Chcete evropské peníze na farmaření? Požádat o ně rozhodně nestačí

© Shutterstock

Nic není zadarmo a pro evropské dotace to platí dvojnásob. Přestože z Bruselu proudí do českých kravínů, stájí, lesů, polí i luk každým rokem desítky miliard korun, dosáhnout na ně není jednoduché.

Na počátku všeho stojí farmář, zemědělské družstvo nebo velká společnost, která musí zjistit, jaké možnosti vůbec existují, jaké podmínky musí splnit a co dalšího čerpání evropských dotací obnáší. Až poté je na řadě vyplnění žádosti a zisk kýžených finančních prostředků. Ani to však není konec – zemědělce pak čeká série kontrol včetně těch „neviditelných“ spočívajících v satelitním snímání pozemků.

Evropské zemědělské dotace lze rozdělit do dvou hlavních pilířů. Prvním pilířem jsou takzvané přímé platby. O ty si může zažádat každý zemědělský podnikatel, který splňuje podmínky předem stanovené ministerstvem zemědělství. Druhým pilířem je Program rozvoje venkova, který financuje různé zemědělské projekty od nákupu traktorů až po výstavbu ubytování pro návštěvníky rodinného statku.

Cesta k zemědělským dotacím vede přes haldy papíru. Změna je zatím v nedohlednu

Čerpání ze zemědělských fondů EU není snadné ani pro farmáře, ani pro úředníky, kteří platby administrují a proplácejí. Ministerstvo zemědělství vidí chybu především na evropské úrovni. 

Kdo plní podmínky, může požádat o přímou platbu

Zemědělci, kteří chtějí čerpat z EU přímé platby, musí dodržovat takzvané „cross compliance“ nebo-li kontrolu podmíněnosti. Jedná se o soubor pravidel, který se týká zdraví zvířat a jejich dobrých životních podmínek, zdraví rostlin, životního prostředí a samozřejmě také lidského zdraví. Mezi další základní podmínky pro získání dotace patří evidence veškeré zemědělské půdy, kterou má osoba k dispozici, a deklarace pěstované biomasy, tedy produktů určených k výrobě paliva.

„Výše podpory, kterou zemědělci získají, není vázána na objem jejich produkce, ale je koncipována tak, aby poskytovala zemědělcům v EU dostatečnou záchrannou síť v případě kolísání tržních cen,“ vysvětluje důležitost přímých plateb Evropská komise. Přímé platby zahrnují základní platbu na plochu zemědělské půdy a dále příspěvky za ekologické hospodaření označované jako greening nebo třeba speciální dotace pro mladé zemědělce.

Zemědělci stárnou. Mladší generace nemají přístup k půdě a na zemědělství pohlížejí negativně

Zemědělství trápí stárnutí farmářů a mladší se do agrárního sektoru příliš nehrnout. Příčinou je omezený přístup k půdě, migrace z venkova do měst i negativní mediální obraz.

Přímé platby zemědělci nezískávají automaticky. Musejí vyplnit takzvanou Jednotnou žádost, a to v předem stanoveném termínu prostřednictvím online Portálu farmáře. Elektronizace se totiž postupně dostává i do zemědělství, a pokud má podnikatel zřízenou datovou schránku, kvůli žádosti o přímou platbu nemusí ani vycházet z domu.

„Podání elektronickou cestou je pro žadatele nejvýhodnější a nejjednodušší využije-li Portál farmáře,“ uvádí Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF), který je za sběr a schvalování žádostí odpovědný.

Pak už se musí zemědělec připravit na kontrolu, a to jak na fyzickou tak takzvaně dálkovou. Jeho zemědělské plochy jsou totiž pod dohledem družic, z jejichž snímků je patrné, jak na své půdě zemědělec hospodaří a zda plní všechny stanovené podmínky pro získání finančního obnosu.

SZIF poté začne hromadně vydávat rozhodnutí k jednotlivým platbám a společně s ním vyplácí i první porci zálohy. Letos například získají čeští zemědělci peníze již v listopadu – nejprve 70% zálohu, a zbytek částky v prosinci. Evropská komise se totiž rozhodla uvolnit peníze pro zemědělce o měsíc dříve než obvykle, a to kvůli devastujícímu suchu.

Zemědělci letos obdrží evropské dotace o měsíc dřív. Může za to sucho

Až 70 procent přímých plateb budou moci evropští zemědělci opět získat o měsíc dřív. Některým se také uvolní vyšší zálohy na rozvoj venkova. Česko využije pouze první opatření, dopady sucha na venkov se budou řešit národními prostředky.

Letošní lhůta pro zažádání o přímou platbu však skončila již v květnu, zemědělci, kteří to nestihli, proto musejí počkat na příští rok. V březnu a dubnu obvykle SZIF pořádá ve městech o celé ČR semináře, díky kterým mohou zemědělci zjistit podrobné informace.

Zemědělství a rozvoj venkova

Komu nestačí získávat sazby na každý hektar své zemědělské půdy, ten může zkusit své štěstí při žádosti o finance z Programu rozvoje venkova (PRV). Jeho cílem je zlepšovat život lidí na venkově včetně samotných zemědělců. Pomáhá zemědělcům s pěstováním plodin, chovem zvířat a produkci potravin. Z PRV si totiž mohou pořídit nové dojící roboty, postavit stáje nebo jízdárnu pro výcvik mladých jezdců na koni. Podporuje také mladé lidi v tom, aby začali podnikat v zemědělství a vrátili se z měst zpět na venkov.

V případě PRV si ale zemědělci musí dávat pozor – ve většině případů dostávají podporu až poté, co zamýšlený projekt uskuteční. Nejprve tedy zemědělec musí koupit traktor a až následně za něj z evropských fondů inkasuje peníze. Nemusí se přitom jednat o celou sumu, PRV hradí předem stanovenou procentuální část z celkových nákladů. Pokud chce například zemědělec zaplatit za vybudování nového skladu pro seno a slámu, získá 40 – 60 %, začíná-li s obnovou lesa, dostane 100 % částky.

Zemědělec bere dotace, aby chleba nestál 100 Kč, říká farmář Duda z Tisku

Evropská unie nic nenařizuje, jen doporučuje, vzpomíná soukromý zemědělec z Vlašimska na rozhovor se svým nizozemským kolegou. Čeští úředníci by se podle něj měli zamyslet nad byrokracií a papírováním.

Mladí zemědělci a začínající podnikatelé v jedné osobě si zase mohou požádat o částku 45 tisíc eur a tak dále. Možností jsou desítky a přehled o nich sdílí na svých webových stránkách ministerstvo zemědělství společně se Státním zemědělským a intervenčním fondem.

Pro zisk dotace z PRV zemědělcům podobně jako u přímých plateb poslouží Portál farmáře. Tam opět musí vyplnit žádost, a to na základě předem vypsaného kola sběru žádostí. Ministerstvo zemědělství vypisuje kola v průběhu roku, a to vždy na konkrétní opatření s předem stanovenými podmínkami. V říjnu se například otevře sběr žádostí pro podzimní kolo, což by mělo zajímat všechny zemědělce, kteří chtějí získat dotaci na modernizaci své zemědělské techniky, na výrobu potravin, péči o svůj les, produkci biomasy pro výrobu paliva nebo na podporu spolupráce farmářů a drobných obchodníků.

Pokud zemědělec vyplní žádost a jeho projekt schválí SZIF, může podepsat takzvanou dohodu o dotaci. V ní se mimo jiné uvádí termín, kdy podnikatel musí vyplnit další žádost – tentokrát o vyplacení dotace. Podobně jako v případě přímých plateb jsou s dotacemi z PRV spojené také kontroly.

Čeští zemědělci udělají pro dotace vše, zaznělo na debatě v Olomouci

Společnou zemědělskou politiku EU čekají změny, čeští zemědělci se ale nedokáží shodnout na tom, jak by měla budoucnost evropského zemědělství vypadat. Diskuse se omezuje na zastropování dotací. 

Zemědělec navíc musí uchovávat veškeré účetnictví týkající se dotovaného objektu, ať už se jedná o stáje pro koně nebo kravín produkující své vlastní jogurty. Určitou dobu po převzetí dotace zkrátka musí být schopen doložit, že dotovaný projekt je „finančně zdraví“. To se však netýká projektů, do kterých bylo investováno méně než 1 milion korun.

Ani to však není všechno. Evropská unie si totiž zakládá na tom, aby bylo vidět, kam své peníze investuje. Zemědělci čerpající dotace z PRV proto musejí na svém objektu vyvěsit plakát nebo informační desku o tom, že získali finance z Evropské unie, umístit tam její logo a uvést o jaké opatření se jednalo. Ke všem těmto náležitostem si může na internetu stáhnout podrobnou příručku.

Článek původně vyšel v příloze Hospodářských novin v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.