ČR loni zakázala obchodům vyhazovat potraviny. Nyní je vzorem pro Slovensko

[© Shutterstock/Victoria 1]

České obchody mají od minulého roku zakázáno vyhazovat neprodané potraviny. Potravinovým bankám se díky tomu ztrojnásobil objem darovaného jídla. V minulém roce zachránili jídlo v hodnotě 282 milionů korun.

Česká republika se minulý rok zařadila mezi členské země EU, které nařídily obchodním řetězcům darovat neprodané potraviny vhodné pro další lidskou spotřebu. Charitativní organizace díky tomu poskytly jídlo tisícům sociálně slabých lidí po celé zemi. Opatření současně prokazatelně pomáhá snižovat tvorbu potravinového odpadu.

Podobný záměr minulý rok v Envirostrategii 2030 představil i slovenský rezort životního prostředí. Česká zkušenost ukazuje, na co všechno musí zákonodárci při tvorbě nové legislativy myslet.

Zákon musel podpořit Ústavní soud

Zákon, kterým české Ministerstvo zemědělství určilo obchodům povinnost darovat potraviny na charitu, vstoupil v platnost začátkem roku 2018. Všechny obchody nad 400 m2 povinně odevzdávají neprodané, ale pro konzumaci stále bezpečné jídlo. Jde o potraviny s poškozeným obalem nebo nesprávným označením, ale i potraviny po vypršení doby minimální trvanlivosti, které ale nejsou nebezpečné pro zdraví lidí.

Obchody darují jídlo potravinovým bankám, které ho dále odevzdávají charitám pomáhající lidem v nouzi. Za porušení nových pravidel obchodu hrozí pokuta až 10 milionů českých korun.

Zákon v roce 2016 na českém Ústavním soudě napadla skupina členů horní komory Parlamentu ČR. Senátoři ho označili za „totalitní“ a navrhovali jeho zrušení, protože je podle nich protiústavním zásahem do vlastnických práv. Soud ale jejich návrh smetl ze stolu počátkem tohoto roku. Zákon podle jeho výkladu sleduje legitimní cíl, jelikož odevzdávání neprodaných potravin pomáhá lidem v nouzi, snižuje produkci odpadu a chrání životní prostředí.

Ustanovení zákona o potravinách, stanovující řetězcům povinnost bezplatně poskytnout nevyužité potraviny do…

Publiée par Ústavní soud České republiky sur Mercredi 2 janvier 2019

Objem darovaných potravin se ztrojnásobil

Hlavním záměrem autorů nové právní úpravy bylo snížit objem potravinového odpadu a rozšířit počet lidí, kterým mohou přebytečné a zároveň nezávadné potraviny pomoci v těžké životní situaci.

To se podle údajů zveřejněných Českou federací potravinových bank (ČFPB) podařilo. Hodnota potravin, které banky pomohly zachránit, dosáhla v roce 2018 přibližně 282 miliónů korun. Dohromady shromáždily 4 127 tun potravin a drogistických výrobků, které pomohly víc jak stotisícům lidí.

Podle ředitelky Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věry Doušové se objem darovaných potravin z obchodů ztrojnásobil.

„Jde o potraviny určené k rychlé spotřebě, s uplynulou dobou minimální trvanlivosti, poškozeným obalem nebo například špatným označením. Až 60 procent nashromážděných potravin pochází z řetězců, které by jinak dané potraviny musely zlikvidovat,“ píše se na stránce ČFPB.

Místní charity proto hodnotí zavedení nové legislativy pozitivně.

„Přispělo to ke snížení potravinového odpadu v České republice, zapojily se i řetězce, které před vznikem zákona potraviny vyhazovaly,“ uvedla pro portál EURACTIV.sk Doušová.

Zatímco na Slovensku mají jen jednu potravinovou banku, v Česku funguje celá síť potravinových bank, přičemž v každém ze 14 krajů se nachází alespoň jedna.

Potravinové banky a jejich role v celosvětovém hnutí zaměřeném na snížení plýtvání potravinami

Jak předcházet plýtvání potravinami? Potřebná je osvěta spotřebitelů o tom, zda mohou potravinu ještě sníst, nebo je to už nebezpečné. Snížit plýtvání by se mělo i darováním přebytečného jídla na charitu.

Řetězce: Zákon má plusy i mínusy

Samotné obchodní řetězce si ale od začátku na zákonnou povinnost darovat potravinové přebytky stěžovaly. Iniciativy proti plýtvání potravinami vítají, darování jídla by ale podle nich stát neměl přikazovat.

Pro prodejnu Tesco, podle mluvčího české pobočky britského řetězce Václava Koukolíčka, se po zavedení povinnosti darovat přebytečné zboží téměř nic nezměnilo. Všechny obchody Tesco byly do darování zapojené ještě před platností nové legislativy. „Domníváme se ale, že povinné darování by neměl nařizovat zákon,“ upřesnil pro EURACTIV.sk Koukolíček.

Podobný postoj zastává i velkoobchodní společnost Metro. „Darovali jsme před zavedením povinnosti a darujeme i po ní, všeobecně ale preferujeme dobrovolnost před regulací,“ odpověděl na otázku portálu EURACTIV.sk vedoucí komunikačního oddělení společnosti Romana Nýdrle. „Jedinou přidanou hodnotou“ zákona podle ní je, že vytvořil tlak na významnější finanční podporu až dosud podfinancované sítě potravinových bank.

Barbora Vanko, mluvčí sítě Albert, připomíná ještě jeden přínos nové legislativy. „Umožňuje darovat potraviny s poškozeným obalem či nesprávně uvedenými údaji na etiketě, které před novelizací Zákona o potravinách nebylo možné darovat,“ upřesnila.

Potravinové banky pomoc už zvládají

Na Slovensku se charity obávají, že po zavedení povinnosti darovat potraviny nebudou schopné odebírat všechno dostupné jídlo z obchodů a restaurací.

Tato obava se v praxi potvrdila i v České republice. Když nový zákon vstoupil v platnost, nárůst darovaných potravin byl tak velký, že potravinové banky kvůli nedostatečným kapacitám nedokázaly odebírat od řetězců všechny neprodané potraviny.

Krátce po zavedení povinnosti darovat potraviny si některé české obchodní řetězce stěžovaly na nepřipravenost potravinových bank. Po roce se ale situace v systému dárcovství zlepšila, což potvrzují i zástupci obchodů.

„Z počátku chvíli trvalo, než se všechno ustálilo, teď už je to bez problémů a banky všechno zvládají,“ tvrdí mluvčí společnosti Tesco.

Systém dárcovství „funguje dobře“ i podle velkoobchodní sítě Makro. Připisuje to dobrému regionálnímu rozložení obchodů a velkému objemu darovaných výrobků, o které se tak potravinovým bankám vyplatí žádat.

EU plýtvá jídlem víc, než by musela

Ročně se v EU vyplýtvají potraviny za 143 miliard eur. Řada zlepšení by se dala provést v zemědělské politice, rybolovu nebo pravidlech pro potravinové banky.

Zvýšení nákladů potravinových bank

Česká zkušenost Slovensku též ukazuje, jak se zavedení povinnosti darovat neprodané potraviny promítla do každodenní práce potravinových bank.

„Spolu se vznikem zákona se zvýšil počet potravin, vzrostly i náklady na provoz bank, potřebují denně svážet potraviny z řetězců, evidovat, uskladňovat, vyskladňovat a připravovat pro odběratele,“ řekla Věra Doušová.

Slovenské charity dnes od státu nedostávají žádnou finanční ani materiální podporu. Ministerstvo zemědělství v říjnu pro EURACTIV.sk uvedlo, že nad takovou možností ani neuvažuje.

Boj proti odpadům: bez obalů, nebo v chytrém balení?

Je libo převlékací obaly nebo jídlo z kapsle? Budoucnost oběhového hospodářství s minimem plýtvání potravinami, maximem materiálu navráceného do výrobního procesu a sníženým množstvím obalů nabízí nepředvídatelné možnosti. EU v tom však může chybovat.

Česká vláda oproti tomu potravinovým bankám poskytuje dotace na pokrytí provozních nákladů. Za minulý rok takto banky dostaly od Ministerstva zemědělství celkem 41 miliónů korun.

I přesto je systém podpory podle bank nedostatečný, protože se jejich náklady od roku 2018 zdvojnásobily. Každý den musí počítat s výdaji na nájem prostor, energie, pohonné hmoty, mzdy, odvody a opravy.

„Vláda to řeší dotacemi z ministerstva zemědělství v rámci boje proti potravinovému odpadu, dotace zatím nepokryly celé náklady, spolupodílejí se i kraje. Problém je především v tom, že dotační program je vypisovaný koncem ledna, projekty se odevzdávají do půlky února a do konce května se hodnotí. Celý první půlrok banky žijí z půjček, s dluhy a ve velké finanční nejistotě,“ dodala Doušová.

Přispět by měly řetězce

Novela zákona je podle jejich kritiků nedomyšlená. Pokud potravinovým bankám zapříčiňuje finanční problémy, změna legislativy je pro obchodní řetězce naopak finančně výhodná.

„Náklady bank se zdvojnásobily, snížily se naopak náklady řetězců, které ušetří peníze za odvoz a likvidaci potravinového odpadu,“ vysvětlila Doušová. „V některých zemích z tohoto důvodu přispívají na chod potravinových bank,“ dodala.

Obchody ale neušetří jen poplatky za likvidaci odpadu. V jejich prospěch hrají i daňové úlevy vztahující se na jídlo darované pro dobročinné účely.

„Mezi takové regulace bezpochyby patří též nulová DPH na darované potraviny, které přišla ještě dřív než zákonná povinnost darovat potraviny,“ odpověděla mluvčí společnosti Albert.

Tuto možnost mají i slovenské obchody v případě, že jídlo odevzdají Potravinové bance Slovenska.