Děti z vyloučených lokalit se hůř učí. Projekt ústecké univerzity se to pokusil změnit

© Shutterstock

Tento článek je součástí Special reportu: Prosperující Česko

Chudobou či sociálním vyloučením v Česku trpí nezanedbatelné číslo populace. V Ústeckém kraji vznikl projekt, který si vzal za cíl zlepšit vzdělávání žáků z takového prostředí. V budoucnu by se mohl rozšířit i do dalších regionů, nejen těch postižených. 

Podle údajů Eurostatu z roku 2018 je příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením v Evropské unii ohroženo 21,7 procenta populace. Takové ohrožení se týká téměř jedné čtvrtiny evropských domácností vychovávajících dítě. Konkrétně v Česku je takto ohrožených domácností nejméně z celé Unie, a to 11,4 procenta.

Ministerstvo pro místní rozvoj ale upozorňuje, že výsledek statistik není důvodem k přehnanému optimismu. Pracují totiž se střední hodnotou příjmu, který je ale v České republice nižší než evropský průměr. „Domácnost ohrožená chudobou v ČR je tak reálně mnohem chudší než domácnost ohrožená chudobou v Německu či Švédsku,“ uvedlo ministerstvo v analýze sociálně vyloučených lokalit.

Značné množství obyvatel České republiky navíc čelí exekucím, podle projektu Mapa exekucí se v roce 2018 jednalo o více než 800 tisíc obyvatel. Podle údajů analýzy ministerstva se zvyšuje také počet obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách, což jde mnohdy v ruku v ruce právě s chudobou. Dlouhodobě se s těmito problémy potýká Moravskoslezský, Karlovarský nebo Ústecký kraj.

Olomoucký kraj trápí obchod s chudobou. S kvalitou sociálních služeb pomáhají fondy EU

Nedostatek bytů či předluženost obyvatel představují problémy, se kterými se potýkají v Olomouckém kraji. Do služeb sociální prevence putují i peníze z EU, řada projektů zajišťuje například chod azylových domů.

Chudoba ohrožuje vzdělávání dětí

Podle analýzy ministerstva pro místní rozvoj jsou domácnosti v sociálně vyloučených lokalitách obecně hůře vybaveny pro přípravu dětí na školu. Děti pak nemají v porovnání se svými vrstevníky dostatečnou slovní zásobu, jejich čtenářská a matematická gramotnost je nižší a mimo jiné kvůli opakovaným neúspěchům ztrácí motivaci ke vzdělávání, což často vede k jejich pasivitě a vysokému počtu absencí.

Negativní trend se pokusil změnit projekt na podporu vzdělávání žáků druhého stupně základních škol ze socioekonomicky znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí.

Projektu pod záštitou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) se zúčastnilo celkem osm základních škol. Ve většině případů se jednalo o školy z Ústeckého kraje, projektu se ale účastnila také jedna škola z Moravskoslezského kraje. „Ústecký kraj se dlouhodobě potýká s nízkou čtenářskou gramotností dětí a UJEP je regionální univerzita a zaměřuje se primárně na náš region a jeho problémy,“ uvedl řešitel projektu Jaroslav Říčan z Katedry pedagogiky a aplikovaných disciplín UJEP.

Cílem projektu, který se soustředil na socioekonomicky znevýhodněné žáky, bylo rozvinout jejich čtenářskou gramotnost, kritické uvažování, prolomit pasivní přístup k výuce a nastartovat jejich motivaci. Podle národní zprávy České školní k inspekce k mezinárodnímu šetření PISA 2018 je nejvíce žáků, kteří nedosáhli základní úrovně čtenářské gramotnosti, právě v Ústeckém (36 %) a Moravskoslezském kraji (32 %).

České školství je závislé na evropských dotacích

Vzdělávání je jedním z hlavních motorů státní ekonomiky a konkurenceschopnosti. To české má ale stále své limity v podobě starých osnov, nedostatku kvalitních učitelů i omezeného vybavení škol a učeben.

Klíčová je aktivita dětí

„Ukazuje se, že tzv. konstruktivisticky pojatá výuka, kdy jsou děti aktivními tvůrci poznání, má pozitivní vliv na posílení jejich motivace,“ uvedl Říčan s tím, že takové metody mají obecně pozitivní dopad na prospěchově slabší žáky, a ačkoliv to není pravidlem, mnozí z nich pocházejí právě ze znevýhodněného prostředí.

Součástí projektu byla jak výuka, tak volnočasové aktivity. V rámci obojího byl ale kladen důraz na aktivitu samotných dětí. „Těžiště aktivity se v rámci projektu výrazně vychýlilo směrem od učitelů k žákům. Děti si samy vyhledávaly informace, ptaly se spolužáků a organizovaly kroužky,“ vysvětlil Říčan. Ty velmi ocenila například základní škola z Moravskoslezského kraje, kde děti v rámci výjezdu vycestovaly z kraje a navštívily Prahu a tamní památky.

Stěžejní část projektu ale představovala samotná výuka. Ta se realizovala v běžných třídách v rámci předmětu dějepis. Děti v těchto hodinách plnily specifické aktivity a výuka se výrazně proměnila. „Každý žák měl pracovní list s aktivitami, důraz byl kladen na autonomii žáků, kteří vypracovávali úkoly samostatně a pak si je například navzájem porovnávali.“ popsal Říčan. Podobné reflexivní aktivity mají podle řešitele projektu totiž pozitivní dopad na rozvoj kvality přemýšlení a celkovou školní úspěšnost. Učitel tak v rámci výuky působil spíše jako organizátor.

To se však ne všem českým učitelům příliš daří. Neznamená to, že by neměli potřebné schopnosti či znalosti, podle Říčana se ale někteří z nich například kvůli stereotypu či obavám nechtějí vzdát zafixované role, kdy učitel přednáší, a děti sedí a zapisují si.

I učňové a studenti odborných škol by měli mít IT znalosti. Lepší výuku má zajistit podpora z EU

Na středních odborných školách nebo učilištích v Evropské unii studuje více než 10 milionů žáků, což je téměř polovina všech středoškoláků. Vyplývá to z údajů unijního statistického úřadu Eurostat z roku 2017. Nejvíce z nich − necelých 300 tisíc − …

V budoucnu by se projekt mohl rozšířit

Reakce na projekt byly podle Říčana obecně pozitivní. „Někteří učitelé byli překvapení, že takový způsob výuky děti baví a ten dopad byl zřejmý,“ uvedl.

Značný přínos spatřuje v projektu například ředitel Základní školy v Dubí Jan Holub. Škole přinesl podle ředitele hlavně možnosti, jak žákům zatraktivnit výuku a věnovat se jim i ve volném čase. „Pořádali jsme volnočasové aktivity s lektory, kteří se dětem intenzivně věnovali. Jednoznačným přínosem bylo, že děti měly i ve volném čase aktivní vyžití, neseděly doma u počítače, ale dále se vzdělávaly a utužovaly si například sociální kompetence,“ uvedl Holub.

Testy, které děti dělaly před a po realizaci projektu po porovnání neprokázaly statisticky významný posun. To je podle Říčana ze statistického hlediska bohužel dáno dobou trvání projektu a počtem zúčastněných žáků. „Je ale doložitelné, že projekt má potenciál zlepšit schopnosti dětí ve čtení s porozuměním a kritickém myšlení,“ uvedl.

Proto chce Říčan projekt realizovat i v budoucnu, ten by se však soustředil pouze na výukovou část a probíhal by na více školách, nejen v postižených regionech. „Ideální by bylo, kdyby projekt trval delší dobu, například čtyři měsíce, zúčastnilo se jej více žáků a rozšířilo se portfolio aktivit, na kterých budou žáci pracovat,“ vysvětlil Říčan s tím, že za takových podmínek by bylo možné prokázat efektivitu projektu.

Získáním dotace povinnosti žadatelů nekončí. Projekty financované EU musí být udržitelné

Žadatelé o dotace z unijního rozpočtu musí dokázat, že jsou jejich projekty životaschopné. V opačném případě nemají na dotaci z fondů EU nárok.

Článek původně vyšel v magazínu Hospodářských novin v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.