Čeští vědci hledají lék na rakovinu v centru postaveném z evropských fondů

[© Shutterstock/Gorodenkoff]

Finance z EU se nemalou měrou podílejí na rozvoji české vědy a do budoucna by měly ještě více. Jedním z velmi úspěšných příkladů je světově uznávané centrum BIOCEV, kde se mj. provádí výzkum vzácných chorob. Vzniklo zde také více jak 20 patentů.

Biologické a biomedicínské centrum (BIOCEV) ve středočeském Vestci, které spadá pod Univerzitu Karlovu a Akademii věd ČR, dnes umožňuje díky nemalé finanční podpoře EU národním i mezinárodním vědcům zkoumat nové léky a léčebné metody proti onkologickým onemocněním, jako například nové léčebné postupy proti nádorovým buňkám a omezením vzniku metastáz.

„V kontextu české (i evropské) vědy představuje BIOCEV špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny. Díky vzniku tohoto centra se podařilo propojit tradiční silné obory z oblasti biomedicíny, jako jsou virologie, genetika nebo chemie,“ zhodnotil na dotaz redakce realizovaný projekt mluvčí centra Petr Solil. 

Dodal navíc, že i přes běžné problémy spojené s realizací takto velkých projektů – „od komunikace, přes administraci až po stavební práce – se kvalitně nastavený vědecký model odrazil v nejvyšším dosaženém hodnocení z pěti předložených velkých projektů OP Výzkum a vývoj pro inovace. Centrum bylo otevřeno v roce 2016.

Světové vědecké centrum

Díky projektu za 2,3 miliardy korun, z čehož 2 miliardy pokryla dotace z EU, vzniklo ve výzkumném centru 25 tisíc m2 nových laboratoří, v nichž by mělo do konce desetiletí pracovat až 600 výzkumníků v rámci 56 výzkumných týmů.

„V současné době pracuje v centru přes 450 vědeckých a technických pracovníků. Téměř třetina z nich pochází ze zahraničí. Výzkumné týmy BIOCEV jsou držiteli více než dvou desítek patentů a publikovaly přes 750 vědeckých výstupů včetně článků v prestižních zahraničních časopisech (např. Cell, Molecular Cell, Nature Communication a Gastroenterology a dalších),“ popsal úspěchy centra Solil.

V centru se také nachází jedna z největších a nejmodernějších infrastruktur na světě pro fenogenomiku, která se specializuje na produkci geneticky modifikovaných myších modelů pro českou i zahraniční vědeckou komunitu. Myši totiž mají většinu genů společných s lidmi, díky čemuž je na nich možné studovat lidské nemoci a vyvinout tak účinné látky proti nim. Jak ovšem vysvětlil v dubnovém rozhovoru s ČTK vedoucí Českého centra pro fenogenomiku  (CCP) Radislav Sedláček, výzkumný proces je velmi zdlouhavý. V minulosti se rovněž centrum zabývalo výzkumem kožní nemoci u dětí.

„Mezi dalšími oblastmi výzkumu jsou např. kardiovaskulární choroby, metabolická i neurodegenerativní onemocnění nebo tzv. vzácné choroby (rare diseases), jež jsou v rámci Evropy definována jako život ohrožující nebo závažná chronická onemocnění, která jsou spojená s významným nárůstem morbidity a mortality nebo značnou redukcí kvality života postižených,“ upřesnil Solil další oblasti výzkumu v centru BIOCEV.

Centrum také v minulosti využilo finance z komunitárního programu Horizont 2020, například na posílení spolupráce se zahraničními partnery. Na podporu výzkumu čerpá rovněž národní zdroje.

Kromě výzkumu umožňuje centrum také praktickou výuku. „Ve spojení se špičkovým přístrojovým vybavením je BIOCEV centrem excelentního základního výzkumu, aktivně propojeným s výukou a vzděláváním studentů magisterského a doktorského studia, a s důrazem na spolupráci s biotechnologickými společnostmi formou smluvního výzkumu,“ upřesnil Solil.

Pět grantů Evropské výzkumné rady na pět let putuje do Česka. Podpoří projekty v biologii a astronomii

Ze zhruba třiceti českých žadatelů uspělo v získání grantu Evropské výzkumné rady pět, a dalších pět se dostalo do užšího výběru. Tři z neúspěšných sice dosáhli nejvyššího hodnocení, finance už ale na ně nezbyly.

Fondy EU posouvají českou vědu dál

Centrum BIOCEV je jedním z mnoha projektů z oblasti výzkumu, vývoje a vzdělávání (VVV), který získal peníze od EU.  Během čtyř let (2014-2018) se to podařilo devíti tisícům projektů na podporu všech typů škol, výzkumu a vývoje za téměř 68 miliard korun. Pro srovnání, v předchozím programovém období 2007-2013 dosáhlo na unijní podporu 2 199 projektů z oblasti výzkumu, technologického vývoje a inovací.

„Díky podpoře ESI fondů (evropské strukturální a investiční fondy, pozn. red.) se v ČR podařilo vybudovat mnoho kvalitních výzkumných a vývojových center, která pomohou dohnat zahraniční vědecký náskok, který vznikl v minulém století. Zároveň významnou měrou přispějí ke konkurenceschopnosti ČR, vzdělanosti i spolupráci s aplikační sférou,“ uvedl Solil z centra BIOCEV.

Prostředky EU tak dnes umožňují v českých vědeckých centrech například výzkum sladkovodních ekosystémů (v centru akvakultury a biodiverzity hydrocenóz CENAKVA pod Jihočeskou univerzitou), výzkum vlivů globálních změn (např. sucha) na ekosystémy pod Akademií věd, výzkum v oblasti elektroenergetiky nebo vesmíru.

Česká věda a výzkum příliš závisí na penězích zvenčí. Zlepšit by se měla i spolupráce firem a vědců

ČR se bude muset vyrovnat s několika výzvami v oblasti vědy a výzkumu. Patří mezi ně závislost na evropských dotacích a potřeba udržet provoz center, která vznikla za peníze z EU. Posílit by se měly vazby podniků a vědecké sféry.

Podle údajů Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které má v Česku na starosti koordinaci fondů EU, bylo z evropských prostředků dále přihlášeno a uděleno 531 vynálezů a patentů, vybudováno 78 vědecko-technických parků a 51 podnikatelských inkubátorů. Během dvanácti let rovněž vzniklo 5 168 inovací produktů, služeb či procesů s podporou EU. Jen v tomto období 2014-2020 bylo již realizováno za finanční spoluúčasti EU 648 inovací.

Operační program (OP) VVV je také po OP Zaměstnanost jedním z mála programů, z něhož se čerpá v současném programovém období 2014-2020 nejlépe, přestože ho ještě loni ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová považovala za jeden z nejohroženějších programů, vedle OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, Praha – Pól růstu a IROP. Jen za první čtvrtletí letošního roku bylo za právě realizované či nedávno dokončené projekty VVV proplaceno 3,4 miliardy korun.

Infrastruktura škol a školních zařízení se však může dotovat také z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Podpora z něj směřuje nejen na formální vzdělávání v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách, ale také na neformální, zájmové a celoživotní vzdělávání.

Pokroku si všímá i Evropská komise, která ve své studii uvedla, že ČR má nyní na vědu a výzkum více prostředků než při vstupu do Evropské unie. Zlepšení ale dosahuje pouze 0,6 procentního bodu, k čemuž přispěly nejen ESI fondy, ale také komunitární programy typu Horizont 2020 nebo program COSME. ČR tedy má stále co dohánět. Zatímco česká vláda vyčleňuje na tuto oblast necelá 2 procenta HDP, EU se zavázala ve své desetileté Strategii Evropa 2020 k tříprocentnímu cíli.

ČR by měla investovat do inovací a výzkumu, zní z Unie. Stát chce ale peníze z EU použít na dopravu a vzdělávání

Česká republika zahájila dialog se zástupci Komise o budoucí Dohodě o partnerství. Podle analýzy Komise Česko zaostává v oblastí inovací a výzkumu. Právě tam by měly směřovat finance z fondů EU po roce 2020.

Vzhledem k návrhu Komise na nasměrování evropských financí po roce 2020 zejména do oblasti výzkumu a vývoje (pod první prioritou „Inteligentnější Evropa“, kam by mělo směřovat až 45 % prostředků z fondů EU) se dá očekávat, že do tohoto sektoru poteče v budoucnu stále více financí.

Oblast výzkumu a inovací je pro budoucí programovací období 2021-2027 prioritou některých českých krajů nebo podniků.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.