Česko dostane z evropských fondů méně peněz na asfalt

© Shutterstock

Kvalita silnic v České republice pokulhává za evropským i světovým průměrem. Podle statistik Světové obchodní organizace z roku 2018 se ČR v rámci Evropské unie řadí až na dvacátou příčku, horší silnice mají například v Maďarsku, Rumunsku či Bulharsku.

Od roku 2007 přitom ČR čerpá miliardové dotace z fondů Evropské unie, které mají mířit právě na modernizaci a rozvoj české dopravní infrastruktury. Z unijního rozpočtu ČR vybudovala nebo opravila již 3 796 kilometrů silnic I., II a III. třídy. Podle serveru Evropa v datech to znamená, že se evropské peníze podílejí na výstavbě 7 procent silnic v ČR a každý 14. kilometr asfaltu zaplatila EU, konkrétně Fond soudržnosti (FS) a Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR).

Dopravní projekty byly v předchozím dotačním období financovány zejména z Operačního programu Doprava (OPD). V letech 2014 až 2020 z něj ČR může vyčerpat až 123 miliard korun. Ze stejnojmenného programu proudily na českou dopravní infrastrukturu i v předešlém dotačním období 2007 – 2013, kdy si ČR mohla sáhnout až na 150 miliard korun.

„Mezi projekty spolufinancované z OPD patří modernizace D1 v úseku Mirošovice – Kývalka nebo například dálnice D3 Bošilec – Úsilné,“ uvedla Nina Ledvinová, tisková mluvčí Ředitelství silnic a dálnic, které zajišťuje přípravu i realizaci dopravních projektů.

Méně peněz na silnice, více na výzkum

V budoucnu by se ale finanční pomoc, kterou Evropská unie poskytuje české infrastruktuře, měla výrazně snížit. Dotační politika EU se totiž po roce 2020 bude měnit. Konkrétní částky jsou sice stále předmětem jednání, již nyní je však z oficiálních dokumentů Evropské komise patrné, že EU se zaměří na finanční podporu inovací, vědy, výzkumu nebo také na ochranu životního prostředí. Na finance z EU by si měly sáhnout zejména chudší regiony, které trpí vysokou nezaměstnaností a dalšími strukturálními problémy.

ČR by měla investovat do inovací a výzkumu, zní z Unie. Stát chce ale peníze z EU použít na dopravu a vzdělávání

Česká republika zahájila dialog se zástupci Komise o budoucí Dohodě o partnerství. Podle analýzy Komise Česko zaostává v oblastí inovací a výzkumu. Právě tam by měly směřovat finance z fondů EU po roce 2020.

Unijní rozpočet navíc bude čelit výzvám v podobě brexitu nebo také sílící poptávce po financování unijních bezpečnostních a obranných kapacit. Bohatnoucí Česká republika proto bude mít v porovnání s předchozími dotačními obdobími nárok na menší objem financí z evropských fondů.

Podle předběžných dat Evropské komise získá ČR v porovnání s předchozím dotačním období až o čtvrtinu méně peněz – zatímco v letech 2014 – 2020 mohla vyčerpat až 625 miliard korun, v novém období 2021 – 2027 to může být jen 512 miliard. Konečná částka je sice stále předmětem vyjednávání, dopravní sektor, do kterého dosud směřoval největší podíl dotací určených pro ČR, však změnu v unijním rozpočtu bezesporu pocítí. Redakci to potvrdil ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica.

„Z dostupných informací vcelku jednoznačně vyplývá, že objem evropských zdrojů využitelných pro plánovanou výstavbu a modernizaci dopravní infrastruktury bude oproti období 2014-2020 znatelně nižší,” uvedl Hořelica s tím, že s dotačním programem pro silniční i železniční dopravu (tedy OPD3) se počítá i po roce 2021. Omezení rozpočtu přitom nebude jedinou změnou.

„Jedním ze stěžejních témat OPD3 bude rovněž podpora alternativních paliv, zejména elektromobility, ale i dalších. Oproti současnému programovému období však dojde k redukci některých intervencí, kde není dostatečná připravenost zásadních projektů, podporována tak nebude například infrastruktura vnitrozemské vodní dopravy,” vysvětlil Hořelica.

Babiš: Česko chce z eurofondů více peněz na silnice

Po roce 2020 čeká kohezní politiku proměna. Česká republika chce v následujícím období čerpat z evropského fondu regionální rozvoje více peněz na silnice. Řekl to dnes český premiér Andrej Babiš.

Regiony bohatnou, rozvoj dopravy stagnuje

Nejenže se sníží objem dostupných peněz, ale EU se bude podílet na financování jednotlivých projektů v nižší míře. Zatímco ve stávajícím dotačním období hradí EU až 85 procent nákladů projektu, od roku 2021 by to mělo být pouze 70 procent. Konkrétní výše spolufinancování ze strany EU se však mění region od regionu – zatímco ty s nižším HDP se budou těšit vyšší podpoře ze strany EU, bohatší regiony budou muset být ve financování projektů čím dál samostatnější.

Jak ale upozorňuje ministerstvo pro místní rozvoj, které má nastavení evropských dotací v ČR na starosti, české regiony sice bohatnou, ale dopravní úroveň stále není dostatečná. „Všechny kraje ČR vykazují velké nedostatky v kvalitě dopravní infrastruktury, což limituje hospodářský potenciál regionů a v důsledku i schopnost snižovat regionální nerovnosti,” uvedlo ministerstvo v dokumentu, který slouží jako podklad pro další vyjednávání s Evropskou komisí o rozdělování fondů v ČR po roce 2020. Na stejný problém přitom upozornila i sama Komise ve svém každoročním hodnocení hospodářských politik zemí EU. Podotkla, že problémem jsou zejména nedostatečné investice.

„Investice do dopravy v procentuálním vyjádření k HDP se mezi lety 2010 a 2015 snížily o 12 procent, čímž se dostaly pod průměr EU,” informovala Evropská komise ve své letošní zprávě. Nevalně si podle ní ČR vede především v silniční infrastruktuře.

Bez financí z EU bychom nedokázali modernizovat silnice, říká hejtman Vysočiny Běhounek

O evropské peníze je na Vysočině zájem, s projekty financovanými z EU se potkáváme každý den. Osobně ovšem nepovažuji nynější model čerpání unijních financí za šťastný, říká hejtman kraje Jiří Běhounek.

Komise sama ale od financování dopravy členských státech postupně ustupuje, neboť se zaměřuje na výše zmíněné investice do vědy, výzkumu nebo ochrany klimatu. Otázkou tedy zůstává, zda je Česká republika připravena převzít otěže a svou dopravní infrastrukturu financovat z vlastního rozpočtu i s menší oporou Evropské unie.

Finance by ČR mohla získat například uplatněním finančních nástrojů typu Public Private Partnership (PPP), tedy formou partnerství soukromého a veřejného sektoru. „V současné době probíhá výběrové řízení na koncesionáře pro pilotní projekt na dálnici D4,“ dodal Hořelica. Další možnost představují úvěry například od Evropské investiční banky, případně zapojení návratných finančních zdrojů.

Firmám v Ústeckém kraji pomáhá speciální centrum. Díky němu zde vyvíjí například autonomní vozidla

Česko bývá často označováno za „montovnu“ Evropy. Zatímco v místních továrnách se vyrábějí a skládají součástky, v západních zemích Evropy se vyvíjejí nové technologie a postupy. Jak z toho ven? Podle odborníků jsou klíčem inovace.

Článek původně vyšel v příloze Hospodářských novin v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.