Česko by mělo více soutěžit o evropské peníze na vědu, digitalizaci a obranu

© Pixabay

Česko se posouvá mezi bohatší evropské země a mělo by se naučit čerpat i z těch částí evropského rozpočtu, kde nejsou připraveny národní obálky. To vyžaduje schopnost obstát v konkurenci, upozorňují odborníci.

Největší částky z evropského rozpočtu mají i v budoucnu směřovat na financování společné zemědělské politiky a kohezní politiky, která pomáhá snižovat rozdíly mezi evropskými regiony. Zároveň má EU ambici reagovat na aktuální výzvy, jako je bezpečnost a ochrana vnějších hranic, a také více investovat do vzdělání, vědy a výzkumu.

Promítá se to i do struktury víceletého finančního rámce pro léta 2021–2027, kterou Komise postupně představuje členským zemím a europoslancům. Ti pak budou dojednávat její finální podobu.

Česká republika bude mít i nadále možnost čerpat finanční prostředky z evropských fondů. Její postavení v tzv. kohezní skupině se ale v průběhu několika let změnilo. Díky ekonomickému růstu se totiž české kraje postupně posouvají do kategorií vyspělejších regionů.

„Hlas České republiky v kohezní skupině bude asi trochu odlišný než hlas zemí, jako je Bulharsko či Rumunsko,“ uvedl během nedávné debaty ředitel odboru koordinace evropských politik na Úřadu vlády Jan Král.  

Mooz: „Máme teď možnost naučit se čerpat tam, kde jsou fondy EU otevřené všem. V oblasti vědy, digitalizace nebo obrany a bezpečnosti.“

Z toho vyplývá nový směr, kterým by se ČR měla ubírat ve svém přístupu k dostupným finančním zdrojům.

„Máme teď možnost naučit se čerpat tam, kde jsou fondy Evropské unie otevřené všem – věda, digitalizace nebo například i spolupráce v oblasti obrany a bezpečnosti,“ vysvětlil během debaty Petr Mooz z generálního ředitelství Komise pro rozpočet.

Více peněz na výzkum a vývoj

V rozpočtové kapitole určené pro výzkum, inovace a digitální investice je navrhován 1,6krát vyšší rozpočet než v předchozím období. Jako doplňkový zdroj pro financování projektů v oblasti výzkumu, inovací a digitalizace bude možné využít také evropské strukturální a investiční fondy.

Přímo do oblasti výzkumu a vývoje (VaV) by mělo být podle návrhu víceletého rámce alokováno skrze rámcový program Horizont Evropa 100 miliard eur. To je nárůst o 30 % oproti předchozí fázi programu (77 miliard eur v letech 2014 až 2020).

Odborná veřejnost sice očekávala větší navýšení peněz. Z celkové interpretace navrženého víceletého rámce ale vyplývá, že jeho prioritami mají být právě investice do vzdělávání a moderních odvětví stejně jako podpora mladých lidí.

Komise chce dát dvakrát více peněz na program Erasmus+.

Důkazem toho je i zdvojnásobení celkového rozpočtu pro program Erasmus+ a iniciativu Evropský sbor solidarity, která vznikla s cílem zapojit mladé dobrovolníky do komunitních projektů zaměřených na pomoc potřebným, na řešení společenských problémů a podporu inkluze.

Ambiciózní je nový rozpočet také z hlediska důrazu na nejmodernější technologie, včetně podpory digitalizace prostřednictvím programu Digitální Evropa. Ten má sloužit Evropské unii k transformaci na digitální společnost a ekonomiku, napomůže k vytvoření digitálního jednotného trhu, jedné z priorit EU. Program bude realizován prostřednictvím investic do digitálních dovedností a podporou strategických projektů zaměřených na umělou inteligenci, superpočítače, kyberbezpečnost, průmyslovou digitalizaci apod.

Přečtěte si také rozhovor: EU by měla dávat víc peněz na společný výzkum a obranu. Důležitější než papírování by měly být výsledky >>>>

Více pravomocí na národní úrovni

Po zveřejnění návrhu víceletého finančního rámce nyní čekají Evropskou komisi složitá vyjednávání ohledně detailních právních rámců 37 programů, která by měla být završena na summitu v rumunském Sibiu 9. května 2019, poprvé bez účasti Spojeného království, tedy významného plátce do EU rozpočtu.

S novým rozpočtem EU budou mít členské státy větší šanci ovlivnit přerozdělování rozpočtu. Podle europoslankyně Martiny Dlabajové (ANO, ALDE) by si tedy měly vlády uvědomit, že s tím přijde i větší míra zodpovědnosti.

Dlabajová: „Členské státy si musí uvědomit, že s větší pravomocí přijde i větší míra odpovědnosti.“

Česká republika by se proto měla chopit příležitosti a nastavit pravidla tak, aby byla schopná lépe čerpat peníze, které jsou alokovány přes národní operační programy. Vzorem pro čerpání může být například v České republice dobře zavedený program Erasmus+.

Velkou výzvou je zapojení do centrálně řízených evropských projektů bez národních obálek, ve kterých mimo jiné ubude konkurence odchodem Velké Británie, která si tradičně v těchto projektech vedla velice dobře.

Michal Částek z ministerstva financí podotkl, že „pro nás je klíčové sladění pravidel centrálně řízeních programů s těmi programy přidělenými na kohezní politiku, kde jsou různá pravidla“.

Česká republika to nebude mít v konkurenci s ostatními členskými státy jednoduché, Bude se totiž muset snažit uspět i tam, kde mají převahu „staré“ členské státy. Podle Jana Krále proto bude jedním z úkolů i pomoc českým firmám, aby se dokázaly prosadit v rámci větších projektů a výrobních řetězců.

Těžký konkurenční boj se zkušenými žadateli lze podle odborníků pozorovat v různých odvětvích spolupráce, včetně obrany, která se dostala s ohledem na politický a bezpečnostní vývoj na evropském kontinentu i v jiných koutech světa do hledáčku priorit Evropské unie.

Kromě podpory spolupráce v rozvoji obranných kapacit rozpočet počítá s posílením Evropského obranného fondu, který umožňuje financovat obranné výzkumné projekty. Tyto projekty zapadají do koncepce Unie spočívající v zajištění konkurenceschopnosti a inovativního přístupu k obrannému průmyslu.

Přečtěte si: Unie nechce zaostávat za USA. Na obranný průmysl vyčlení miliardy eur >>>>

Článek vznikl u příležitosti debaty na téma „Rozpočet EU po roce 2020“ pořádané v Evropském domě Zastoupením Evropské komise v ČR a Informační kanceláří Evropského parlamentu ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR a Českou podnikatelskou reprezentací při EU (CEBRE).