Důvěra, porozumění, ale také dopravní propojení. Spolupráce evropských regionů bourá hranice

[© Shutterstock/maloff]

České příhraniční regiony úzce spolupracují se svými evropskými partnery. Programy přeshraniční spolupráce však mají své limity – zejména co se týče náročné administrativy.

Česká republika se v současné době zapojuje do pěti programů přeshraniční spolupráce se sousedními zeměmi a šesti programů meziregionální a nadnárodní spolupráce se zeměmi napříč Evropou.

Nadnárodní spolupráce probíhá například v rámci programu Interreg Central Europe s alokací 246,6 milionu eur, který spojuje devět států střední Evropy, anebo Interreg Danube, v němž spolupracují státy protnuté řekou Dunaj, s alokací 221,9 milionu eur. Meziregionální spolupráce běží také v rámci programu Interreg Europe, který s rozpočtem 359,3 milionu eur pokrývá celé území EU včetně nečlenského Švýcarska a Norska.

„Jsou oblasti, které vytvářejí jakýsi základ, či předpoklad pro rozvoj spolupráce v dalších oblastech. Patří mezi ně doprava a všechno, co souvisí s jednoduchým překračováním hranic. Ale též měkké projekty zaměřené na rozvoj vzájemné důvěry a porozumění,“ vysvětlil místostarosta obce Rádlo Pavel Branda, který je také předsedou Komise pro přeshraniční spolupráci Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR), místopředsedou Asociace evropských pohraničních regionů (AEBR) a českým zástupcem v Evropském výboru regionů (CoR), kde se věnuje právě přeshraniční spolupráci.

Přeshraniční spolupráce v praxi

Na základě jednotlivých přeshraničních programů se realizují různé projekty, do kterých se musí zapojit partneři alespoň ze třech zemí, ideálně by jich však mělo být pět až patnáct. Jeden z partnerů se stává koordinátorem a má na starosti mimo jiné uzavření smlouvy, předložení žádosti o platbu a proplácení financí. Projekty trvají v průměru tři roky a musí mít prokazatelný pozitivní dopad na obou stranách hranic.

Spolupráce na konkrétních projektech probíhá s českou účastí například v oblasti snižování potravinového odpadu, ochrany ohrožených druhů (jako například perlorodky a rysa ostrovida) nebo výroby energie z obnovitelných zdrojů. Partneři napříč hranicemi řeší také problematiku nedostatku sedimentů na řece Dunaj, zachycování vody v krajině nebo využívání geotermálních zdrojů energie. Kooperace probíhá i v oblasti vzdělávání, cestovního ruchu a kultury, například prostřednictvím společných koncertů českých a zahraničních interpretů.

Česká republika, respektive její školy, instituce, neziskové organizace či malé a střední podniky, si díky přeshraniční spolupráci může v letech 2014-2020 sáhnout až na 8,9 miliardy eur. Řízení programů spadá v ČR pod ministerstvo pro místní rozvoj, některé sekce (např. oblast životního prostředí) mají na starosti i další odpovídající resorty (např. ministerstvo životního prostředí).

ČR musí víc dbát na vědu a vzdělávání, je to klíč k evropským penězům

Jedni chtějí podporovat malé a střední podniky, jiní zase vzdělávání. Z evropských peněz se dá ale podporovat i přeshraniční spolupráce, která posiluje vztahy mezi příhraničními regiony a jejich občany. Budou na to všechno prostředky i po roce 2020?

Přínosy i limity přeshraniční spolupráce

Zástupci pohraničních krajů si přeshraniční programy pochvalují, díky nim se totiž může lépe rozvíjet hospodářství a posilují se vazby mezi obyvateli různých států. Stírají se tak zároveň kromě již odstraněných fyzických hranic i bariéry mezilidské.

„Programy Interreg jsou schopné zapojit do spolupráce velké množství lidí a mohou také přispívat k tomu, že obyvatelé příhraničí vnímají svůj životní prostor šířeji, tedy i přes hranice,“ uvedl Branda v rozhovoru pro EURACTIV.sk.

Programy chválí i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, která se nedávno zúčastnila oslav přeshraniční spolupráce v německé Žitavě, kde se setkala například se skupinou dobrovolných hasičů.

„Na spolupráci hasičských sborů je krásně vidět, jak to (přeshraniční spolupráce) skvěle funguje. Dobrovolní hasiči z Liberce či Hrádku nad Nisou mohou kdykoliv přijet na pomoc svým kolegům za hranicemi. Spolupráce českých a saských dětí skvěle běží třeba ve škole v Žitavě Hartau. Děti v rámci projektového dne společně tvoří, hrají si, pracují a mezi sebou komunikují,“ uvedla Dostálová s tím, že podobné projekty přinášejí porozumění mezi našimi zeměmi a vyhlídky na další spolupráci v rámci Evropské unie.

Od cyklostezek až po nové metody kompostování. Přeshraniční projekty zlepšují život v pohraničí

Česko může čerpat až 675 milionu eur na projekty přeshraniční spolupráce. Peníze využívá na podporu inovací a výzkumu, na ochranu životního prostředí, kulturních a přírodních památek nebo na podporu vzdělávání.

Programy však mají i své limity, zejména v souvislosti s náročnou administrací přeshraničních projektů, které se často řídí odlišnými pravidly jednotlivých zemí. Na tento problém si nestěžují jen samotní administrátoři přeshraničních projektů, ale upozornil na něj i Evropský parlament ve své zprávě o Evropské územní spolupráci z roku 2016. Evropská komise proto v rámci reformního balíku k budoucí kohezní politice navrhla, aby se po roce 2020 přeshraniční projekty řídily pravidly jednoho státu, a nikoli všech zapojených, jako je tomu nyní.

Přeshraniční spolupráce má i výrazný ekonomický potenciál. K jeho naplnění je ale nutné stávající bariéry odbourat.

„Pokud by se podařilo odstranit jen 20 procent překážek v příhraničních regionech, tak by to zvýšilo HDP příhraničních regionů o dvě procenta. To je obrovský růstový potenciál: zhruba 91 miliard eur,“ upřesnil Branda.

Budoucnost přeshraničních programů

EU podporuje spolupráci evropských regionů od počátku 90. let. Dnes rozpočet Unie financuje téměř 100 různých přeshraničních programů pokrývajících téměř všechny hraniční oblasti v rámci EU, ať už mezi členskými státy nebo mezi nimi a nečleny Unie. Dohromady žije v těchto oblastech kolem 150 milionů obyvatel.

Přeshraniční spolupráce by měla pokračovat i po roce 2020, avšak s menším podílem unijního rozpočtu.

„Komise navrhuje snížit spolufinancování ze strany EU na 70 procent. Myslím si, že by vzhledem k charakteru těchto programů bylo vhodnější ponechat dnešní 85procentní úroveň. Vítám i návrh specifického cíle ‚Lepší správa Interreg‘ a vůbec důraz na strategický přístup a na odstraňování přetrvávajících překážek spolupráce,“ zhodnotil loňský návrh Komise Branda.

Podle svých slov by také ocenil větší flexibilitu, protože ani přeshraničnímu programu se nevyhne podmínka tematické koncentrace, která sice platí již dnes, ale v návrhu budoucí kohezní politiky je na ni kladen mnohem větší důraz. Znamená to, že projekty by měly zapadat do pěti hlavních priorit identifikovaných Komisí. Konkrétně je to inteligentnější, zelenější, propojenější, sociálnější Evropa a Evropa blíže občanům. Na každou oblast je pak vyčleněna určitá částka financí z Evropského fondu pro regionální rozvoj, přičemž na první dvě oblasti má jít nejvyšší podíl.

ČR by měla investovat do inovací a výzkumu, zní z Unie. Stát chce ale peníze z EU použít na dopravu a vzdělávání

Česká republika zahájila dialog se zástupci Komise o budoucí Dohodě o partnerství. Podle analýzy Komise Česko zaostává v oblastí inovací a výzkumu. Právě tam by měly směřovat finance z fondů EU po roce 2020.

Branda by naopak doporučil méně kontrol, ty ale často vznikají na národní úrovni, a nikoli v Bruselu. Přeshraniční spolupráce by si také podle něj zasloužila více financí.

V současném programovém období je na Evropskou územní spolupráci vyčleněno z dlouhodobého rozpočtu EU 10,1 miliardy eur, což představuje 2,8 procent celkového rozpočtu politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Podle současného návrhu budoucí kohezní politiky pro období 2021 – 2027 by na územní spolupráci mělo být z celého balíčku této politiky vyčleněno 2,5 procenta. Branda by částku zdvojnásobil.

O významné navýšení rozpočtu pro pohraniční regiony usiloval i samotný Výbor regionů ve svém stanovisku z února loňského roku. Zatím ale není nic jasné, jednání mezi Radou a Evropským parlamentem o podobě víceletého finančního rámce včetně kohezní politiky a Evropské územní spolupráce totiž nadále pokračují.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.