Chudí proti bohatým? Země EU čeká další souboj o evropské peníze

© Shutterstock

Premiéři a prezidenti zemí EU se příští týden setkají v Bruselu, aby se pokusili najít kompromis ohledně budoucího víceletého finančního rámce pro období 2021-2027. Evropský komisař pro rozpočet Johannes Hahn věří, že jednání bude úspěšné.

Méně rozvinuté členské země EU trvají na tom, aby v následujícím rozpočtovém období 2021-2027 měly k dispozici stejný objem evropských fondů, jaký měly doposud. Nepřekvapivě je mezi nimi i Česko, které je spolu s dalšími „kohezními zeměmi“ na financích z EU částečně závislé.

Na druhé straně stojí skupina starších členských států, které chtějí tzv. politiku soudržnosti i zemědělské fondy omezit. Právě oni jsou totiž čistými plátci do unijního rozpočtu, což znamená, že do rozpočtu EU odvádějí více peněz, než z něj dostávají. Jejich peníze přitom míří právě do chudších členských států, kde financují mimo jiné rozvoj infrastruktury.

Pokud by se EU rozhodla investovat do chudších členských států ve stejné míře jako dosud a zároveň financovat nové unijní priority, jako je ochrana klimatu nebo vnějších hranic, musel by se rozpočet navýšit. Pro bohatší státy takový scénář znamená vyšší příspěvky. Další možností, jak unijní rozpočet obohatit, je posílení tzv. vlastních zdrojů. V této souvislosti se skloňuje například možnost zavedení celoevropské uhlíkové nebo digitální daně. Takovou cestu ale česká vláda odmítá.

Přátelé koheze se nevzdávají. Portugalský summit ale nic nového nepřinesl

V portugalském městě Beja se v sobotu 1. února sešli zástupci skupiny členských zemí EU, kterým se nelíbí navrhovaná podoba příštího víceletého rozpočtu Unie, a chtějí ji změnit. Český premiér Babiš tradičně nešetřil kritikou na adresu Evropské komise.

Právě hledání kompromisu mezi požadavky chudších a bohatších členských států bude předmětem mimořádného summitu Evropské rady, který se koná ve čtvrtek 20. února v Bruselu.

„Všichni víme, co je ve hře,“ zdůraznila na dnešní debatě Evropského parlamentu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Čas běží. Pokud nebude rozpočet schválen včas, příští rok nebudeme schopni podporovat nové priority,“ dodala.

Nový rozpočtový rámec EU by se měl rozeběhnout již 1. ledna 2021, členské státy by se proto měly dohodnout co nejdříve. Příležitost k dosažení kompromisu budou mít právě na mimořádném summitu.

„Navštívil jsem mnoho zemí a mnoho jednání. Věřím, že příští týden můžeme dospět ke konsenzu,“ prohlásil dnes evropský komisař pro rozpočet Johannes Hahn. K dohodě je podle jeho slov zapotřebí „dobrá vůle a energie“. Apeloval přitom zejména na větší členské státy EU, které by podle něj měly být aktivnější a intenzivněji usilovat o dosažení dohody.

Česko a Rakousko se neshodují na výši víceletého rozpočtu EU, ohledně dotací jsou ale za jedno

Státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková a rakouská ministryně pro EU Karoline Edtstadlerová dnes společně jednaly zejména o přípravě víceletého finančního rámce unie na roky 2021 až 2027.

EP chce posílit vlastní zdroje rozpočtu, ČR to odmítá

Zatímco pozice zemí zůstává zatím ve hvězdách, Evropský parlament, který musí výsledné nařízení o víceletém finančním rámci schválit, má ve věci jasno. Poslanci chtějí zachovat objem evropských fondů, a to jak strukturálních, tak i zemědělských. Zároveň ale chtějí navýšit objem prostředků určených na celoevropské programy, jako je například Erasmus+ nebo Horizont Evropa zaměřený na podporu vědy a výzkumu.

InvestEU: Česká příležitost, jak se odpoutat od „pohodlných“ dotací

Dotací z kohezních fondů Evropské unie, na které Česká republika tradičně hodně spoléhá, postupně ubývá. Za rohem ovšem čeká šance, jak zmodernizovat české nakládání se zdroji pro veřejné účely. Jmenuje se InvestEU.

Aby si EU mohla takové investice dovolit, musí podle EP začít využívat nové vlastní zdroje, tedy již zmíněnou uhlíkovou nebo digitální daň. Podporuje také návrh Komise, která vidí další zdroje rozpočtu ve společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob a v poplatku za množství nerecyklovaných plastových obalů v jednotlivých členských státech.

Ne všichni čeští poslanci ale s takovou rétorikou souhlasí. „Evropský parlament počítá s vyššími výdaji i vyššími příjmy. Čistí plátci ale nechtějí více přispívat, budou proto sílit snahy o vytvoření dodatečných vlastních zdrojů. EU ale není stát, nemůžeme přímo danit obyvatele,“ namítla na dnešním jednání europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS, ECR).

Posílení vlastních zdrojů je ale v rozporu i s českou pozicí. Česko chce místo toho využít na podporu chudších regionů peníze, které by EU mohla uspořit v jiných kapitolách rozpočtu. Premiér Andrej Babiš v této souvislosti zmínil například rabaty, tedy slevy z odvodů do společného rozpočtu, které využívala zejména Velká Británie a největší čistí plátci do rozpočtu (Německo, Rakousko, Švédsko a Nizozemsko). Právě s těmito návrhy chce své unijní kolegy přesvědčit o tom, že výši evropských fondů lze zachovat i v budoucnu bez nutnosti vytváření nových rozpočtových zdrojů.

Video: Česko bojuje proti škrtům v evropských fondech. O jejich objemu se rozhodne letos

Země EU v současné době jednají o budoucí podobě evropského rozpočtu pro období 2021-2027. Skupina států v čele s Českem bojuje za zachování evropských fondů v jejich dosavadním objemu, jiné země pro změnu usilují o jejich snížení.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.