Česko se posouvá mezi bohatší evropské země a mělo by se naučit čerpat i z těch částí evropského rozpočtu, kde nejsou připraveny národní obálky. To vyžaduje schopnost obstát v konkurenci, upozorňují odborníci.
Největší částky z evropského rozpočtu mají i v budoucnu směřovat na financování společné zemědělské politiky a kohezní politiky, která pomáhá snižovat rozdíly mezi evropskými regiony. Zároveň má EU ambici reagovat na aktuální výzvy, jako je bezpečnost a ochrana vnějších hranic, a také více investovat do vzdělání, vědy a výzkumu.
Promítá se to i do struktury víceletého finančního rámce pro léta 2021–2027, kterou Komise postupně představuje členským zemím a europoslancům. Ti pak budou dojednávat její finální podobu.
Česká republika bude mít i nadále možnost čerpat finanční prostředky z evropských fondů. Její postavení v tzv. kohezní skupině se ale v průběhu několika let změnilo. Díky ekonomickému růstu se totiž české kraje postupně posouvají do kategorií vyspělejších regionů.
„Hlas České republiky v kohezní skupině bude asi trochu odlišný než hlas zemí, jako je Bulharsko či Rumunsko,“ uvedl během nedávné debaty ředitel odboru koordinace evropských politik na Úřadu vlády Jan Král.
Mooz: „Máme teď možnost naučit se čerpat tam, kde jsou fondy EU otevřené všem. V oblasti vědy, digitalizace nebo obrany a bezpečnosti.“
Z toho vyplývá nový směr, kterým by se ČR měla ubírat ve svém přístupu k dostupným finančním zdrojům.
„Máme teď možnost naučit se čerpat tam, kde jsou fondy Evropské unie otevřené všem – věda, digitalizace nebo například i spolupráce v oblasti obrany a bezpečnosti,“ vysvětlil během debaty Petr Mooz z generálního ředitelství Komise pro rozpočet.
Více peněz na výzkum a vývoj
V rozpočtové kapitole určené pro výzkum, inovace a digitální investice je navrhován 1,6krát vyšší rozpočet než v předchozím období. Jako doplňkový zdroj pro financování projektů v oblasti výzkumu, inovací a digitalizace bude možné využít také evropské strukturální a investiční fondy.
Přímo do oblasti výzkumu a vývoje (VaV) by mělo být podle návrhu víceletého rámce alokováno skrze rámcový program Horizont Evropa 100 miliard eur. To je nárůst o 30 % oproti předchozí fázi programu (77 miliard eur v letech 2014 až 2020).
Odborná veřejnost sice očekávala větší navýšení peněz. Z celkové interpretace navrženého víceletého rámce ale vyplývá, že jeho prioritami mají být právě investice do vzdělávání a moderních odvětví stejně jako podpora mladých lidí.
Komise chce dát dvakrát více peněz na program Erasmus+.
Důkazem toho je i zdvojnásobení celkového rozpočtu pro program Erasmus+ a iniciativu Evropský sbor solidarity, která vznikla s cílem zapojit mladé dobrovolníky do komunitních projektů zaměřených na pomoc potřebným, na řešení společenských problémů a podporu inkluze.
Ambiciózní je nový rozpočet také z hlediska důrazu na nejmodernější technologie, včetně podpory digitalizace prostřednictvím programu Digitální Evropa. Ten má sloužit Evropské unii k transformaci na digitální společnost a ekonomiku, napomůže k vytvoření digitálního jednotného trhu, jedné z priorit EU. Program bude realizován prostřednictvím investic do digitálních dovedností a podporou strategických projektů zaměřených na umělou inteligenci, superpočítače, kyberbezpečnost, průmyslovou digitalizaci apod.
Více pravomocí na národní úrovni
Po zveřejnění návrhu víceletého finančního rámce nyní čekají Evropskou komisi složitá vyjednávání ohledně detailních právních rámců 37 programů, která by měla být završena na summitu v rumunském Sibiu 9. května 2019, poprvé bez účasti Spojeného království, tedy významného plátce do EU rozpočtu.
S novým rozpočtem EU budou mít členské státy větší šanci ovlivnit přerozdělování rozpočtu. Podle europoslankyně Martiny Dlabajové (ANO, ALDE) by si tedy měly vlády uvědomit, že s tím přijde i větší míra zodpovědnosti.
Dlabajová: „Členské státy si musí uvědomit, že s větší pravomocí přijde i větší míra odpovědnosti.“
Česká republika by se proto měla chopit příležitosti a nastavit pravidla tak, aby byla schopná lépe čerpat peníze, které jsou alokovány přes národní operační programy. Vzorem pro čerpání může být například v České republice dobře zavedený program Erasmus+.
Velkou výzvou je zapojení do centrálně řízených evropských projektů bez národních obálek, ve kterých mimo jiné ubude konkurence odchodem Velké Británie, která si tradičně v těchto projektech vedla velice dobře.
Michal Částek z ministerstva financí podotkl, že „pro nás je klíčové sladění pravidel centrálně řízeních programů s těmi programy přidělenými na kohezní politiku, kde jsou různá pravidla“.
Česká republika to nebude mít v konkurenci s ostatními členskými státy jednoduché, Bude se totiž muset snažit uspět i tam, kde mají převahu „staré“ členské státy. Podle Jana Krále proto bude jedním z úkolů i pomoc českým firmám, aby se dokázaly prosadit v rámci větších projektů a výrobních řetězců.
Těžký konkurenční boj se zkušenými žadateli lze podle odborníků pozorovat v různých odvětvích spolupráce, včetně obrany, která se dostala s ohledem na politický a bezpečnostní vývoj na evropském kontinentu i v jiných koutech světa do hledáčku priorit Evropské unie.
Kromě podpory spolupráce v rozvoji obranných kapacit rozpočet počítá s posílením Evropského obranného fondu, který umožňuje financovat obranné výzkumné projekty. Tyto projekty zapadají do koncepce Unie spočívající v zajištění konkurenceschopnosti a inovativního přístupu k obrannému průmyslu.
Přečtěte si: Unie nechce zaostávat za USA. Na obranný průmysl vyčlení miliardy eur >>>>
Článek vznikl u příležitosti debaty na téma „Rozpočet EU po roce 2020“ pořádané v Evropském domě Zastoupením Evropské komise v ČR a Informační kanceláří Evropského parlamentu ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR a Českou podnikatelskou reprezentací při EU (CEBRE).