Do Česka míří miliardy z evropského fondu obnovy. Podpoří digitalizaci, čistou energetiku i boj s rakovinou

© EPA-EFE/MARTIN DIVISEK

Tento článek je součástí Special reportu: Národní plán obnovy: Příležitost pro Česko

Ministři financí zemí EU posvětili český plán obnovy. Do tuzemska tak v následujících měsících může přitéct 7 miliard eur (zhruba 180 miliard korun). Peníze poputují do digitalizace státní správy i firem, do obnovitelných zdrojů energie nebo třeba do výstavby onkologického centra.

Loňské jaro se neslo ve znamení nejistoty a ekonomického propadu. Evropu totiž zasáhla pandemie, kvůli které vlády členských zemí EU uzavíraly významné části svých ekonomik. Myšlenka vytvoření nového zdroje financí, s jehož pomocí by se mohla Evropa společně postavit na nohy, se nejprve setkala na české straně s opatrným postojem. Nakonec se však všechny země EU dohodly, že bezprecedentní krize si žádá bezprecedentní řešení.

Právě tak vznikl Plán na podporu oživení Evropy, označovaný jako fond obnovy. Evropská komise jej představila 27. května 2020, neboť již tehdy bylo zřejmé, že dopady koronaviru na evropskou ekonomiku budou vážné. Jen o dva měsíce později – v červenci 2020 – návrh odsouhlasilo 27 hlav členských států, včetně českého premiéra Andreje Babiše.

Evropa nenechá Česko padnout

Bezprecedentní krize si žádá bezprecedentní řešení. Evropský rozpočet nabobtnal o nové fondy, které mají pomoci členským státům zvládnout pandemii covid-19. Česku se tak otvírá jedinečná příležitost porazit krizi a přidat se do spolku bohatých států.

Po rekordně krátkém legislativním procesu se evropským institucím podařilo schválit historicky největší unijní rozpočet v hodnotě 2,018 bilionu eur, jehož součástí byl i 750miliardový fond obnovy. Členské státy zároveň začaly vypracovávat své národní plány obnovy, které jim měly přístup k financím odemknout. Evropská unie se totiž dohodla na tom, že peníze z nového nástroje musí být investovány chytře a v souladu se společnými prioritami.

Česku se podařilo Evropské komisi předat plán obnovy na začátku června a nyní již čeká na první platbu. V pondělí 6. září totiž český plán obdržel potřebný souhlas ministrů financí zemí EU.

https://twitter.com/vonderleyen/status/1434800915630985220?s=20

„Národní plán obnovy je klíčovým nástrojem pro restart naší ekonomiky a jeho dnešní schválení je proto dobrou zprávou. V rámci předfinancování počítáme už na přelomu září a října s částkou zhruba 23,3 miliardy korun, což odpovídá 13procentní záloze z celkové částky,“ uvedla po jednání česká ministryně financí Alena Schillerová.

„Tyto peníze půjdou na mimorozpočtový účet, z něhož budou přidělovány rezortům podle reálně uskutečněných investic. Už letos je přitom rozpočtováno 15 miliard na projekty Ministerstva dopravy, 1,2 miliardy na digitalizaci stavebního řízení a zhruba 200 milionů na digitalizaci v kapitole Ministerstva zahraničních věcí,“ doplnila Schillerová.

Střet zájmů stále ohrožuje vyplacení miliard z fondu obnovy, upozorňuje opozice

Opoziční politici míní, že vláda střet zájmů dostatečně neřeší, což může ohrozit čerpání peněz z unijního fondu obnovy. Sdělili to na dotaz ČTK v návaznosti na dnešní schválení českého Národního plánu obnovy ministry financí zemí EU.

Plán obnovy může zajistit čtvrtinu ekonomické obnovy

Díky předem připravenému plánu mohou investice z evropského plánu obnovy již brzy začít povzbuzovat českou ekonomiku. Ta zaznamenala kvůli koronavirové krizi historicky největší propad. Podle dat Českého statistického úřadu se v roce 2020 propadla o 5,6 procenta, tedy nejvýrazněji od vzniku samostatné České republiky.

„Národní plán obnovy může napomoci oživit českou ekonomiku přibližně z jedné čtvrtiny,“ avizoval redakci ekonom České spořitelny a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru Petr Zahradník. Upozornil přitom, že fond obnovy není jediným zdrojem financí, ze kterého bude moci Česko v následujících letech čerpat. Do tuzemska poputují investice také z dalších fondů – zejména z kohezních fondů určených na rozvoj regionů. Celkem by si v období 2021 až 2027 mělo Česko sáhnout na zhruba 964 miliard korun.

Kolik z evropských fondů ČR získává a kolik k nim ještě přidává ze svého?

Z evropských fondů míří do ekonomik zemí značný objem prostředků, který je však na národní úrovni zapotřebí doplnit ještě o další peníze. Jakými pravidly se toto spolufinancování řídí a kolik doplácí ČR?

Fond obnovy je však mezi všemi zdroji unikátní, a to nejen tím, že vznikl právě jako odpověď na koronavirovou krizi. Česko jej totiž musí vyčerpat rychleji, a navíc v souladu s připraveným plánem obnovy.

Jak informovala ministryně financí Schillerová, Česko je na čerpání peněz z fondu obnovy připraveno. Peníze bude muset přerozdělit do konce roku 2023, na jejich proplácení však bude čas do srpna 2026. Stát bude moci čerpat peníze i na zpětně způsobilé výdaje, které vznikly po 1. únoru 2020.

Celkový rozpočet českého plánu obnovy se vyšplhal na 191 miliard korun, z toho 180 miliard pokryje právě evropský nástroj na podporu oživení a odolnosti. Nástroj je financovaný ze společné evropské půjčky, za kterou EU ručí svým víceletým finančním rámcem. Evropská komise chce společnou půjčku splácet prostřednictvím nových zdrojů evropského rozpočtu, mezi které by mohlo patřit například uhlíkové clo. Konkrétní návrhy jsou nyní v jednání.

Přesunem do Asie firmy tlaku na snižování emisí neutečou, EU chystá uhlíkové clo

Evropské firmy musí plnit čím dál přísnější požadavky týkající se ochrany klimatu. Tlak na snižování emisí by je tak mohl přinutit k přesunu výroby např. do Asie, kde si s limity nemusí lámat hlavu. EU tomu chce zabránit uhlíkovým clem.

Kam peníze poputují?

Na tvorbě národního plánu obnovy se podílely ministerské rezorty ve spolupráci s dalšími zainteresovanými stranami, od zástupců byznysu přes odbory či neziskové organizace. Výsledkem je veřejně přístupný dokument obsahující šest investičních pilířů.

Zdroj: planobnovy.cz

První z nich je věnovaný digitální transformaci. Rozpočet tohoto pilíře činí 28 miliard korun, peníze poputují například do digitalizace zdravotnictví, rozvoje veřejného datového fondu, posilování kybernetické bezpečnosti, budování 5G sítí, zaváděné digitálních technologií ve firmách či na digitalizaci a zrychlení stavebního řízení.

Druhý pilíř je nejobjemnější a soustředí se na infrastrukturu a ochranu klimatu. Zhruba 85 miliard korun má podpořit bezpečnost silniční i železniční dopravy, snižování emisí a spotřeby energie, rekonstrukce průmyslových areálů, budování recyklační infrastruktury či boj proti suchu.

Komise chce zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na 40 procent. Co to znamená pro Česko?

Česko by podle expertů mělo zdvojnásobit stávající podíl obnovitelných zdrojů energie. Vláda se ke zvyšování laťky staví opatrně, z opozičních politických stran však zaznívají i ambicióznější návrhy. 

Svůj pilíř mají také vzdělávání a trh práce, kde se počítá s investicemi ve výši zhruba 42 miliard. Podporu získají především školy, včetně těch vysokých, které se nyní adaptují na post-covidovou dobu.  Modernizace se dočkají například areály Univerzity Karlovy v Praze na Albertově, Hradci Králové nebo areál Masarykovy univerzity v Brně. Investice podpoří také rekvalifikace a rozvoj celoživotního vzdělávání. Fond obnovy pocítí i rodiny a senioři, finance totiž podpoří budování kapacit předškolního zařízení a domovů seniorů.

Čtvrtý pilíř plánu obnovy má podpořit instituce a podnikatele v reakci na pandemii covid-19. Peníze v objemu zhruba 11 miliard korun budou směřovat do protikorupčních opatření, zvyšování efektivity veřejné správy nebo rozvoje kultury a systematické podpory veřejných investic.

Jedním z klíčových pilířů je pak podpora výzkumu, vývoje a inovací, kam má přitéct více než 13 miliard korun. Investic se dočkají především lékařské vědy, ale také soukromý sektor, který by díky financím mohl zlepšit zavádění inovací do praxe.

Šestým pilířem je zdraví a odolnost českého obyvatelstva. Investice se budou pohybovat na úrovni 12,5 miliardy korun. Stěžejním projektem je vybudování Českého onkologického institutu a rozvoj specializované onkologické péče.

Onkologická centra nebo další regulace tabáku. Evropský boj proti rakovině dostává konkrétní obrysy

Součástí evropského tažení proti rakovině je také plán dosáhnout „beztabákové generace“ do roku 2040. Ke splnění tohoto ambiciózního cíle bude zapotřebí pečlivě promyšlený mix opatření, na kterém EU v současnosti pracuje.