Dotace jen při dodržování zásad právního státu? Země V4 jsou připravené jednat

© Pixabay

Podle představitelů Slovenska a Maďarska se země V4 debatě o dodržování zásad právního státu nebojí. Podmínka, na kterou se má vázat čerpání evropských peněz, má být ale stejným způsobem platná pro celou sedmadvacítku, říkají. 

Země Visegrádské skupiny jsou připravené k debatě o návrhu Evropské komise spojit v příštím víceletém rozpočtu Unie přístup k unijním penězům s podmínkou související s kvalitou právního státu.

Slovensko, Maďarsko, Polsko a Česko ale očekávají, že podmínka bude stejným způsobem platná pro všech 27 zemí, které po roce 2020 budou Evropskou unii tvořit. Novinářům to dnes řekli slovenský velvyslanec při EU Peter Javorčík a maďarský státní tajemník pro Evropské otázky Szabolcz Takács. Maďarsko končí se svou předsednickou rolí ve středoevropské skupině, kterou od července povede Slovensko.

Představy V4 o podobě podmínek

„Musí to být mechanismus, který bude platný pro všechny členské země. Nejen pro kohezní politiku, ale též pro jiné fondy – zemědělství či vědu a výzkum,“ podotkl Javorčík. Způsob řešení, který Komise členským zemím předložila, podle něj tyto parametry plní.

„V Maďarsku věříme, že udržení vlády práva má klíčový význam. Střední Evropa se toho nebojí, v Maďarsku právní stát máme a o návrhu budeme pozitivně diskutovat. Nemáme co skrývat,“ uvedl Takács. Komise vede kvůli kvalitě právního státu řízení s Polskem, také Budapešť slyší z Bruselu opakovaně kritiku ohledně maďarského přístupu k nevládním organizacím či kvůli reformě vysokoškolského zákona.

Přečtěte si: Polsko a Maďarsko versus Brusel – kdo se udrží? >>>>

Státy V4 chtějí pro roky 2021 až 2027 „ambiciózní rozpočet“, který by při jen malých škrtech v tradičních unijních programech jako je společná zemědělská politika či politika soudržnosti, která je pro visegrádské země významná, dokázal financovat třeba lepší ochranu vnější hranice EU nebo vnitřní bezpečnost.

Proto jsou státy V4 připraveny zvýšit své stávající příspěvky do společné unijní pokladny a jsou otevřené diskusi o nových zdrojích příjmů. Dokázaly by si podle Javorčíka představit i vyšší rozpočet, než s jakým komise tento měsíc přišla. Maďarský státní tajemník připomněl také potřebu dostatečných financí pro digitalizaci evropského hospodářství tak, aby bylo schopné obstát ve světové konkurenci.

Přečtěte si také: Co si přeje od evropského rozpočtu ČR a co ostatní? >>>>

Dopad klauzule na rozpočet zůstává neznámou

Evropská komise na počátku května představila po měsících příprav návrh víceletého finančního rámce EU pro roky 2021 až 2027, tedy po britském odchodu z Unie. V závazcích má činit 1,135 bilionu eur (zhruba 29 bilionů Kč), což podle Komise odpovídá 1,11 procenta hrubého národního důchodu (HND) společenství. Rozpočet má být podle Komise odpovědí na nové úkoly, ztrojnásobeny jsou například peníze na ochranu hranic, migraci a azylovou politiku.

Slovenský velvyslanec Javorčík ale upozornil, že na základě dosud známých čísel je jen velmi těžké odhadnout konkrétní dopady úprav třeba ve fondech soudržnosti či ve společné zemědělské politice na země jako je Slovensko nebo Česká republika. Konkrétní podrobnosti plánů pro jednotlivé oblasti chce Evropská komise začít zveřejňovat v nadcházejících týdnech.