Do uhelných krajů přitečou miliardy z EU. Plánuje se stavba plovoucí elektrárny

© Pixabay

Tento článek je součástí Special reportu: Evropské fondy v uhelných regionech

Uhelné regiony budou moci čerpat zvláštní podporu z evropských fondů. Jak tyto peníze hodlají využít? V plánu je například plovoucí solární elektrárna, která má vytvořit nová pracovní místa a zajistit výrobu zelené energie.

Evropské regiony se připravují na rozsáhlou proměnu. Výzvou je nejen obnova po koronavirové pandemii, ale zejména postupný odklon od uhlí a přechod na tzv. bezuhlíkovou ekonomiku. Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj tak mají před sebou náročné období.

Tři české uhelné kraje budou moci financovat svou proměnu z evropských fondů. Jeden z nich – Fond spravedlivé transformace – bude dokonce určen pouze pro ně. Kraje by si z něj měly mezi sebou rozdělit zhruba 40 miliard korun. Kromě toho budou mít možnost čerpat také z dalších fondů EU, z nichž může Česká republika v následujících sedmi letech vytěžit až 960 miliard korun.

Finančních příležitostí tedy bude v nadcházejících letech více než kdy před tím. Jestli budou na celou transformaci stačit, se však teprve ukáže.

„Netvrdím, že jsou prostředky dostatečné, jsou ale nebývalé. Budou tedy hrát zásadní roli,“ zdůraznil český europoslanec Ondřej Knotek (ANO, RE). Jedním dechem ale zároveň dodal, že každé investované euro podpoří další investice, včetně těch soukromých.

O novém evropském rozpočtu a finančních příležitostech pro české uhelné kraje hovořil během debaty, kterou uspořádal server EURACTIV.cz ve spolupráci s vydavatelstvím Economia.

Ústecký kraj ekonomicky zaostává, potřebuje robustní intervence

Severozápadní Čechy ekonomicky zaostávají za sousedními kraji. Šancí na změnu je nové rozdělení evropských fondů určených právě na podporu méně rozvinutých regionů.

Větší počet fondů neznamená jen příležitost, ale také výzvu. Čerpání z jednotlivých zdrojů totiž bude zapotřebí sladit, aby nedošlo k překryvu plánovaných projektů. Klíčová tak bude komunikace jak v rámci kraje, tak i mezi kraji a vládou. Navíc každý region bude muset mít zásobárnu připravených projektů a jasný plán, jak peníze EU využít. Jedině tak je bude moci čerpat.

Vidím to jako velkou příležitost, při níž bude velmi záležet na aktivitě regionů v rámci Fondu spravedlivé transformace. Právě ony totiž musí definovat priority a následně je realizovat. Mají zde skvělou příležitost, neboť to nebude řízeno shora – Ministerstvo pro místní rozvoj ČR sehraje pouze koordinační roli. Podněty by tedy měly přicházet odspodu,“ upřesnil Miloš Soukup z Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR).

Podcast: Spravedlivá transformace začíná. Jak bude probíhat v uhelných regionech?

Evropské regiony se připravují na náročnou transformaci. A jak Evropská komise deklaruje, nechce nechat nikoho na holičkách. Na transformaci vyčlenila nemalou část nového rozpočtu EU. Jaké fondy mohou členské země a jejich regiony na transformaci využít?

Investice do lidí

Evropské fondy v ČR podporují výstavbu nových silnic, dálnic i železnic nebo třeba zavádění nových a ekologických technologií ve firmách. Zapomínat by se však nemělo ani na investice do lidí. Pro uhelné regiony to bude obzvláště důležité, neboť řada místních pracuje v uhelném sektoru. Těžba a spalování uhlí však po roce 2030 skončí a právě tito lidé si budou muset najít novou práci. V ideálním případě by to mělo být v blízkosti jejich současných domovů, aby se nemuseli stěhovat jinam. Navíc budou muset projít rekvalifikací, aby se dokázali uplatnit i v jiném odvětví, než ve kterém pracovali dosud.

Významnou roli v této části bude hrát vzdělávání. Univerzita Jana Evangelisty Purkyněho (UJEP) z Ústí nad Labem si je toho vědoma a dle slov jejího rektora Martina Baleje se chystá ve spolupráci s dalšími subjekty v kraji či vzdělávacími institucemi napříč ČR více investovat do zlepšování kvalifikací či dovedností. V tom by univerzitě kromě prostředků z Fondu spravedlivé transformace mohly pomoci i strukturální a investiční fondy, z nichž Česká republika čerpá již od svého vstupu do Evropské unie.

Budoucnost je v digitálním vzdělávání, Evropanům ale chybí dovednosti i vybavení, ukázala pandemie

Covid-19 evropské země přinutil přejít v masovém měřítku na distanční výuku a práci z domova. Jak se ukázalo, mnozí lidé i regiony na to nebyli připraveni. Evropská komise chce zajistit, aby se to už neopakovalo.

Rozvoj inovací v uhelných krajích

S přesunem zaměstnanců z uhelného sektoru počítá i pilotní projekt plovoucí solární elektrárny od společnosti Sev.en Energy. Podle Pavla Farkače, analytika energetické společnosti, se projekt nechal inspirovat v Nizozemsku, kde již na podobném principu taková elektrárna funguje. V Česku bude první svého druhu a kromě Severní energetické se na projektu podílí také UJEP nebo Palivový kombinát Ústí, který přebírá rekultivovaná území, kde dříve probíhala těžba uhlí.

Inovativní projekt rekultivace krajiny po těžbě uhlí by měl vzniknout na vodní nádrži Marcela v blízkosti lomu ČSA. Fotovoltaické panely na vodní hladině budou produkovat jen čistou energii bez emisí CO₂, kterou bude možné využít například pro výrobu vodíku. Navíc se zlepší čistota vody v nádrži a panely budou zabraňovat jejímu výparu, což je žádoucí zejména v suchých měsících.

V současné době tento projekt soutěží s dalšími adepty v celoevropském programu pro životní prostředí a klima (program LIFE). Pokud v mezinárodní konkurenci neuspěje, zkusí na projekt získat prostředky z Fondu spravedlivé transformace nebo Modernizačního fondu, dalšího evropského zdroje financí, který má pomoci průmyslovým státům se zaváděním ekologických technologií.

Ze špinavých uhelných regionů větrné farmy či rekultivační jezera. Potřeba je i lepší propagace

V zatraktivnění území bývalých uhelných lomů pro firmy, místní obyvatele i turisty pomáhají inovační projekty, televizní a filmové ukázky, využití těžbou zasažených oblastí pro obnovitelné zdroje energie či zážitkové vyžití. Severočeské a východoněmecké regiony se ale v tomto pokroku liší.

Kromě přechodu na obnovitelné zdroje mohou prostředky zejména v Karlovarském kraji, ale i v tom Ústeckém, putovat do tzv. udržitelného lázeňství. Významnou oblastí bude i budování 5G sítí nebo rozvoj digitalizace veřejné a soukromé sféry. Na tom pracuje zejména ústecké inovační centrum, které vede Martin Mata.

„Inovační centrum není jen o podpoře podnikání. V minulosti jsme se zavázali podporovat v ústeckém regionu ve spolupráci s partnery taková strategická témata, jako je rozvoj vodíku, budování 5G sítí pro město Ústí nad Labem nebo digitální inovační hub či mobilitní inovační hub,“ upřesnil Mata. Kromě toho se inovační centrum také podílí na vytváření regionální strategie pro využívání Fondu spravedlivé transformace.

Peníze z Fondu spravedlivé transformace by mohly začít proudit do uhelných regionů již během letošního roku. Nejprve se ale musí na evropské úrovni doladit veškerá pravidla pro jejich čerpání.

Firmám v Ústeckém kraji pomáhá speciální centrum. Díky němu zde vyvíjí například autonomní vozidla

Česko bývá často označováno za „montovnu“ Evropy. Zatímco v místních továrnách se vyrábějí a skládají součástky, v západních zemích Evropy se vyvíjejí nové technologie a postupy. Jak z toho ven? Podle odborníků jsou klíčem inovace.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.