ČR nebude mít dva, ale deset žalobců. Rozpočet EPPO se podařilo na poslední chvíli výrazně navýšit

European Chief Prosecutor, Laura Codruta Kovesi / © EPA

Dlouho to vypadalo, že Úřad evropského veřejného žalobce nebude schopen plnit své ambiciózní cíle. Problém se ale na poslední chvíli podařilo vyřešit. A oddechnout si může i Česko, které bude mít dostatek delegovaných žalobců.

Už příští měsíc by měl začít naplno fungovat Úřad evropského veřejného žalobce (European Public Prosecutor´s Office, EPPO), který do členských zemí EU přináší revoluci v trestním stíhání přeshraniční finanční kriminality. Ta ročně působí unijnímu rozpočtu – a tedy i těm národním – škody ve výši desítek až stovek miliard eur.

Ještě v červnu tohoto roku to však s naplňováním ambiciózních cílů Úřadu vypadalo bledě.

Úřad evropského veřejného žalobce: Velké ambice i pochybnosti

Do konce roku 2020 má začít plně fungovat orgán, o jehož vytvoření se mluví už více než dvacet let – Úřad evropského veřejného žalobce. Vůbec poprvé tak na úrovni EU vznikne subjekt s nadnárodní pravomocí a působností vyšetřovat a trestně stíhat přeshraniční trestnou činnost. A jeho ambice jsou opravdu velké. I z toho důvodu je na místě si tento nový orgán představit podrobněji.

Jak český nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, tak evropská nejvyšší žalobkyně Laura Codruţa Kövesiová dlouhodobě kritizovali nedostatečný rozpočet tohoto nového unijního orgánu. Kromě evropských žalobců v Lucemburku se totiž na práci EPPO budou podílet rovněž tzv. evropští delegovaní žalobci, tedy státní zástupci působící na národní úrovni, kteří budou vyšetřovat a trestně stíhat trestnou činnost spadající do působnosti EPPO.

Podle původních rozpočtových možností ale mělo ve 22 členských zemí EU, které se posílené spolupráce účastní, působit pouze 32 delegovaných žalobců. To by znamenalo, že třeba ČR by nemohla získat ani dva delegované žalobce, což je situace, která by práci EPPO zcela paralyzovala.

ČR počet svých žalobců výrazně zvýšilo

Během léta se ale mnohé změnilo a rozpočet EPPO se podařilo značně navýšit, což naznačuje, že Úřad bude moci začít plně fungovat a naplňovat své cíle již v tomto roce.

„Rozpočet Úřadu evropského veřejného žalobce byl vskutku nedostatečný. Hovořili jsme o tom i při setkání s paní evropskou žalobkyní Kövesiovou v únoru tohoto roku. Podle mých informací se ale podařilo tento rozpočet navýšit tak, že bude možné, aby EPPO mohl začít fungovat,“ řekl redakci EURACTIV.cz nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Zároveň zdůraznil, že Česká republika výrazně navýší počet svých delegovaných žalobců.

„České republice se podařilo dohodnout celkové číslo deseti delegovaných žalobců,“ uvedl Zeman.

Jejich jména ani konkrétní státní zastupitelství, na kterých budou působit, zatím nejsou jasná. Prozatím se očekává, až kolegium evropských žalobců v Lucemburku schválí finální podobu pracovních podmínek těchto prokurátorů.

Boj proti dotačním podvodům? Visegrád se v otázce evropského žalobce neshodne

V roce 2020 začne fungovat úřad, který si posvítí na dotační a daňové podvody ve výši desítek miliard eur. Jeho pravomoci ale nedosáhnou na největšího příjemce dotací, tedy Polsko. A mimo zůstává i Maďarsko. Žádný jiný region není v této otázce tak rozdělený, jako Visegrád.

„Evropští delegovaní žalobci doposud nebyli vybráni. K jejich výběru nemohlo být ještě přikročeno, neboť nebyly přesně známy jejich pracovní podmínky. Zde čekáme na schválení ze strany kolegia evropského žalobce. Kritéria pro výběr jsou nicméně připravena a jakmile dostaneme schválené tyto podmínky, tak dopíšeme zadání výběrového řízení a bude probíhat výběr,“ prohlásil nejvyšší státní zástupce.

Čeká se na jednací řád

Podle Zemana však i nadále zůstává otevřená otázka, na jakých státních zastupitelstvích budou tito delegovaní žalobci působit. „Uvažuje se o možném působení při krajských anebo při vrchních státních zastupitelstvích,“ prozradil.

I když EPPO prozatím nedozoruje žádné trestní řízení, kolegium v Lucemburku, které sestává z evropské nejvyšší žalobkyně a 22 evropských žalobců ze všech zúčastněných členských zemí, již plní své prvotní úkoly.

EU vybírá nového evropského žalobce. Ohlídá zneužívání dotací a daňové podvody

Evropská unie vybírá kandidáty na post evropského veřejného žalobce. Jeho úkolem bude bojovat proti podvodům v řádu desítek miliard eur.

Jedním z těch nejdůležitějších je vytvoření a přijetí jednacího řádu Úřadu, na kterém se nyní pracuje a jeho přijetí se předpokládá v nejbližší době.

Jedním z hlavních úkolů kolegia je dohlížet na práci delegovaných žalobců v jednotlivých členských státech. V některých případech budou moci i sami evropští žalobci dozorovat konkrétní trestní řízení namísto žalobců delegovaných.

Všech 22 evropských žalobců bylo jmenováno Radou EU najednou, a to k 29. červenci 2020. Jejich jména jsou k nalezení například zde. Slavnostní přísahu pak kolegium složilo 28. září v budově Soudního dvora EU v Lucemburku.

Kdo je českým evropským žalobcem?

Česká republika do Lucemburku vyslala státního zástupce Petra Klementa.

Ten na státním zastupitelství působí od roku 2000, od roku 2004 pak zastával funkci státního zástupce. Svou kariéru veřejného žalobce započal u Městského státního zastupitelství v Brně. Zde se zabýval převážně hospodářskou trestnou činností. V roce 2006 přesídlil na Nejvyšší státní zastupitelství, kde se až do svého jmenování evropským žalobcem věnoval závažné hospodářské a finanční kriminalitě se specializací na ochranu finančních zájmů EU a na kybernetickou kriminalitu.

Právě tyto zkušenosti mu otevřely cestu do Úřadu evropského veřejného žalobce. Hlavním úkolem EPPO je totiž vyšetřovat a trestně stíhat trestnou činnost poškozující finanční zájmy EU. Mezi takovou kriminalitu můžeme zařadit kupříkladu dotační či jiné podvody, aktivní i pasivní korupci, legalizaci výnosů z trestné činnosti či zpronevěru.

Europoslanci schválili evropského žalobce. Zachrání desítky miliard a posvítí si na dotace

Europoslanci ve čtvrtek schválili zřízení evropského veřejného žalobce. Ten si posvítí na přeshraniční finanční kriminalitu, kvůli které EU ročně přijde až o 160 miliard eur. Problémem jsou hlavně podvody s DPH a zneužívání eurodotací. Jejich největším příjemcem je Polsko, které však součástí nového úřadu nebude. Komisařka Jourová proto zvažuje, aby se státům, které se na úřadu nebudou podílet, posílalo méně peněz.

Klement má ale zkušenosti i ze zahraničí. V roce 2007 působil v jednotce Eurojust v pozici vyslaného národního experta. V letech 2010 až 2012 byl součástí unijní mise „EU Rule of Law Mission“ v Kosovu (EULEX). V letech 2013 až 2014 působil jako státní zástupce v rámci unijního projektu IPA 2010, jehož cílem bylo potírání organizovaného zločinu a korupce v Albánii. V roce 2017 se stal členem Dozorčího výboru Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).

Pro server Česká justice Petr Klement před nedávnem mimo jiné uvedl, že Úřad evropského veřejného žalobce je „průlom v trestním právu“.

„Část agendy státního zastupitelství bude převedena na nadnárodní instituci. Pro mě osobně je to velká čest, ale samozřejmě také velká výzva. S touto změnou přichází také celá řada nikdy neřešených otázek. Bude velmi zajímavé být u toho,“ prohlásil.

Evropským žalobcem se může stát rumunská bojovnice proti korupci. Její vláda je ale proti

Horkou favoritkou na post historicky prvního evropského veřejného žalobce je kandidátka z Rumunska. Paradoxem však je, že proti ní brojí její vlastní vláda.