EU chce zachránit zemědělství speciálními poradci a dotacemi

© Pixabay

Zemědělci stárnou a Evropská unie si láme hlavu s tím, jak motivovat mladé lidi k podnikání v tomto sektoru. Nabízí jim více financí i speciální služby.

Zemědělci mladší 40 let si letos přilepší. Zatímco loni dostávali z evropských fondů dotaci 844 korun na hektar, letos mohou očekávat 1 694 korun. Rozhodl o tom ministr zemědělství Miroslav Toman.

„Evropské předpisy nově umožnily vyplatit mladým zemědělcům až dvojnásobnou částku oproti předchozím rokům. Toho jsme využili v maximální možné míře, protože podpora začínajících zemědělců patří k dlouhodobým prioritám našeho úřadu,“ vysvětlil ministr.

Větší porce dotací má pomoci mladým farmářům v začátcích jejich podnikání. Jedná se o takzvanou platbu pro mladé zemědělce, která je součástí přímých plateb vyplácených z rozpočtu Evropské unie. Každoročně ji využívají zhruba 4 tisíce zemědělců.

Platba na hektar však není to jediné, o co si mohou mladí zemědělci požádat. Další možnost jim dává Program rozvoje venkova, který financuje rozjezd jejich prvního podnikání v zemědělském sektoru. O dotaci v rámci tohoto programu zatím požádalo necelých 700 českých zemědělců.

Z českého venkova mizí zemědělci. Stárnou a nemají žádné následovníky

Farmy začínají mít nouzi o pracovníky. Mladí lidé se do zemědělství zrovna nehrnou a neláká je ani život na venkově. Ke krajině a půdě totiž nemají vztah.

Peníze nejsou všechno

Jak ale ukazuje loňská studie Evropského parlamentu, na které pracovali výzkumníci z České zemědělské univerzity, současné nastavení dotací v EU neřeší problém nedostatku mladých lidí v zemědělství. Evropská unie se proto nyní zamýšlí nad tím, jak svou společnou zemědělskou politiku změnit tak, aby byl sektor pro mladé lidi lákavější.

Podobnou otázku položila Evropská unie i veřejnosti. Z výsledků průzkumu vyplynulo, že zemědělská politika EU by měla pomáhat s rozjezdem start-upů a také s přenášením vědomostí, znalostí, poradenstvím a praktickým vzděláváním.

První návrhy týkající se nové podpory mladých zemědělců na sebe nenechaly dlouho čekat. V návaznosti na konzultaci s veřejností zveřejnila Evropská komise svou vizi budoucího dlouholetého rozpočtu EU pro období po roce 2020.

„Členské státy budou muset vyhradit nejméně 2 % svého národního přídělu na přímé platby pouze na podporu mladých zemědělců, kteří v tomto povolání začínají,“ zní návrh, který letos představila Evropská komise.

Pokud bude návrh schválen, Ministerstvo zemědělství ČR bude muset mladým zemědělcům přidat. Letos totiž pro mladé zemědělce vyhradila pouze 0,86 % z přímých plateb, předchozí roky to bylo dokonce jen 0,33 %.

Finance ale nejsou jediným způsobem, jak začínajícím zemědělcům pomáhat. Národní úřady by podle Evropské komise měly mladým lidem usnadnit přístup k půdě. Ta je nejenom drahá, za což dílem mohou i evropské dotace, ale také je jí nedostatek. V lokalitách s ornou půdou navíc na místo zemědělských plodin rostou domy, silnice a další stavby. Náročný je pak i samotný proces převzetí nebo odkupu pozemku, ať už z hlediska daní nebo nezbytného papírování.

Cesta k zemědělským dotacím vede přes haldy papíru. Změna je zatím v nedohlednu

Čerpání ze zemědělských fondů EU není snadné ani pro farmáře, ani pro úředníky, kteří platby administrují a proplácejí. Ministerstvo zemědělství vidí chybu především na evropské úrovni. 

Právě na tento problém upozorňují i výzkumníci z České zemědělské univerzity, podle kterých je špatný přístup k půdě jednou z hlavních překážek pro začátek podnikání v zemědělství. Evropské státy by tak podle nich měly přijmout opatření, která usnadní předávání zemědělských podniků z generaci na generaci. V současné době totiž řada starších zemědělců využívá přímé platby jako určitou formu důchodu. Na místo nich by ale dotace i půda měla směřovat k mladším generacím.

S tím souhlasí i Evropská komise, která tento bod zahrnula do svého návrhu pro společnou zemědělskou politiku EU po roce 2020. Jak si s tím jednotlivé země poradí a jaká konkrétní opatření přijmou, už ale zůstane na nich. Evropské komisi by však měly od roku 2020 předkládat ke schválení své národní plány pro zemědělství, přičemž podpora mladých zemědělců bude muset být jejich součástí. Jedině po předložení a schválení těchto plánů bude moci stát obdržet z Evropské unie potřebné finance.

Prvotní návrhy pro podporu mladých zemědělců představil ve své podkladové analýze pro společnou zemědělskou politiku EU po roce 2020 i český Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Přiklání se například k zavedení poradenského servisu ministerstva zemědělství, který by mohli začínající farmáři využívat.

„Bylo by vhodné vyškolit poradce v oblasti zahájení zemědělské činnost, a to jak na případy, kdy mladý zemědělec začíná úplně od nuly, tak i na situace, kdy dochází k převzetí zemědělského podniku a podobně,“ uvádí ve své analýze Úřad, podle kterého by bylo zapotřebí také snížit administrativní zátěž při podávání dotací, aby mladí lidé nemuseli při žádání o finance vyžadovat dotační poradenství. „Poradenství v oblasti podnikání, tedy co vyrábět, pro koho či jaké zvolit distribuční cesty, je naopak žádoucí podporovat,“ píše se dále v dokumentu.

Poradenství pro mladé zemědělce doporučuje ve svém návrhu i Evropská komise. Dále chce podpořit například praxe a stáže studentů v zemědělských podnicích, a to nejen v tuzemsku, ale také v zahraničí prostřednictvím programu Erasmus+.

Budoucnost mladých zemědělců na jednacím stole

Vzhledem k plánovaným změnám společné zemědělské politiky EU po roce 2020 má nyní Česká republika šanci prosadit na evropské úrovni opatření, která budou jejím mladým zemědělcům vyhovovat nejvíce. Zatím je totiž na stole pouze návrh Evropské komise, přičemž jeho osud je v rukou členských států a Evropského parlamentu.

Členské státy EU proto nyní vedou o budoucnosti evropského zemědělství intenzivní jednání. O generační obměně v zemědělství diskutovali zástupci zemí v létě při neformálním setkání v Sofii. Většina států přitom považuje podporu mladých zemědělců za prioritu. Alespoň to uvádí Ministerstvo zemědělství ČR.

„Je důležité zajistit, aby mladí zemědělci měli možnost zahájit své podnikání skutečně od nuly, nabídnout jim dostatečnou podporu, nesvázanou zbytečnou byrokracií,“ myslí si náměstek ministra zemědělství Pavel Sekáč.

„Za velice důležité považuji i podporu středního a vysokého školství, které by mohlo prostřednictvím využití moderních technologií nebo demonstračních farem přispět ke zvýšení atraktivnosti zemědělského sektoru,“ dodává Sekáč, který ČR v Sofii reprezentoval.

Článek původně vyšel v příloze Hospodářských novin v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.