Do klášterů v Českém Krumlově se po rozsáhlé rekonstrukci vrací život

Trojklášteří v Českém Krumlově [© Shutterstock/kaprik]

Tento článek je součástí Special reportu: Prosperující Česko

Romantické centrum Českého Krumlova získalo před 10 lety prostřednictvím evropských dotací nový kabát a otevřelo se tak místním, tuzemským i zahraničním návštěvníkům. Dominantou se staly revitalizované klášterní areály.

*  Článek vznikl před vypuknutím koronavirové krize 

Díky revitalizaci dvou ze tří unikátních klášterů ze 14. století, která byla podpořena více jak čtvrtmiliardovou dotací z EU, se dnes turisté i místní obyvatelé Českého Krumlova mohou více dozvědět o barokní kultuře, renesančním a gotickém umění, životě v klášteře i středověkém pivovarnictví. Vše je doplněno expozicí lidských dovedností z dob gotiky a renesance, kterou si návštěvníci mohou vyzkoušet na vlastní kůži v řemeslné dílně – například výrobu mýdla, svíček nebo hrníčků.

Ve zrekonstruovaných klášterech totiž vzniklo celoročně otevřené kulturně vzdělávací centrum. Součástí komplexu je umělecká škola, návštěvnické centrum i venkovní mini expozice orloje a jeřábu. Konají se zde také workshopy, výstavy a další akce pro děti i dospělé. Každoročně zavítá do celého komplexu přes 60 tisíc návštěvníků, což představuje druhou nejnavštěvovanější památku v Českém Krumlově.

„Nejčastější klientelou jsou české rodiny s dětmi, se kterými pracujeme formou her, do kterých se zapojí všichni členové rodiny, prožijí dobrodružství a nenásilnou formou se také dozví mnoho o obyčejích a zvycích dob minulých,“ vysvětlil redakci vedoucí oddělení obchodu a marketingu areálu klášterů Roman Švec.

„Vedle zdařilé rekonstrukce a genia loci klášterů je nejvíce oceňován osobní přístup zaměstnanců, který dává návštěvníkům možnost prožít den v místech s neopakovatelnou atmosférou,“ dodal Švec.

Evropské fondy udržují „ve formě“ královehradecké zámky a pevnosti

Pro cestovní ruch v Královehradeckém kraji jsou zcela zásadní hrady, zámky a podobné památky. Jejich zachování však představuje nákladnou záležitost, a bez evropských fondů by to často nebylo možné. Čerpání dotací ale má své nevýhody. 

Hlavním impulsem špatný stav kláštera a dotace EU

Areál složený z kláštera minoritů, kláštera sv. Kláry a kláštera bekyň, který jako jediný ze tří nebyl součástí rekonstrukce, byl dlouhodobě zchátralý a nevyužívaný. Dotace z EU byla jedinou možností, jak historickou památku obnovit.

Prvotní záměr projektu přišel již v roce 2007, rok poté město schválilo projekt obnovy klášterů a v roce 2010 pak město získalo dotaci z Integrovaného operačního programu (IOP) v hodnotě 300 milionů korun. Celková výše nákladů se vyšplhala na více než 326 milionů korun. Projekt byl dokončen na podzim 2015.

„Stav před rekonstrukcí byl opravdu velmi špatný a při dalším prodlení by mohlo dojít k naprosté destrukci této části města,“ uvedl starosta města Český Krumlov Dalibor Carda s tím, že obrovským impulsem pro realizaci projektu byla právě možnost získat dotaci z fondů EU. „Bez ní by nebylo město schopno tuto historickou část města takto opravit a vrátit zpět do života,“ dodal.

Celý projekt se však neobešel bez problémů. Došlo totiž ke zdržení s přípravou stavby, které bylo zapříčiněno přesunem řízení projektu z ministerstva kultury na ministerstvo pro místní rozvoj a Centrum regionálního rozvoje. Také kvůli archeologickým objevům či nezbytné rekonstrukci kostela, s čímž se v původních plánech nepočítalo, byly zapotřebí další práce, a několikrát se opakovalo výběrové řízení.

Jistým negativem se ukázala udržitelnost projektu. Město totiž musí po dobu pěti let od ukončení projektu dotovat provoz, který ročně stojí 9 až 10 milionů korun.

Získáním dotace povinnosti žadatelů nekončí. Projekty financované EU musí být udržitelné

Žadatelé o dotace z unijního rozpočtu musí dokázat, že jsou jejich projekty životaschopné. V opačném případě nemají na dotaci z fondů EU nárok.

Přesto se veškeré úsilí vyplatilo. Město za realizaci projektu získalo i několik profesních ocenění.

„Vše, co bylo provedeno, bylo provedeno s maximální úsporností a přitom vysokou kvalitou provedených prací. Celý areál je nyní využíván a uveden zpět do života. Do klášterů se začali vracet občané Krumlova, ne jenom turisté,“ hodnotí starosta města úspěšnost celého projektu. Pozitivní ohlasy jsou podle něj slyšet i ze strany obyvatel Krumlova.

Evropská komise nás chce vyléčit z „dotační nemoci“, zaznělo na debatě v Českých Budějovicích

Tematická koncentrace evropských fondů a nižší míra spolufinancování po roce 2020 se Jihočeskému kraji nezamlouvá. Potřebují totiž financovat dopravní infrastrukturu. Otázkou ale zůstává, zda je vhodné se nadále spoléhat na dotace z EU. Existují totiž i jiné formy podpory.

Článek původně vyšel v magazínu Hospodářských novin v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.