se na evropské úrovni debatuje již 10 let. 

Nové nařízení pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh, které mění dosavadní pravidla platná od roku 2003, harmonizuje maximální limity kontaminujících látek v hnojivech vyrobených z fosforečných materiálů a z organických nebo druhotných surovin. Strop je nyní stanoven na 60 mg/kg P2O5.

„Tato pravidla zajistí, aby v celé EU mohla být volně prodávána pouze hnojiva, která splňují přísné celounijní požadavky a normy týkající se kvality a bezpečnosti. Nová pravidla povedou ke zvýšení výroby a používání fosforečných hnojiv s nízkým obsahem kadmia a organických hnojiv a současně zemědělcům orientujícím se na zemědělství, které je šetrnější k životnímu prostředí, poskytnou větší možnost výběru,“ uvedl loni v květnu při přijetí nařízení v Radě ministrů EU tehdejší rumunský ministr hospodářství Niculae Bădălău.

Bitva o kadmium v minerálních hnojivech: Hrají členské státy v Radě ruskou ruletu?

Evropská komise chce chránit životní prostředí a zdraví lidí a zvířat omezováním kadmia v hnojivech. Evropský parlament ji v tom podporuje, některé členské státy však chtějí navržená opatření zmírnit.

Jak redakci vysvětlila Ivana Kršková, mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, unijní limity jsou dobrovolné. „Obchodní společnost se vždy rozhodne, zda bude chtít uvést na trh hnojivý výrobek podle tohoto nařízení a označit výrobek značkou ‚CE‘ znamenající prokázanou shodu s požadavky nařízení. To poté umožní volné obchodování v rámci celé EU,“ uvedla Kršková.

Členské státy si zároveň budou moci zachovat vlastní limity, které mohou být přísnější. Pokud je určitý výrobek splní, pak bude moci být prodáván na území této země, ale nikoliv za jejími hranicemi. Situace v každé zemi je totiž odlišná a často záleží nejen na obsahu kadmia v půdě, ale také na jeho přístupnosti rostlinám.

„To úzce souvisí především s pH půdy, přístupnost kadmia rostlinám klesá se stoupající hodnotou pH, a naopak. Čím nižší pH, tím existuje vyšší riziko, že se nebezpečná látka dostane do rostlin a vody a následně do potravin,“ upřesnila problematiku Kršková.

Hnojivé výrobky s obsahem kadmia vyšším než stanovená hodnota se na evropském trhu v dnešní době příliš nevyskytují. Podle dat organizace Safer Phosphates bylo takových výrobků v roce 2016 přítomno v rámci unijní osmadvacítky zhruba 12 %, přičemž nejčastěji pocházely ze zemí mimo EU, například z Maroka, Tuniska či Senegalu. Takové výrobky končí nejčastěji v Polsku. Největším producentem hnojiv s kadmiem je v rámci EU Francie.

Česko je přísnější, ale mohlo by dělat víc

V Česku je limit oproti evropským hodnotám nastaven přísněji – obsah kadmia v tzv. fosforečných hnojivech (hnojiva s minimálně 5% obsahem P2O5) nesmí překročit 50 mg/kg obsaženého fosforu. Podle Krškové je z hlediska případné kontaminace potravního řetězce takový limit „bezpečný“. Obsah kadmia v českých hnojivech je dle její analýzy „většinou citelně nižší“ a hnojiv s nadlimitním obsahem kadmia je v současné době méně.

Severské země, jako je Finsko nebo Švédsko, mají kvůli specifickým klimatickým podmínkám a s tím souvisejícímu složení půdy nastaven limit kadmia v hnojivech ještě striktněji, kolem 20-25 mg/kg P2O5. V podobných hodnotách se pohybuje i Maďarsko nebo Slovensko.

Právě takový limit by měl být podle odborníků nastaven i na unijní úrovni. Přestože určení limitu na 60mg/kg P2O5 považují za jistý krok vpřed, který doposud v rámci EU chyběl, z hlediska jeho účinku na omezení množství kadmia v půdě je však podle nich nedostatečný. Ideální představou by byl limit 20 mg/kg P2O5.

S takovou hraniční hodnotou počítal návrh Komise z roku 2016 představený v rámci Strategie pro oběhové hospodářství. Zejména pro dovozce ze severu Afriky, jejichž fosfátové výrobky obsahují vysoká procenta kadmia, by ale nízké hodnoty byly nesplnitelné. Naopak pro jiné, zejména ruské producenty, by se trh uvolnil. Upozornil na to v průběhu projednávání evropské legislativy EURACTIV.com s tím, že za mírnější limit bojovali evropští zemědělci.

Podle dat globální kampaně Safer Phosphates by v roce 2016 nesplnilo limit 20 mg/kg zhruba 53 % výrobků na trzích 28 členských států.

Nařízení přesto s takovým nízkým limitem operuje. Pokud je množství kadmia v hnojivých výrobcích rovno nebo nižší než 20 mg, mohou se dle unijních pravidel prodávat s označením „hnojivo s nízkým obsahem kadmia“.

Kadmium ohrožuje půdu i lidské zdraví

Omezování kadmia je jedno z velkých témat pro celou Evropu. Národní, evropské i mezinárodní organizace a agentury se totiž shodují, že kadmium má karcinogenní účinky. Pokud se ho v lidském těle nahromadí věští množství, může vést k vážným nemocem. Ohroženy jsou zejména těhotné ženy a děti.

„Cd může vstupovat do rostlin, které se na půdě pěstují, a následně se může hromadit v potravním řetězci, čili představuje potenciální riziko pro konzumenta,“ vysvětlil redakci EURACTIV.cz Jan Frouz z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Kadmium se nejčastěji vyskytuje v potravinách obilného původu či v kořenové zelenině.

Podle Frouze se hodnoty kadmia v českých zemědělských půdách pohybují v průměru kolem 0,3 mg/kg, čísla se však na některých místech mohou lišit v závislosti na zatížení půdy industriálním znečištěním či intenzivním hnojením.

Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí se sice množství kadmia v české půdě zvyšuje, ve srovnání s ostatními zeměmi EU však čísla nejsou tak závratná. Také data Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, který problematiku kontaminace české půdy dlouhodobě sleduje, ukazují, že se kadmia v českých půdách a potravinách nemusíme obávat.

Bitva s kadmiem v hnojivech přesto na úrovni EU bude zřejmě pokračovat. V roce 2026 by nově přijatá legislativa měla projít revizí. Zelená dohoda pro Evropu, zahrnující mimo jiné strategii z Farmy na vidličku, rovněž předpokládá postup k udržitelnějšímu zemědělství a další ochraně životního prostředí. Jedním z návrhů je i snížení používání hnojiv o pětinu.

Komise chce omezit používání pesticidů, hnojiv a antibiotik v zemědělství. Vláda a senátoři plán kritizují

Senátoři se shodli s vládou na kritice záměru Evropské komise, která chce kvůli zavedení udržitelného potravinového systému omezit v Evropě razantně používání hnojiv nebo léků pro zvířata.

Autorka článku je zaměstnankyní Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.