Česko si prosadilo svou. EU bude chránit zemědělce před nekalými obchodními praktikami

[Shutterstock/Dragana Gordic]

Opožděné platby nebo zrušení objednávky na poslední chvíli – právě to jsou příklady nekalých praktik uplatňovaných obchodními řetězci vůči zemědělsko-potravinářským producentům. V EU budou i díky snaze ČR zcela zakázány.

Postavení drobných zemědělců a středně velkých producentů v zemědělském a potravinářském řetězci již nebude moci být v EU tak lehce zneužíváno většími obchodními partnery. Mají to zajistit nová pravidla EU, která napříč unijní sedmadvacítkou zakáží 16 nekalých obchodních praktik uplatňovaných jednostranně zpracovateli nebo prodejci.

Nová opatření také požadují, aby bylo protiprávní jednání potrestáno sankcemi ze strany národních orgánů. Předpisy se rovněž budou vztahovat jak na kupující z EU, tak i na ty ze zemí mimo Unii.

„Nekalým obchodním praktikám v zemědělsko-potravinovém řetězci odzvonilo, prodejci a provozovatelé již nebudou moci z titulu své velikosti zastrašovat menší obchodní partnery. Chceme, aby se zemědělcům dostalo spravedlivé ceny za jejich produkty a zároveň i uznání zásadní úlohy, kterou v naší společnosti mají,“ uvedla v prosinci při dosažení předběžné politické dohody zástupkyně tehdy předsedajícího Rakouska Elisabeth Köstingerová, spolková ministryně pro udržitelnost a cestovní ruch.

Zemědělci by neměli platit za potraviny, které se v obchodech zkazí. Návrh Komise se ČR zamlouvá

Ve veřejné konzultaci uvedlo až 96 % respondentů, že chtějí silnější postavení zemědělců vůči obchodním řetězcům. Komise na to zareagovala návrhem, který vítá i Česko.

Lepší postavení zemědělců v potravinovém řetězci podporuje téměř 9 z 10 Evropanů. Vyplývá to z průzkumu speciálního Eurobarometru z února loňského roku, který se vztahoval ke společné zemědělské politice. Ve veřejné konzultaci vypsané k návrhu předpisu se za silnější postavení zemědělců vůči obchodním řetězcům postavilo 96 procent respondentů.

Zakázané praktiky

Mezi nekalé obchodní praktiky byly zařazeny kupříkladu opožděné platby za potraviny a produkty rychle podléhající zkáze či zrušení objednávky na poslední chvíli v tak krátké lhůtě, že zabrání dodavateli najít pro ně alternativní využití. Další zakázanou praktikou budou například platby dodavatele za plýtvání potravinářskými produkty v prostorách odběratele, jednostranné nebo retroaktivní změny smluvních podmínek, nebo odmítání psaných smluvních ujednání.

Přípustné budou dále pouze postupy, na kterých se obchodní strany předem „jasně a jednoznačně dohodnou“. Může jít například o situaci, kdy kupující dodavateli vrací neprodané potraviny, kdy kupující od dodavatele vyžaduje platbu za uzavření či obnovení smlouvy o dodávkách potravin, nebo kdy dodavatel hradí propagační, reklamní či marketingovou kampaň kupujícího.

Další posun v otázce „dvojí kvality“ výrobků. Výbor EP přijal přísnější návrh směrnice

Zakázat firmám rozdílné složení výrobků ve stejných obalech napříč zeměmi EU jako tzv. nekalou obchodní praktiku prosazuje výbor IMCO Evropského parlamentu. Úspěch návrhu teď bude záviset na členských státech, rumunské předsednictví by ovšem podle experta mělo být změnám nakloněno.

Nová legislativa má vyrovnat pozici velkých zpracovatelů či obchodních řetězců na jedné straně a slabších obchodních partnerů, zejména jednotlivých farmářů či malých a středních producentů potravinářských výrobků, na straně druhé. Právě zemědělci jsou často nejzranitelnějším článkem řetězce. Jak informoval EURACTIV.com před Vánocemi, unijní farmáři získávají pouze 21 % podílu hodnoty zemědělských produktů, naopak téměř třetina jde k zpracovatelům a víc jak polovina k maloobchodníkům.

Podle mluvčí Asociace soukromých zemědělců Šárky Gorgoňové ale jen malá část zemědělců přímo obchoduje s maloobchodem. Spíše spolupracují s potravináři.

„Pokud v takových vztazích něco vadí, pak je to rostoucí koncentrace zpracovatelů a skutečnost, že se tito průmysloví výrobci tváří, že prodávají selské potraviny, čili zneužívají obvykle dobré jméno malých regionálních výrobců kvalitních potravin,“ upřesnila Gorgoňová s tím, že takové praktiky nejsou a nebudou novými pravidly postihnuty.

Podle ní by malým a středním zemědělcům pomohlo, kdyby EU podporovala například malovýrobu potravin, existenci krátkých dodavatelských řetězců nebo alternativní formy prodeje typu prodej ze dvora nebo prodej na farmářských trzích.

Jak zajistit kvalitní a zdravé potraviny? Polovina Čechů chce celoevropské řešení

Budoucnost potravinářství leží v inovacích i ve zdravých potravinách, shodují se odborníci, politici i veřejnost. Zemědělci by také měli být lépe chráněni v dodavatelském řetězci pomocí unijní legislativy.

Konkrétně se budou nová pravidla diferencovaně vztahovat na maloobchodníky, zpracovatele potravin, velkoobchodníky, družstva a organizace výrobců i na jednotlivé výrobce s obratem do 350 milionů EUR (9,1 mld. korun). To je mnohem vyšší částka než původně navrhovala Komise (50 milionů EUR), což podporovala i Rada, která chtěla aplikovat předpisy jen pro farmáře a maloobchodníky. S tím byl za jedno i evropský svaz EuroCommerce, jehož členem je mimo jiné Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR).

Evropský parlament (EP) naopak ve své původní pozici ze října 2018 limit nestanovoval a nechával prostor pro jednání. Na straně EP bylo zase celoevropské zemědělské sdružení Copa-Cogeca, jehož členem je česká Agrární komora i Zemědělský svaz.

„Evropský parlament podlehl lobbistickému tlaku velkých potravinářských firem a z původního návrhu Komise, který skutečně chránil malé proti velkým, se stal rozmělněný předpis, který těm nejmenším moc nepomůže,“ uvedl pro EURACTIV.cz prezident SOCR Tomáš Prouza. Dodal tak, že místo pomoci těm, kteří to skutečně potřebují, budeme chránit ty, kteří mají dostatečně velkou sílu tlačit jak na své dodavatele surovin, tak i na své prodejní kanály.

Výhody pro spotřebitele

Komise upozornila, že nová pravidla nemají vést k růstu cen spotřebitelům. Toho se naopak na počátku jednání obávala evropská spotřebitelská organizace BEUC, jejímž členem je česká spotřebitelská organizace dTest.

Ta po přijetí nových pravidel zvýšení cen nepředpokládá. Pokud by k nějakému přece jen došlo, bude to podle Lukáše Zeleného, vedoucího právního oddělení dTestu, výsledkem dlouhodobého vykořisťování zemědělců a producentů potravin jejich odběrateli.

„Pokud by žádný zásah nepřišel, mohlo by se stát, že především drobnější producenti kvalitních potravin z trhu zcela vymizí kvůli neférovému tržnímu prostředí,“ upřesnil Zelený. Dodal, že úbytek producentů by nakonec vedl k tomu, že by se trh monopolizoval, což by mohlo výrazně snížit kvalitu a zvýšit cenu potravin.

Další boj o název. Dopadne vaječný likér podobně jako tuzemský rum?

Před Vánoci se objevila zpráva o tom, že vaječný likér čeká v Evropské unii změna názvu. Problémem se stalo mléko, které podle výkladu evropského práva nemá vaječný likér obsahovat. Přestanou výrobci mléko do nápoje přidávat, anebo se vzdají současného označení?

Zvláštní výbor pro zemědělství Rady EU již finálně text předběžně dosažené dohody schválil v polovině ledna. Agrární výbor EP tak učinil minulý týden (23. ledna). Plénum EP by o legislativě mělo rozhodovat v březnu. Následně budou mít členské státy dva roky na to, aby pravidla zavedla do svého právního řádu.

Vzhledem k tomu, že se jedná o směrnici, členské státy si ji budou moci přizpůsobit. Například mohou rozhodnout o tom, jak velký musí mít firma obrat, aby se na ni nová pravidla vztahovala. Také budou moci přijmout další opatření nad rámec toho, co definují unijní pravidla.

Ministerstvo zemědělství i Agrární komora proto očekávají další diskusi spolu se zainteresovanými subjekty nad podobou implementace evropského předpisu v ČR.

Nové opatření napříč EU

Minimální úroveň ochrany před nekalými obchodními praktikami napříč EU je tímto předpisem zaváděna v členských státech vůbec poprvé. Zatímco 20 členských států má nekalé praktiky již legislativně upravené, pro osm unijních zemí bude jejich vymezení zcela nové.

V Česku již dnes platí zákon o významné tržní síle stanovující řadu povinností pro obchodní řetězce. Ačkoliv je podle Prouzy řetězce plní a podle Jiřího Felčárka z Agrární komory ČR (AK ČR) předpis přispěl ke zlepšení podnikatelského prostředí, má i své mezery.

„Největším problémem je prodej zboží na úrovni, nebo pod úrovní výrobních nákladů, další zásadní problém je rozdílná marže na české a dovozové zboží, čímž je to naše znevýhodňováno. Zcela matoucí jsou také kampaně pod hesly ‚české, naše, máme rádi, kupujte‘ kde se inzeruje domácí produkce jako tahák pro spotřebitele, ale v reálném prodeji jde např. o polský dovoz,“ vysvětlil redakci EURACTIV.cz zástupce AK ČR.

Česko zabodovalo, ale nikoliv na plné čáře

Česko je spolu s několika dalšími zeměmi dlouhodobě jedním z hlavních bojovníků proti nekalým praktikám. Opatření prosazoval jak bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka, tak jeho následovníci Jiří Milek a současný šéf agrárního resortu Miroslav Toman. Na českou stopu v přijaté legislativě upozornila na svém blogu také česká europoslankyně Michaela Šojdrová.

„Tato historie ukazuje, že Češi umí s kolosem EU pohnout a ovlivnit jej ve prospěch svých zájmů. Je ale třeba být konstruktivní, umět přesvědčit různé zájmové skupiny a hledat si spojence,“ napsala Šojdrová.

Konec neférových praktik obchodních řetězců. Skupina států včetně ČR chce více chránit své zemědělce

Osm členských zemí EU včetně Česka a Slovenska podporuje zákaz nekalých obchodních praktik vůči dodavatelům potravin. Ministři zemědělství nebo jejich zástupci se na tom shodli na včerejší schůzce na Slovensku.

Podle Ministerstva zemědělství ČR kompromisní text návrhu směrnice podpořila s výhradou k rozsahu působnosti směrnice, tj. toho, kdo má být před kým chráněn.

„Česká republika v průběhu projednávání prosazovala, aby nebylo nastaveno žádné rozdělení podniků podle jejich velikosti. Filosofií byla skutečnost, že nekalá obchodní praktika je nekalá bez ohledu na velikost dodavatele nebo odběratele,“ řekl redakci EURACTIV.cz mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Jak bylo výše uvedeno, dojednaný text nakonec rozděluje podniky podle jejich velikosti, a tak jsou vždy chráněni dodavatelé z menší kategorie proti odběrateli z větší kategorie.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.