Contipro už 30 let vyrábí „zázračnou“ kyselinu, která hojí rány a ničí vrásky. Firmě pomohly i evropské programy

© Shutterstock

Tento článek je součástí Special reportu: Prosperující Česko

České Contipro dodává kyselinu hyaluronovou největším kosmetickým a farmaceutickým firmám světa. Její výrobu kombinuje i s nanotechnologiemi. Firma vytvořila třeba přístroj, který dokáže z nanovláken kyseliny a dalších látek vytvořit 3D objekty využívané v medicíně.

Kyselina hyaluronová je známá jako kosmetický svatý grál. Látka, která redukuje vrásky a vyhlazuje pleť, má ale široké použití i ve farmacii. Pomáhá hojit rány nebo snadněji zavést do těla implantáty. V Česku ji vyrábí společnost Contipro, patřící mezi tři největší producenty této látky na světě. K letošním, 30. narozeninám si firma nadělí novou halu a obchodní pobočku ve Spojených státech. Nově také plánuje uvést na trh například produkt, který dokáže zacelit poškozené chrupavky, nebo náplasti s nanovlákny kyseliny hyaluronové, jež urychlují hojení ran.

„S mými tehdejšími společníky jsme začínali od nuly a bez peněz. Dnes patříme ve světě nejen mezi uznávané výrobce kyseliny hyaluronové, ale i mezi globální producenty nanomateriálů pro medicínské účely. Ušli jsme obrovský kus cesty,“ hodnotí majitel a ředitel firmy Vladimír Velebný, pohodlně usazený v jedné ze zasedaček Contipra v Dolní Dobrouči. Za okny areálu v podhůří Orlických hor sněží a vločky připomíná i kyselina hyaluronová, kterou firma prodává kosmetickým a farmaceutickým společnostem ve formě bílého prášku. Může mít ale i podobu nanovláken, hydrogelu nebo třeba vaty.

Kohoutí hřebínky nahradily bakterie

V minulosti se k její výrobě používaly pupeční šňůry či hřebínky kohoutů. Contipro se ale rozhodlo jít jinou cestou. „Za minulého režimu se v Československu vyráběla kyselina hyaluronová na kohoutí farmě poblíž slovenského Holíče. Nevykastrovaní kohouti mají velké hřebínky, které drží tvar díky této látce. Na rozdíl od brojlerů ale nejsou k jídlu, takže se nechávali zkrmovat norkům. Byla k tomu potřeba obrovská plocha, a navíc se tam šířil smrad. Věděl jsem proto, že takhle to dělat nechci,“ líčí Velebný.

Výzkumu kyseliny hyaluronové a dalších pojivových tkání, jako je kolagen či elastin, se věnoval už před revolucí na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. A jako vystudovaný biochemik se při rozjezdu Contipra rozhodl k výrobě této kyseliny použít bakterie druhu Streptococcus zooepidemicus, jež jsou touto látkou přirozeně obalené. Jde o bakterie, které způsobují rýmu u koní. V Dolní Dobrouči je ale už před 30 lety zbavili patogenů, aby nebyly nebezpečné pro zvířata ani lidi.

„Podařilo se nám tyto bakterie ochočit natolik, že velkou část práce dělají za nás samy. Výrobní linku máme tak zautomatizovanou, že ji během každé směny ovládají jen dva lidé,“ popisuje Ondřej Jireš, šéf komunikace a marketingu Contipra, zatímco nás provází areálem firmy.

Nahlížíme do laboratoří, kde vědci například testují, jak přirozenými procesy zvýšit efektivitu bakterií. V celém areálu zabírají laboratorní plochy 4000 metrů čtverečních. Do výzkumu firma investuje většinu svých zisků a důraz na tuto oblast je znát i na poměru zaměstnanců. Z celkem 300 lidí jich ve výzkumu a vývoji pracuje kolem 140, zatímco ve výrobě jen asi 50.

Čeští vědci hledají lék na rakovinu v centru postaveném z evropských fondů

Finance z EU se nemalou měrou podílejí na rozvoji české vědy a do budoucna by měly ještě více. Jedním z velmi úspěšných příkladů je světově uznávané centrum BIOCEV, kde se mj. provádí výzkum vzácných chorob.

Contipro se zabývá i základním výzkumem, což je obvykle doména akademiků a komerční podniky se do této oblasti příliš nepouštějí. „Zkoumáme, jak obecně fungují procesy v lidském těle a jak buňky reagují na různé látky. Tím, že k tomu nemusíme využívat externí pracoviště, jsme mnohem flexibilnější. Umožňuje nám to snáze najít neprobádané cesty,“ vysvětluje Jireš.

Uvádění novinek na trh se komplikuje

Každý rok se firma snaží přijít alespoň se třemi novými výrobky. V současnosti má například ve fázi klinického testování gel, který dokáže opravit poškozenou chrupavku.

„Artroskopicky se vpraví ke chrupavce, kde vytvoří pevnou strukturu a zacelí místo poškození. Je vytvořený z kyseliny hyaluronové, která je přirozenou součástí kloubů, a tak se jí tělo nebrání. Na trhu už jsou injekce s touto kyselinou, která umí zlepšit stav chrupavky, ale opravit ji nedokáže. Proto věřím, že tento produkt bude přelomový,“ říká majitel firmy Vladimír Velebný.

Další z inovací, které se firma chystá uvést na trh, jsou náplasti a obvazy s nanovlákny z kyseliny hyaluronové. Ta umožňují takzvané vlhké hojení. Zadržují v ráně vodu a díky tomu buňky regenerují rychleji. Mezi připravované novinky patří i přípravek proti bolestem zad. Změkčuje ztuhlé fascie, což jsou blány obalující svaly, a umožňuje tak bezbolestný pohyb. Do svého portfolia chce firma přidat i peptidy, jež zlepšují charakter kůže a mají využití v kosmetickém průmyslu. „Kvůli chybějícím certifikačním pracovištím v Evropské unii se ale zablokovalo schvalování zdravotnických prostředků. S uvedením těchto a dalších produktů na trh tak musíme počkat,“ uvádí Velebný.

Vedle látek určených pro lidi vyrábí firma i veterinární přípravky. Jejím hlavním produktem ale zůstává kyselina hyaluronová, generující 90 procent tržeb. Ty loni dosáhly asi 900 milionů korun a za posledních pět let vzrostly o 100 procent.

Ročně společnost vyrobí několik desítek tun zmíněné kyseliny. Látka určená pro kosmetické účely je přitom výrazně levnější než kyselina pro farmaceutické přípravky. Důvodem je, že ve farmacii jsou vyšší nároky na čistotu suroviny i množství potřebných razítek. Poptávka přitom neustále roste v obou segmentech, a tak firma průběžně rozšiřuje své kapacity. Letos dostaví novou halu, kde by měla být výroba i výzkum a vývoj.

Ve světě firma uspěla byznysově i vědecky

Většina produkce putuje z Dolní Dobrouče do zahraničí. Kyselinu hyaluronovou společnost vyváží asi do 70 zemí světa. Ze začátku se přitom na výrobce z Česka západní firmy dívaly nedůvěřivě a dodávky odmítaly. Překonat tento ostych se podle Velebného podařilo Contipru díky třem základním pilířům.

„Prvním je špičková kvalita, která musí být srovnatelná se Západem, ne-li lepší. Dále jsme převzali část nákladů zákazníka na sebe. Děláme pro ně třeba výzkum a vývoj, který ale využijeme i my. A za třetí přicházíme na trh s novinkami, které nevznikly na základě poptávky, ale když je zákazník uvidí, tak si uvědomí, že přesně tohle potřeboval,“ vyjmenovává majitel firmy.

Ta má obchodní pobočky ve Francii, Německu a Rusku a letos otevře jednu i v USA. „Jediný světadíl, kde nepůsobíme, je Antarktida. Tučňáci se našimi produkty mazat nechtějí a s tím nic nenaděláme. Ale jsou oblasti, kde bychom rádi prodávali víc. Proto zvažujeme třeba otevření pobočky v Jižní Americe,“ říká Velebný.

Výrobu ale do zahraničí firma přesouvat nechce mimo jiné i kvůli tomu, že se obává prozrazení svého know-how. Ze stejného důvodu některé nápady radši ani nepatentuje, aby je po zveřejnění někdo nezkopíroval. To ale neznamená, že má Contipro málo patentů, získalo jich přes 100.

Spolu s dalšími firmami a akademickými pracovišti se účastní i různých evropských výzkumných projektů, které hradí Evropská unie. V současnosti se podílí na řešení asi sedmi z nich. Jeden se zaměřuje například na opravu poškozených periferních nervů. „Velice špatně srůstají a většinou nesrostou vůbec. V rámci evropského projektu se nám podařilo vyvinout implantát tvořený nanovlákny kyseliny hyaluronové, díky němuž se výběžky nervových buněk dokážou znovu najít a spojit,“ popisuje Jireš.

Nové respirátory z 3D tiskárny vznikly v centru financovaném z evropského programu Horizont 2020

Evropské fondy mohou být užitečné. Důkazem je centrum RICAIP, díky kterému se teď v Česku tisknou potřebné respirátory. 

Aby mohlo Contipro 3D objekt z nanovláken vyrobit, muselo vytvořit přístroj, který by to dokázal. A ten nyní prodává i dalším společnostem. V jiném evropském projektu zase firma vyvíjela síťky na kardiostimulátory z kyseliny hyaluronové, díky nimž tělo lépe přijme cizí předmět.

„Je zajímavé, že celounijní programy jsou z hlediska administrativy výrazně jednodušší než evropské dotační programy spravované na národní úrovni. Občas mi proto přijde, že v Česku si to sami zbytečně komplikujeme,“ říká Velebný. Z evropských dotací přidělovaných přes Česko podle něj firmě nejvíc pomáhají programy typu Potenciál a Inovace, jež jí umožňují dál rozšiřovat výzkumnou a výrobní kapacitu, stavět nové haly nebo nakupovat přístroje. Naopak programy určené na konkrétní výzkumné a vývojové projekty podle něj doprovází zbytečná omezení.

„Ročně investujeme do výzkumu kolem 100 milionů korun. A v jednom roce, kdy jsme řešili paralelně tři evropské projekty, představovaly unijní peníze asi sedm procent našich nákladů na výzkum. Jde tedy o milionové částky, které naše bádání posouvají vpřed,“ líčí majitel firmy. Z dotací získala firma za poslední čtyři roky celkem 103 milionů korun.

Produktový inkubátor láká cizince

Nesouhlasí přitom s názorem, že by soukromé firmy neměly dostávat dotace. „Moje zkušenost je taková, že firmy, které si na svůj byznys musí vydělat, mnohem víc řeší, jestli pro ně dotace má smysl a jestli projekt mohou zlevnit. A to se ve vědeckých institucích obvykle neděje. Ty žádají o dotace jen proto, že přinášejí peníze. Kvůli tomu ale řeší často zbytečně moc projektů naráz a každý trvá strašně dlouho,“ uvádí Velebný.

Mrzí ho také, že české univerzity a firmy zatím neprojevily zájem o produktový inkubátor, který Contipro zřídilo. Zájemcům v něm poskytuje laboratorní prostory pro vývoj produktu či pomoc s jeho uvedením na trh. Zatím ale inkubátor využívají jen zahraniční společnosti a univerzity.

Radost má naopak ze studentů, kteří se firmě hlásí do vzdělávacích programů. Oblíbený je například program Fybich, kterým prošlo kolem 500 středoškoláků. Stážisté se v rámci něj mohou účastnit vědeckého výzkumu. Často na základě toho vypracovávají odborné práce, s nimiž jich už řada uspěla na světových soutěžích v USA, Číně či Rusku. Na výzkumu v Contipru se podílejí i desítky vysokoškoláků, kteří tady zpracovávají své bakalářské, diplomové či disertační práce. „Studenti díky tomu získají zajímavou praxi a někteří tady zůstávají i po škole. Pro nás je to skvělý způsob, jak přilákat mladé uchazeče,“ uvádí Ondřej Jireš.

Loni také firma uskutečnila první ročník Ceny Contipro, kterou odměňuje diplomové práce v oblasti přírodních věd. A firma má i vlastní mateřskou a základní školu pro veřejnost.

Velebný věří, že i v budoucnu jeho byznys poroste. „Kyselina hyaluronová má stále ještě obrovský nevyužitý potenciál. V budoucnu najde uplatnění v chirurgii, onkologii, gynekologii nebo urologii. Ve spolupráci s lékaři se proto chceme soustředit hlavně na hledání dalších možností využití.“

Článek původně vyšel v magazínu Hospodářských novin v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.