Degradace půdy ohrožuje planetu, do třiceti let může způsobit masovou migraci

[© Pixabay]

Pokud se nepřijmou okamžité kroky proti degradaci půdy, bude to mít vážné následky pro celé lidstvo, upozorňuje nová vědecká studie.

Světová populace roste a s ní i vyšší spotřeba a produkce potravin, těžba přírodních zdrojů, urbanizace, a rozvoj průmyslu a infrastruktury.

Všechny tyto faktory zapříčiňují nenávratnou degradaci půdy na celém světě, a bude-li trend pokračovat, do roku 2050 lze podle vědců očekávat pokles výměry polí pro pěstování plodin o 10 až 50 %.

S varováním přišla zpráva Mezivládní vědeckopolitické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES), která sdružuje stovky expertů ze 45 zemí z celého světa.

„Ode dneška za 30 let bude žít až 4 miliardy lidí v suchých oblastech,“ varuje jihoafrický profesor Robert Scholes, který byl jedním z vedoucích výzkumníků

Degradovaná půda znečišťuje ovzduší

Degradace půdy se projevuje úbytkem volně žijících druhů, ztrátou půdy a půdního zdraví. Ohrožení se týká polí, pastvin a zvláště mokřadů, kterých za posledních 300 let ubylo až 87 %.

Narušení půdy způsobené odlesňováním také vede k uvolnění uhlíku, který byl v zemi uchován, čímž přispívá až 10 % ke všem emisím skleníkových plynů. Mezi lety 2000 až 2009 došlo každoročně k vypuštění až 4,4 miliardy tun CO2 z půdy do ovzduší. A ty opět mají negativní vliv na vyšší erozi půdy a tání ledovců vedoucí k sesuvům půdy, zvyšují riziko lesních požárů a způsobují změny v rozšíření škůdců.

Scholes: Degradace půdy související s klimatickými změnami donutí 50 – 700 milionů lidí k migraci

Obnova funkcí půdy je tak důležitá pro splnění cíle Pařížské klimatické dohody, která usiluje o udržení globálního oteplování pod 2 °C do roku 2030. Zabránění degradace půdy, její snížení a obnova může podle vědecké zprávy zmírnit emise skleníkových plynů o třetinu do roku 2030. Zajistí také bezpečnost potravin a vody.

Lesy mají díky EU pomoci v boji s klimatem. Více ˃˃˃˃

Dalším problémem, který s degradací půdy souvisí, je masová migrace lidí z nejpostiženějších oblastí. Podle profesora Scholese dojde k přesunům již během následujících třiceti let.

„Degradace půdy související s klimatickými změnami donutí 50 – 700 milionů lidí k migraci,“ upřesnil Scholes.

„Snižováním produktivity půdy je společnost také náchylnější k sociální nestabilitě – zvláště v oblastech s vyschlou půdou, kde extrémně nízké dešťové srážky po řadu let byly spojené s nárůstem násilných konfliktů až o 45 %,“ dodal vědec.

Co se dá dělat?

Situace se dá ještě zvrátit. Experti doporučují udržitelné postupy pro využívání půdy, opětovné zalesnění, změny v zemědělských praktikách nebo snížení potravinového odpadu. Ke zlepšení užívání půdy může dále přispět rozvoj místních postupů a institucí v oblasti hospodaření s živými zvířaty, kontrola znečištěných zdrojů, nebo opětovné zaplavení mokřadů.

Scholes: Snižováním produktivity půdy je společnost také náchylnější k sociální nestabilitě.

V urbanizovaných oblastech se doporučuje urbanistické územní plánování, přesazování původních druhů, rozvoj zelené infrastruktury, čištění odpadních vod a obnova říčních kanálů.

Navíc to bude ekonomicky výhodné. Degradace půdy způsobující ztrátu biologické rozmanitosti, která může dosáhnout až 46 % do roku 2050, spolu s narušením ekosystémových služeb totiž každoročně přijde na 10 % světového HDP (údaj z roku 2010).

V některých oblastech představují náklady nečinnosti až trojnásobek toho, co by činily náklady činnosti.

Obnova půdy naopak může podle expertů zvýšit zisky, zaměstnanost, zlepšit rovnost pohlaví, zvýšit investice do vzdělávání či zlepšit kapacitu pro chov dobytka. Výhody obnovy půdy podle odhadů desetkrát převýší její náklady. V opačném případě v některých oblastech představují náklady nečinnosti až trojnásobek toho, co by činily náklady činnosti.

Situace v Evropě

Podle dat EU je více než 25 % jejího území zasaženo vodní erozí, která poškozuje funkce půdy a ovlivňuje jakost sladké vody. Faktory se ale různí v jednotlivých částech Evropy. Eroze zapříčiňuje degradaci půdy zejména ve Středomoří. Problém je také v kontaminaci půdy, která zahrnuje až půl milionu lokalit v celé Evropě, zejména ve střední, západní a severní části. Na vině jsou také zábory půdy. Urbanizace a rozvoj dopravy způsobuje degradaci půdy v západní a severní Evropě.

Podle dat EU je více než 25 % jejího území zasaženo vodní erozí.

EU se věnuje půdní erozi pouze nepřímo v souvislosti s ochranou životního prostředí, klimatickými změnami a zemědělstvím. Ve svém 7. akčním programu pro životní prostředí (2014 – 2020) EU požaduje, aby do roku 2020 byla půda obhospodařována udržitelným způsobem a územní plánování zohlednilo řízení vodních zdrojů a ochranu biologické rozmanitosti. Cílem je do konce desetiletí uvést alespoň 15 % degradovaných ekosystémů do zdravého stavu.

Agrární analytik Havel: Společnost musí změnit přístup ke krajině. Více ˃˃˃˃

Podle plánu EU musí být krajina v členských státech do roku 2020 obhospodařována udržitelným způsobem, měla by být přiměřeně chráněna a pokročit by se také mělo se sanací kontaminovaných lokalit.

Akční program se také zabývá kvalitou ovzduší a pitné a užitkové vody. Dále předpokládá, že v roce 2020 budou čtyři z pěti Evropanů žít ve velkých městech nebo v jejich blízkosti, a proto také požaduje lepší urbanistické plánování.

EU se také zavázala k mezinárodnímu cíli dosáhnout do roku 2030 světa neutrálního  stavu z hlediska degradace půdy.

Názory odborníků jsou ale skeptické. „Do roku 2030 to jistě nestihneme. Ale každý týden otálení nás posouvá ke kraji propasti,“ prohlásil ředitel Asociace ekologických Zelený kruh Daniel Vondrouš.