ČR by měla investovat do inovací a výzkumu, zní z Unie. Stát chce ale peníze z EU použít na dopravu a vzdělávání

© Shutterstock

Česká republika zahájila dialog se zástupci Komise o budoucí Dohodě o partnerství. Podle analýzy Komise Česko zaostává v oblastí inovací a výzkumu. Právě tam by měly směřovat finance z fondů EU po roce 2020.

Pro mnoho členských států, včetně České republiky, představuje kohezní politika nejdůležitější kapitolu rozpočtu EU. Právě díky finančním prostředkům ze strukturálních fondů se snižují rozdíly mezi evropskými regiony, a Česká republika tak může postupně dohánět své západní sousedy.

Vyjednávání budoucího víceletého rozpočtu EU je v očích Česka a Polska bojem za kohezní politiku

Žádné škrty v kohezních a zemědělských fondech, více flexibility a méně administrativy. Právě tak si Česká republika a Polsko představují budoucnost evropského rozpočtu.

V současné době probíhají jednání mezi zástupci Evropské komise a členskými státy o podobě tzv. Dohody o partnerství. Tento strategický dokument zastřešuje čerpání evropských dotací v daném státě EU. Česká republika existenci dokumentu vítá, považuje však za důležité, aby bylo možné dohodu v průběhu programového období upravovat a přesměrovávat finanční prostředky tam, kde jsou potřeba.

Investiční priority Evropské komise

Zahájení dialogu mezi Českem a Evropskou komisí proběhlo na začátku března letošního roku.

„Klíčovým tématem tohoto setkání byly investiční potřeby, které identifikovala Evropská komise. Tyto priority se do značné míry shodují s prioritami, které máme uvedené ve vládou schválené Národní koncepci realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020,“ uvedl na jednání náměstek pro řízení Sekce evropských a národních programů MMR Zdeněk Semorád.

Prioritní investiční potřeby jsou součástí zprávy Evropské komise o stavu hospodářství v ČR a jsou základem vyjednávání mezi Komisi a Českem. „Soupis není vyčerpávající nebo výlučný. Představuje pohled Komise na to, jak maximalizovat pozitivní ekonomický dopad tří fondů kohezní politiky,“ uvedli zástupci Komise.

Co se týče prvního politického cíle, tj. inteligentnější Evropy, nepatří Česká republika mezi velké inovátory. Postrádá totiž inovativní podniky, které jsou hlavním hybatelem konkurenceschopnosti. Komise proto ČR doporučila podporovat spolupráci mezi výzkumnými institucemi, navýšit investice pro vědecké obory na vysokých školách a zvýšit spolupráci mezi školami a podniky. Větší finanční podpory by se také měly dočkat malé a střední podniky, které v digitalizaci a zavádění moderních technologií nejvíce zaostávají.

Unie chce dát evropským vědcům více peněz. Zájem Čechů je ale zatím nízký

Na výzkum a inovace půjde v příštím programovém období více finančních prostředků. Česká republika však v participaci na programu Horizon 2020 zaostává. Může za to složitost podávání žádosti i nedostatečná informovanost.

Jednou z investičních priorit je i nízkouhlíková a zelenější Evropa. Až 30 % finančních prostředků by tak mělo plynout na opatření na ochranu klimatu, oběhové hospodářství, ekologickou výrobu energie a větší množství obnovitelných zdrojů energie. Česká republika by tak mohla více investovat do renovace budov či výměn starých kotlů v domácnostech.

Vzhledem k loňskému suchu by mělo podle návrhu Komise dojít k navýšení prostředků na různá preventivní opatření, např. obnovu a údržbu řek, mokřadů a povodí nebo regulace odtoku vody a stavby na zachycování srážek. Česko by podle Komise mělo také investovat do likvidace černých skládek a do zelené infrastruktury v městech.

Kohezní politika EU má být podle europoslanců ekologičtější

Výbor Evropského parlamentu pro regionální rozvoj požaduje ekologičtější kohezní politiku. V přijatém nařízení se poprvé objevil i zákaz podpory fosilních paliv.

Třetím politickým cílem Komise je propojenější Evropa. Právě infrastruktura, do které šlo v minulých programových obdobích nejvíce peněz, nedosahuje průměru EU. Stále je třeba dobudovat kilometry silnic a dálnic, modernizovat železniční tratě a odstranit regionální rozdíly v dopravní dostupnosti. Česko by také mělo poskytovat více financí na ekologickou hromadnou dopravu v městech.

Další prioritou je i sociální oblast. Právě stárnutí populace a nedostatek pracovních sil brzdí českou ekonomiku. Pomoci by podle Komise mohla větší podpora určitých skupin na trhu práce, např. žen s malými dětmi, cizinců, mladých lidí a osob nad 50 let. Větší důraz by měl být kladen i na rekvalifikační kurzy a systém celoživotního učení a rozšiřování kvalifikace.

Posledním politickým cílem je Evropa blíže občanům. Za touto prioritou stojí stírání regionálních rozdílů a zlepšení života obyvatel v zaostávajících regionech. Větší podporu pak získají tzv. uhelné regiony. Jedná se o Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj.

Jak probudit uhelné regiony k novému životu: případ Ústeckého kraje

Ústecký kraj potřebuje dobré napojení na ekonomická centra i vzájemné propojení svých měst. Vedle infrastruktury je potřeba klást důraz na vzdělání, vytvoření příjemného životního prostředí a spolupráci se sousedy, zaznělo na debatě, kterou pořádal EURACTIV.cz.

V dokumentu se také uvádí, že by se ČR měla zaměřit na lepší zadávání veřejných zakázek, snížení administrativní zátěže pro podnikatele a lépe a účinněji řešit střet zájmů, podvody a korupci. To vše totiž ovlivňuje úspěšné čerpání z evropských fondů.

„Určitě se ve shodě s doporučeními budeme soustředit na podporu nových technologií, modernizaci infrastruktury či zavádění ekologických řešení a digitálních služeb. Stranou nezůstanou ani inovace a modernizace trhu práce,“ uvedl náměstek Semorád a dodal „za ČR jsme ale identifikovali i další oblasti, které jsou důležité pro rozvoj regionů. Je to například podpora kulturního dědictví, reforma vzdělávání, modernizace veřejné správy či sociální oblast. Důležitý bude i boj proti suchu.“

Co požaduje Česká republika?

Komise kromě svých investičních priorit představila také pravidla tzv. tematické koncentrace, které musí každá členská země při čerpání financí z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) dodržovat. Na první cíl (inteligentnější Evropa) má v případě ČR jít 45 % z celé alokace ERDF a na druhý cíl (nízkouhlíková a zelenější Evropa) 30 % alokované částky z ERDF. S takto nastavenými pravidly mnozí zástupci Česka nesouhlasí a požadují její snížení nebo alespoň větší flexibilitu při přesouvání peněz v operačních programech.

ČR chce víc manévrovacího prostoru pro přesouvání peněz EU v operačních programech

Česko chce do budoucna větší flexibilitu v tom, jak bude nakládat s evropskými prostředky. Zároveň bude při vyjednávání o víceletém finančním rámci usilovat o zmírnění implementačních pravidel.

„Pětasedmdesát procent, které jsou navrhované na první dva politické cíle kohezní politiky, se nám zdají poměrně dost. V tomto bodě jsou všechny kraje zajedno,“ uvedl vedoucí oddělení regionálního rozvoje Pardubického kraje Miroslav Smejkal na debatě, kterou uspořádal EURACTIV.cz v listopadu loňského roku v Pardubicích. „Byli bychom rádi, kdyby na první dva cíle byla hranice menší i z toho důvodu, že potřeby krajů jsou v oblasti dopravy a vzdělávání,“ dodal.

Podobný názor zastává i ministerstvo pro místní rozvoj. „Nejvíce nás teď trápí tematická koncentrace, kdy vlastně Komise dala 5 politických cílů a těch 75 % by mělo být věnováno do prvních dvou politických cílů, a to je zjednodušeně na inovace, výzkum a ekologii,“ uvedl náměstek Semorád. „Zbytek je pro nás velmi důležitý, a to je doprava a sociální věci. Na to všechno by mělo zbýt 25 % z celkové sumy peněz, což my považujeme za velmi málo,“ dodal.

„ČR nicméně nyní ve vyjednávání prosazuje větší volnost, tudíž stanovení nižší procentní hranice na pravidla pro rozdělování prostředků,“ uvádí se v Národní koncepci realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020. „Jelikož pět uvedených politických cílů neobsahuje některé z tematických (pod)oblastí NKR (např. oblast veřejné správy), usiluje ČR ve vyjednávání o tematické rozšíření těchto politických cílů, definovaných v návrhu nařízení pro EU fondy,“ dodává dokument.

Součástí dohody o partnerství je i návrh struktury operačních programů. Ten vláda schválila v únoru letošního roku. „Přestože nás čeká ještě hodně práce, kdy budeme připravovat konkrétní specifika operačních programů, již je jasné, jakým směrem se bude nastavení systému čerpání pro příští období ubírat,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. „Schválený návrh se zakládá na zkušenostech ze současného období a staví hlavně na kontinuitě. Zachování podobného systému zajistí hladký přechod mezi obdobími, ale hlavně myslíme na příjemce, kteří se v zaběhnutém systému již orientují,“ dodala.

Schválený návrh počítá s šesti tematickými operačními programy (OP), operačním programem technické pomoci a programem přeshraniční spolupráce, který je stále v jednání se zahraničními partnery.

Přehled operačních programů a řídících orgánů pro období 2021-2027. Zdroj: dotaceeu.cz.

Národní orgán pro koordinaci MMR připravil dvě varianty struktury OP. Druhá neschválená varianta počítala se třemi tematickými operačními programy, jedním regionálním operačním programem, operačním programem technické pomoci a programem přeshraniční spolupráce. V případě schválení této varianty by došlo ke snížení počtu OP a potenciálně snazší koordinaci na národní úrovni. Negativa však převyšovala pozitiva tohoto návrhu. Muselo by dojít ke změně v implementační struktuře, což by bylo méně přehledné pro žadatele. Riziková by byla i koncentrace velkého množství finančních prostředků do jednoho operačního programu, což by v případě jeho pozastavení mělo významný dopad na rozpočet.

Schválená varianta přinese podle ministerstva pro místní rozvoj menší změny celého systému, implementační struktury, a navíc je pro žadatele známá. Navíc zajistí plynulý přechod mezi programovými obdobími, čímž eliminuje rizika spojená se zpožděním v čerpání a přizpůsobování se zcela nové struktuře.

Názvy operačních programů jsou však předběžné, neboť bude probíhat na toto téma ještě další vyjednávání, stejně jako upřesnění oblastí, které bude možné z těchto programů podporovat. Finální návrh operačních programů a Dohody o partnerství mají být předloženy vládě do března příštího roku.