Dotace musí jít tam, kde jsou potřeba. Jak toho dosáhnout?

© Pixabay

Tento článek je součástí Special reportu: Evropské fondy v Česku

Jak nasměrovat dotační podporu tam, kde je skutečně potřeba? Evropská unie pro to má speciální prostředky, tzv. nástroje integrovaného územního rozvoje. Integrované územní investice mají podpořit rozvoj venkovských území, ale i měst, které jsou považovány za jádra růstu a zvyšování konkurenceschopnosti celé země. V nich se totiž koncentruje největší množství lidí, s čímž jsou spojené různé socioekonomické a environmentální problémy, jako například nedostatečná dopravní obslužnost.

Článek původně vyšel v magazínu Hospodářských novin Evropské fondy v Česku.

Výhodou integrovaných nástrojů je, že oproti klasickým operačním programům, skrze které se čerpají dotace, umožňují koncentrovat finanční zdroje z různých fondů, zejména unijních, ale i zdroje národní, místní či soukromé. Finance z nich pak proudí do projektů, které odráží lokální potřeby a zájmy.

V programovém období 2021−2027 budou nástroje celkem dva − Integrované územní investice (ITI) a Integrované strategie místních akčních skupin (CLLD), nově pod souhrnným názvem Integrované územní nástroje. CLLD se zaměřuje na místní potřeby a je využíván na venkovském území, zatímco ITI je nástrojem pro metropolitní oblasti.

„Využívání evropských strukturálních a investičních fondů skrze nástroj ITI hodnotíme jako skvělou příležitost měst využít prostředky na řešení problémů jak svých, tak přesahujících do funkčního zázemí. Nástroj ITI umožňuje rezervaci finančních prostředků na klíčové projekty z území. To je velká výhoda oproti běžným individuálním projektům. Dává to městům jistotu a hlavně prostor připravit kvalitní integrovaná řešení a investiční projekty,“ hodnotí Vít Hofman, tiskový mluvčí hlavního města Prahy, která má s tímto způsobem čerpání dotací zkušenosti.

„Podařilo se vybudovat 34 kilometrů nových cyklostezek, postavit šest kilometrů nových úseků silnic a 50 opravit. Bylo pořízeno 140 nových CNG autobusů, stavěly se dopravní terminály a díky Operačnímu programu Praha a aktivitě P+R vzniklo přes 2000 parkovacích míst. Investice směřovaly dál do školství a do životního prostředí,“ upřesňuje mluvčí.

Například Brněnská metropolitní oblast díky integrovaným nástrojům realizovala zhruba 120 projektů celkem za šest miliard korun. Je mezi nimi výstavba mateřských škol, učeben základních škol či rekonstrukce budov pro sociální bydlení.

Dalším úspěšným příkladem je proměna pardubických Automatických mlýnů. „Tento industriální areál se nyní mění na multifunkční centrum. Jeho součástí budou například polytechnické dílny. Nově zde bude sídlit Východočeská galerie, vznikne také multifunkční sál a vyhlídková věž. Cílem je, aby z areálu bývalých mlýnů vzniklo kulturní centrum Pardubic včetně několika restaurací, cukráren a dalších gastroprovozů,“ uvádí Alexandra Kocková ze Svazu měst a obcí.

Podmínkou pro využívání těchto nástrojů je vypracování strategie, která specifikuje rozvojové potřeby a potenciál území. Na základě toho pak ministerstva rozhodují o rezervaci finanční alokace z fondů EU pro danou územní aglomeraci.

Česko je inspirací pro ostatní země EU

V Česku se integrované nástroje využívají od roku 2014 a zaběhly se tak, že tuzemsko patří v jejich využívání mezi špičku v celé EU. Tvrdí to Radim Sršeň (STAN), český zástupce ve Výboru regionů EU. Podle něj se dokonce ostatní země Českem inspirují.

Zatímco v posledních sedmi letech bylo ITI využito v sedmi aglomeracích nad 300 tisíc obyvatel (Ústí nad Labem − Chomutov, Praha, Plzeň, Ostrava, Olomouc, Hradec Králové − Pardubice, Brno), nově bude implementováno ve třech metropolitních oblastech a deseti aglomeracích, jejichž jádry jsou statutární města. Kromě již uvedených oblastí to bude také v aglomeraci českobudějovické, liberecko-jablonecké, karlovarské, zlínské, jihlavské a mladoboleslavské.

V novém programovém období by skrze ITI měly peníze směřovat na rozvoj ekologičtější a bezpečnější dopravy, opatření pro boj se změnami klimatu včetně sucha, výzkum a vzdělávání nebo kulturu a cestovní ruch. Nově to bude například i podpora rozvoje paliativní péče. Praha už plány, na co se v následujícím období zaměří, má. „Rádi bychom se nadále věnovali velkokapacitním parkovištím P+R, stavbě tramvajových tratí a v neposlední řadě také podpoře regionálních center,“ říká Hofman.

Oblasti se zájmem o využívání ITI budou muset v novém programovém období připravovat nejen strategie, jak chtějí peníze využít, nově by měly mít jasno i v konkrétních projektech. „Současný koncept strategií spočíval v tematickém nastavení opatření. V novém programovém období budou součástí strategie již zmíněné konkrétní strategické projekty,“ upřesňuje Petr Käfer, vedoucí oddělení implementace integrovaných plánů rozvoje území na Českobudějovicku. Mezi takové projekty bude podle něj v rámci českobudějovického ITI patřit například výstavba zázemí pro výuku přírodovědných a technických předmětů na základních školách.

Rozvoj v rukou místních akčních skupin

Další integrovaný nástroj − CLLD − se opírá o tzv. místní akční skupiny, které sdružují obce, podniky i neziskové organizace, aby rozvíjely dané oblasti. Dnes je takových skupin kolem 180 a rozprostírají se prakticky po celé republice. „Jde sice o malý nástroj svým finančním objemem, ale zároveň velmi užitečný tím, že je šitý na míru venkovským komunitám. V Česku venkov drží krok s městy, ve většině nezaostává, a to je i zásluha místních akčních skupin a CLLD. Na druhou stranu, zdaleka zatím nevyužíváme všeho, co nám tyto nástroje a metody nabízí. Ale učíme se,“ podotýká Jiří Krist, předseda Národní sítě Místních akčních skupin.

Místní akční skupiny jsou podle něj úspěšné zejména v plánech ve vzdělávání, které podle místních potřeb stanovují priority a jednotlivé kroky pro kvalitní inkluzivní vzdělávání, od předškolního a základního až po to neformální.

CLLD bude pokračovat i po roce 2021, strategie se budou věnovat širokému spektru témat. „Akční skupiny se mají zaměřit na digitalizaci, automatizaci a robotizaci v malých a středních podnicích na venkově ve spojení se vzděláváním k polytechnice a technickým oborům, především na 2. stupni ZŠ,“ uvádí některé z oblastí Krist. Akční skupiny budou pomáhat i s úsporami energií a vody.