Česko má dalšího spojence v boji proti dvojí kvalitě potravin

© Pixabay

S rumunským předsednictvím v Radě EU se znovu otevřela otázka dvojí kvality potravin na ministerské úrovni. Dojít by však mohlo i na přechodné období pro společnou zemědělskou politiku EU po roce 2020.

Ještě v první polovině letošního roku by se země EU mohly shodnout, že dvojí kvalita potravin je nekalou obchodní praktikou, uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.

V prosinci minulého roku však věc nečekaně smetlo Rakousko jako tehdejší předsednická země. Podle Tomana však tlak České republiky a dalších zemí visegrádské skupiny (V4) vedl nynější rumunské předsednictví k tomu, aby se záležitost na jednání unijních ministrů vrátila.

Členy V4 je vedle Česka i Slovensko, Maďarsko a Polsko.

„Zpátky ve hře je to určitě. Pevně doufám, že se nám to povede,“ sdělil dnes Toman novinářům po jednání Rady EU.

Rumunský ministr zemědělství Petre Daea na tiskové konferenci potvrdil, že cílem jeho země je získat od členských zemí společný mandát pro finální vyjednávání s Evropským parlamentem.

Problém, kdy jsou na trh v různých zemích EU uváděny identicky vyhlížející produkty, které se ovšem liší složením, navrhla Evropská komise loni v dubnu řešit v rámci poměrně rozsáhlé úpravy pravidel. Ty mají evropské spotřebitele ochránit před nekalými obchodními praktikami.

Východ vs Západ

Téma dlouhodobě trápí právě státy ve střední a východní části EU. Poměrně dlouho tak ministrům z těchto zemí trvalo, než své západoevropské kolegy přesvědčili o nutnosti věc řešit.

Rakušané ale koncem loňského roku zařazení dvojí kvality potravin mezi nekalé obchodní praktiky svým postupem znemožnili.

Podle Tomana však tuto otázku zařadilo nynější rumunské předsednictví do svého programu. V prvním pololetí by tak měly být příslušné změny schváleny, a to i přes možné námitky zemí jako je Německo či právě Rakousko.

„My se snažíme získat prostor na to, aby dvojí kvalita byla zakázaná, aby občané ČR nebyli občany druhé kategorie,“ podotkl Toman.

Členské státy se na svém postoji k návrhu nových spotřebitelských pravidel musí shodnout, aby mohly začít vyjednávat s europarlamentem o jejich finální podobě.

Minulý týden přijal významný výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Evropského parlamentu svůj postoj k návrhu, v němž dvojí kvalitu potravin jasně označil za nekalou obchodní praktiku.

Další posun v otázce „dvojí kvality“ výrobků. Výbor EP přijal přísnější návrh směrnice

Zakázat firmám rozdílné složení výrobků ve stejných obalech napříč zeměmi EU jako tzv. nekalou obchodní praktiku prosazuje výbor IMCO Evropského parlamentu. Úspěch návrhu teď bude záviset na členských státech, rumunské předsednictví by ovšem podle experta mělo být změnám nakloněno.

Přechodné období pro novou SZP

Na dnešním jednání ministrů v Radě EU se objevila rovněž problematika společné zemědělské politiky EU (SZP). Toman při této příležitosti své kolegy vyzval k zahájení diskuze o přechodném období.

Podle České republiky není reálné, aby v současné době navrhovaná podoba SZP začala platit už od 1. ledna 2021.

Návrh budoucí společné zemědělské politiky předpokládá, že jednotlivé členské státy předloží Evropské komisi do 1. ledna 2020 své strategické plány. Ty by měly obsahovat společné evropské cíle, mezi kterými je například udržitelnost zemědělství nebo zajištění spravedlivého příjmu pro zemědělce.

Zatím ale není jasné, jak bude reforma společné zemědělské politiky vypadat a zda bude strategické plány po státech vyžadovat. Na změně SZP se musí dohodnout nejen členské státy, ale také Evropský parlament.

„Čekají nás ještě složitá jednání s europoslanci, která podle všeho začnou až ve druhé polovině roku. Už nyní je tak jasné, že vypracovat podrobný strategický plán v zamýšleném termínu je nereálné,“ sdělil ministr Toman.

Nová zemědělská politika EU: Konec nízkých příjmů a nerovnoměrného rozdělování dotací?

V červnu 2018 Evropská komise představila legislativní návrhy týkající se společné zemědělské politiky po roce 2020. Jedním z jejích základních cílů by mělo být zajištění „životaschopného příjmu“ farem. Zemědělský sektor totiž trpí nízkými příjmy a nerovnoměrnou distribucí příspěvků.